Výsledek voleb pro řidiče v Česku: Změní něco Babiš, Turek a Okamura? Reálně spíše ne
Pokud se jednání dotáhnou, mohou Motoristé spolu s ANO a SPD tvořit základ nové vlády. Poprvé tak získají šanci zasáhnout do dopravní politiky. Jenže i kdyby se k moci dostali, mnoho bodů zájmu již běží podle předem daných mechanismů. Co tedy může nová vláda skutečně změnit?
Parlamentní volby 2025 potvrdily dominanci hnutí ANO Andreje Babiše, které s 34,5 % hlasů získalo 80 mandátů. Přesto nemá většinu a o budoucí vládě se teprve jedná. Ve hře je tak několik variant – od menšinové vlády ANO až po trojkoalici s SPD a Motoristy.
Zejména Motoristé jsou letošním překvapením voleb. Překročili pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do Poslanecké sněmovny a přivedli do politiky téma, které dlouhodobě stálo na okraji: postavení běžného řidiče. Co ale mohou reálně změnit?
Co slibovali voličům
Motoristé ve svém programu slibují, že „zásadně zlevní energie a dopravu“ tím, že odmítnou emisní povolenky, zelené přirážky a další opatření, která podle nich zvyšují náklady firmám i řidičům. Deklarují, že chtějí „podpořit levnější provoz aut“, tedy zrušit nové emisní poplatky, omezit zbytečné regulace a prosadit nižší ceny paliv.
SPD k tomu přidává hesla „Zlevníme energie. NE Green Dealu!“ a „Vrátíme cenotvorbu pod kontrolu státu“. Odmítá emisní povolenky a podporuje větší soběstačnost v energetice.
ANO zůstává umírněnější – v programu slibuje „cenově dostupné energie“ a „žádné nové zelené daně pro domácnosti a osobní dopravu“. Zároveň nechce zákaz aut se spalovacím motorem, ale mluví spíš o pragmatické modernizaci dopravní infrastruktury.
I kdyby se tato trojice na vládě dohodla, prostor pro rychlé změny bude omezený. Ceny paliv určují trhy a evropská daňová minima, zdražení dálničních známek se řídí dříve schválenou valorizací a emisní norma Euro 7 už byla potvrzena na úrovni EU.
Odmítnutí emisních povolenek?
Prosté odmítnutí systému emisních povolenek, jak navrhují Motoristé a SPD, by Česká republika reálně provést nemohla. Obchodování s emisními povolenkami (EU ETS i nově ETS2) je závazné pro všechny členské státy a vyplývá přímo z evropského práva. Jednostranné odstoupení by znamenalo porušení unijních závazků a vedlo by k řízení ze strany Evropské komise.
Vláda však může ovlivnit způsob, jakým se systém v Česku uplatní – například využít prostředky ze Sociálního klimatického fondu na kompenzace pro domácnosti a dopravce, žádat o dočasný odklad spuštění ETS2 při vysokých cenách energií, nebo upravit národní daňovou politiku, mýtné a další poplatky. Nová vláda tak může měnit parametry implementace a národních opatření.
Dálniční známky 2026 zdražily už před volbami
Ceny dálničních známek jsou pro většinu řidičů nejviditelnější změnou, ale s výsledkem voleb mají jen málo společného. Od roku 2024 se totiž upravují automaticky podle valorizačního mechanismu, který zohledňuje inflaci a rozšiřování dálniční sítě.
Ministerstvo dopravy potvrdilo, že od ledna 2026 se sazby zvednou o několik procent, protože náklady na údržbu i délka dálnic dále rostou. Jinými slovy – zdražení bylo naplánováno dávno před volbami a žádná vláda ho už nemusí schvalovat.
Roční elektronická viněta dnes stojí 2440 Kč, měsíční 460 Kč a desetidenní 290 Kč. Podle odhadů ministerstva se v roce 2026 zvýší zhruba o 80 – 150 Kč, tedy v řádu inflace. Systém zůstává beze změny: nákup přes eDalnici, kontrola kamerami, stejné pokuty i stejné výjimky pro ekologická auta. Elektromobily a vodíková vozidla jsou nadále osvobozena, plug-in hybridy platí čtvrtinu běžné sazby a auta na CNG polovinu.
Paliva a daně: Velká témata, ale malý prostor k manévrům
Snížení cen benzinu a nafty patřilo mezi hlavní sliby Motoristů i SPD. Obojí ale naráží na realitu zákonů a evropských pravidel. Spotřební daň na paliva je pevně stanovena zákonem a odvíjí se od minim stanovených směrnicí EU. Každá její úprava musí projít celým legislativním procesem.
