Ford ve Frankfurtu 2009

C-Max/Grand C-Max

Rodina rodinných Fordů se rychle zvětšuje. Po vlažném startu prvního C-Maxe, který v roce 2003 navíc přišel s notným zpožděním za francouzskými MPV nižší střední třídy, přišel S-Max jako dynamičtější verze většího Galaxy. Po šesti letech od premiéry první generace ukázal Ford na IAA zcela nové vydání C-Maxe, které má být - stejně jako jmenovec před šesti lety - prvním modelem postaveným na nové platformě budoucího Fordu Focus. Příchod nového Focusu Ford potvrdil na konec roku 2010. Lze tedy konstatovat, že Ford vynechal stádia studií a dokonce i konceptu a s velkým předstihem ukázal veřejnosti oba modely již v době, kdy nejsou definitivně dokončeny. Možná proto, aby ve Frankfurtu měl vůbec co vystavit?

Design z kinetické rodiny není velkým překvapením. Odhodil elegantní oblou střechu předchůdce a vydal se mezi plnohodnotná MPV. Narostla mu také příď kvůli přísnějším crash testům. Poprvé bude C-Max dodáván se dvěma délkami karoserie. Delší pro sedm cestujících s prodlouženým rozvorem má poprvé boční posuvné dveře a stane se adekvátním mezistupněm mezi C-Maxem a Galaxy. Jeho design je poněkud postižen nárůstem rozovru, ale je docela dobře možné, že si jej v této podobě objednala americká mateřská firma, která model od roku 2011 hodlá nabízet v zámoří, společně s Fiestou a Transitem Connect.

Sedmimístný interiér má podobné uspořádání jako stávající Mazda5. Základem je konfigurace 2+3+2, ale prostřední místo ve druhé řadě není úplně plnohodnotné, s ohledem na to, že je vše připraveno ke snadnému zanoření sedáku i opěradla do vedlejších samostaných sedadel. Pak má Grand C-Max uspořádání 2+2+2 a dvě místa ve druhé řadě nabízejí maximální komfort, co se šířky týká. Přístrojová deska je variací na známá témata z S-Maxů, mondeií a fiest. Prohřešky proti estetice v podobě skládání ovladačů z různých zdrojů se už ani u Fordu nenosí. Osobní zkušenost z interiérů zatím zprostředkovat nemůžeme, protože vystavené dva exempláře byly nepřístupné. Exponáty jsou možná ještě příliš vzdáleny sériové podobě a prototypovými interiéry se Ford více než rok před vstupem na trh asi chlubit nechce.

Základem motorové nabídky jsou v této kategorii čtyřválce TDCi, novinkou má být zážehový agregát 1,6 EcoBoost vyvinutý britskými motoráři a vyráběný od příštího roku ve Walesu. Nový motor má kombinovat přímé vstřikování benzinu a přeplňování turbodmychadlem, podobně jako to dělá konkurenční skupina VW u svých motorů TSI. Počítá se také s dalším rozšířením dvouspojkové převodovky PowerShift.

Podrobnější technická data k motorizacím ani rozměry vozů zatím nebyly zveřejněny. Jisté je jen to, že motorová paleta bude obsahovat, kromě dieselů TDCi, i přeplňovanou šestnáctistovku Eco Boost.

Focus ECOnetic

Posledním členem modré ekorodiny je extra šetrný focus. Pro snížení emisí skleníkových plynů udělal ještě o něco více, než je mezi konkurencí běžné, takže se nejen vylepšovala aerodynamika snížením pérování vpředu o 10 a vzadu o 8 milimetrů, ale také se zaslepovaly dolní postranní vstupy vzduchu. Výsledkem je součinitel čelního odporu vzduchu Cx 0,31, což je ve své kategorii špičková hodnota. Došlo samozřejmě i na tvrdé pneumatiky s nízkých valivým odporem Michelin Energy Saver 195/65 R15, prodloužené převody pětistupňové převodovky a úpravy motoru 1,6 TDCi. Ten dostal upravené vstřikovače a lambda sondu, nedílnou součástí je také bezúdržbový částicový filtr cDPF. Další změny už tak obvyklé nejsou – pro další snížení jízdních odporů vyvinula společnost BP převodový olej s nižší viskozitou, který Ford začne postupně uplatňovat ve všech modelech s manuálním řazením. Došlo i na inteligentní dobíjení, které zatěžuje alternátor přednostně při brzdění a výběhu, novinkou je přepracovaný klínový řemen s nižším odporem a marketingovým názvem Low Tensin FEAD. Dalším příspěvkem je software, nazvaný Ford Eco Mode, který sleduje řidičův jízdní styl, plynulost jízdy, prudkost šlapání na plyn a také počty studených startů a po nějaké době jej vyhodnotí a vydá doporučení, jak jezdit šetrněji. Kuriozitou u eko-modelů je i možnost zvolit systém Auto Start-Stop na přání. S ním průměrná spotřeba klesne až na skvělých 3,8 l/100 km a emise CO2 na magických 99 g/km. Bez něj je o dvě desetiny a pět gramů hůře. Provedení ECOnetic lze volit do pětidveřového hatchbacku i kombi, k mání jsou obě verze celohliníkové šestnáctistovky Ford/PSA TDCi, tedy s pevnou (66 kW) i variabilní (80 kW) geometrií turbodmychadla. Systém Auto Start-Stop je ovšem k mání je pro tu silnější. Maximální rychlosti činí 191/182 km/h, se zrychlením 0 – 100 km/h se Ford pochopitelně nechlubí.

Ford Focus BEV

Jedná se zatím o prototyp, ale ten nezůstane dlouho osamocen. Zkratka BEV znamená Battery Electric Vehicle. Tato verze pětidveřového hatchbacku je tedy poháněna pouze elektřinou. Praktičnost běžného focusu je přitom zachována, interiér pojme stále pět cestujících a ani velikost zavazadelníku neutrpěla. Trakční elektromotor s permanentním magnetem dává vysoký výkon 100 kW a je napájen z lithium-iontových baterií o maximální kapacitě 23 kWh. Ty umožňují dojezd až 120 km a jejich dobíjení z běžné elektrické sítě o napětí 230 V trvá 6-8 hodin. Focus BEV dosahuje maximální rychlosti 137 km/h. Za vývojem kompletního pohonného ústrojí stojí společnost Magna, která jej také do vozu dodala.

Elektromobil na základě oblíbeného Focusu je příspěvkem modrého oválu k iniciativě UK Ultra-Low Carbon Vehicles, kterou vyhlásila britská vláda a její součástí je představování ekologicky šetrných vozidel. Počátkem roku 2010 by pak mělo vyjet na silnice v okolí Londýna patnáct obdobných vozů. Ford počítá v blízké budoucnosti také se zkušebními jízdami na evropské pevnině.