Krátkodobě se proto nic nemění. Cenu paliva určuje především světový trh s ropou, kurz koruny a marže distributorů. Stát může ovlivnit jen daňovou složku, která však tvoří jen část konečné ceny. V roce 2022 byla daň dočasně snížena o korunu a půl na litr, což znamenalo pro rozpočet rychlou ztrátu miliard korun. Pokud by se nová vláda pokusila o podobný krok, musela by zároveň omezit jiné výdaje.
Reálnější než plošné zlevnění paliva jsou proto cílené úlevy – například daňové odpočty pro pracovní dojíždění nebo slevy pro dopravce. Taková opatření lze provést i bez zásahu do evropských norem, ale vyžadují politickou shodu a rozpočtové krytí.
Zákaz spalovacích motorů
V debatách o budoucnosti se občas objevovala obava, že po roce 2035 zmizí z evropských silnic vozy se spalovacím motorem. Přesněji ale evropská pravidla zakazují pouze prodej nových spalovacích aut, nikoli provoz těch stávajících. Současná vozidla tak mohou zůstat v provozu i po tomto datu.
Cíl pro rok 2035 navíc není definitivní – evropská legislativa počítá s přezkumem v roce 2026, který může termín upravit nebo rozšířit o výjimky, například pro syntetická paliva či specifické kategorie vozidel.
Česká vláda může do tohoto procesu zasahovat jen nepřímo – prostřednictvím vyjednávání v Radě EU a aliancí se státy, které mají podobnou průmyslovou strukturu, jako je Polsko či Maďarsko. Sama však nemůže evropské nařízení jednostranně změnit ani zrušit.
Z dnešního pohledu se úplný přechod na bezemisní pohon do roku 2035 jeví jako spíše nereálný – a nová česká vláda může ovlivnit hlavně to, jak pružně a s jakými úlevami se budou evropská pravidla uplatňovat doma.
Parkování, cykopruhy a dotace na elektromobily
Ať už vládu sestaví kdokoli, o parkování a dopravních omezeních rozhodují obce. Rezidentní zóny, zpoplatněné vjezdy i rychlostní limity stanovují města svými vyhláškami. Stát může nanejvýš upravit zákonný rámec – například podmínky pro zřizování nízkoemisních zón – ale nemůže obcím nařizovat, jaké mají mít tarify nebo kde mají modré zóny.
Otázka pražských kolon a cyklopruhů, které Motoristé často kritizovali jako symbol „šikany řidičů“, se vládní politiky přímo netýká. O dopravním uspořádání ve městech rozhodují radnice a magistráty podle zákona o pozemních komunikacích a obecního zřízení, nikoli stát.
Nová vláda tedy nemůže nařídit, aby například Praha některé cyklopruhy zrušila nebo změnila dopravní režim. Může ale ovlivnit rámec, ve kterém města rozhodují – například upravit metodiky dopravního značení, pravidla pro zklidněné zóny, rozdělení dotací nebo stanovit, jaké projekty mají přednostně získávat podporu z fondů dopravy.
V praxi to znamená, že řidič v Praze, Brně nebo Ostravě bude i v roce 2026 jezdit podle pravidel, která stanoví město, nikoli vláda. Politické změny v Praze nebo jiných velkých městech mají na každodenní parkování větší dopad než výsledek celostátních voleb.
Nová vláda pravděpodobně nebude prosazovat dramatické navýšení dotací na elektromobily. Ohledně toho mají Motoristé v programu poměrně skeptický postoj — preferují spíš trh bez zásahů než štědré finanční injekce. Podobně to vidí i SPD. Postoj ANO je neutrálnější.
Větší změny budou spíše překvapením
Volby přinesly do politiky silnější hlas řidičů. V praxi to ale pro rok 2026 znamená spíše pozvolné úpravy než zásadní zvraty. Dálniční známky zdraží automaticky, ceny paliv dál určí světové trhy a evropská pravidla jsou oddělenou kapitolou.
Rok 2026 bude především přechodovým obdobím. Nová vláda sice zdědí jasně nastavený rámec cen, daní i evropských závazků, ale prostor k zásadním změnám získá až po schválení rozpočtu a vyjasnění postupu vůči Bruselu.
Klíčové bude, zda prosadí úlevy pro dojíždějící a dopravce, nebo naopak zvýší důraz na fiskální disciplínu a zelené investice. Skutečný směr dopravní politiky se tak ukáže spíše v roce 2027 – podle toho, jak vláda skloubí tlak voličů s limity unijní legislativy a stavu veřejných financí.
Zdroje: E15, iRozhlas, Ministerstvo dopravy ČR, eDalnice.cz, Financial Times, Národní rozvojová banka (NRB), Národní program životního prostředí │ Foto: archiv, soc. sítě a weby politických stran
