TEST Honda CR-V 2.2 i-CTDi - konečně s naftou

Chvíli to trvalo, ale nakonec jsme se dočkali. Honda rozšířila motorovou paletu Hondy CR-V o nový turbodiesel 2.2 i-CTDi a navíc přidala facelift. Jak moc se CR-V změnila a jak se chová s novým vznětovým motorem, jsme zjišťovali v testu.

S Hondou CR-V jsme se v redakci chvíli neviděli. Velmi úspěšného reprezentanta populární kategorie SUV jsme naposledy vyzkoušeli v roce 2002 s benzínovým dvoulitrem v kombinaci s automatem, kdy vstoupila na český trh v druhé generaci. Jelikož motorová paleta tvořená jedním zážehovým dvoulitrem neskýtala možnosti dalších setkání, označili jsme testování Hondy CR-V na delší dobu za uzavřené.

Japonská automobilka záhy dokázala, že úspěch první generace nebyl náhodný a dokázala prodat českým zákazníkům nezanedbatelný počet céervéček s pořadovým číslem dva. Přes nesporné zlepšení variability či kvality jízdních vlastností, převodovky, brzd a dalších, trpěla Honda CR-V jednou vážnou nemocí. Ta nemoc se jmenovala absence turbodieselu.

Japonský výrobce si naštěstí toto riziko uvědomil a implementoval do Hondy CR-V nový turbodiesel vlastní konstrukce. Ještě před tím ovšem stihnul odstavit automobil v kosmetickém salonu a nechat mu mírně přepudrovat obličej. Když se k tomu všemu přidá možnost odpočtu DPH s verzí N1, získáváme dostatek důvodů, abychom Hondu CR-V pozvali po třech letech znovu na schůzku.

Staré dobré céervé

Co všechno se od posledního setkání změnilo? Pod nánosem make-upu objevuji přepracovanou mřížku chladiče a světlomety, přední a zadní nárazník a sdružené zadní světlomety. Proměnou prošla mlhová světla, CR-V se postavilo standardně na 16placová kola a s dieselovým motorem darovalo zákazníkovi zadní spoiler. To je docela solidní nadílka, nemyslíte? A to ještě nepadla zmínka o interiéru. O tom však později.

Vnější vzhled testované varianty ozdobily ochranné prvky, které dodávaly automobilu na robustnosti a vytvářely, nutno podotknout trochu falešný, dojem robustnosti a bezpečnosti. Například ochranné části motoru i ochranný oblouk imitující masivní trubkovou konstrukci známou z obrovských off-roadů vyrobila Honda z běžných plastů, které rozhodně nejsou stavěny na hrubé zacházení.

Jistě, nacházíme se v automobilu kategorie SUV (pro volný čas), nikoliv nekompromisním off-roadu. Jde pouze o to, že CR-V i díky subtilním trubkám lemujícím prahy takový off-road připomíná. Ale co, pokud nehodláte zdolávat metrové převisy, nemáte důvod se znepokojovat.

Stejná podoba, bohatší výbava

Na adresu interiéru jsme utrousili několik uštěpačných poznámek během našeho prvního testu, a byli jsme náramně zvědavi, co udělal s vnitřkem facelift. Nové barvy čalounění a potahové materiály považuji za příjemné zpestření, ale dnešní zákazník očekává víc. A víc naštěstí dostane. Multifunkční volant s koženým věncem, palubní počítač, standardní automatická klimatizace, hlavové airbagy s optimalizovanou funkcí při převrácení vozu, tempomat a stabilizační systém, to je pořádný nášup.

Pokud čekáte tradiční zmínku o zlepšení kvality materiálů, pečlivějším výběru plastů a preciznějším zpracování, máte smůlu. Palubní deska si zachovala původní tvar i materiály, při starém zůstalo rozmístění ovladačů a odkládacích ploch. Na jednu stranu absence výraznějších úprav a neuskutečněná revize materiálů zamrzí, na stranou druhou se nejedná o katastrofu. Plasty, z nichž Honda vyrábí palubní desku nevypadají nejlépe, na druhou stranu nevržou, takže nevadí.

Provedení středové konzoly s prázdnou prostřední částí zastaralo a působí trochu jako pěst na oko. Praktická uzavíratelná schránka uprostřed postarší řešení alespoň částečně ospravedlňuje. Zastaralý design autorádia s CD přehrávačem jsme kritizovali už v prvním testu a tentokrát nemohu postupovat jinak. Funkčnost audiosystém samozřejmě anachronické provedení neohrožuje, i když kvalita přednesu za moc nestojí, přesto se mohli automobiloví stylisté alespoň pokusit o změnu.

Odkládací plochy bohatě dostačují potřebám řidiče, spolujezdce i cestujícím na zadních sedadlech, trojité členění podlouhlé přihrádky na straně spolujezdce efektivně zabraňuje přebíhání předmětů ze stranu na stranu. Ovladače klimatizace vypadají v kontrastu s autorádiem efektně a umožňují rychlé nastavení teploty. Velmi pozitivní inovace se odehrála na přístrojové desce. Optitronové podsvícení a rozměrné budíky zlepšují orientaci a umožňují snadnější odezírání údajů.

Stále zajímavě a neotřele působí provedení ruční brzdy, respektive zakomponování páky brzdy do konstrukce středové konzoly. Interiér dokázal mě i celou redakci znovu okouzlit slušnou prostorností a variabilitou. Pasažéři vpředu i vzadu si mohou vychutnávat dostatečný prostor v oblasti kolen, hlavy i ramen, zejména nad hlavou Honda CR-V místem nešetří. Zadní sedadla se posouvají vpřed a vzad o cca 20 cm, navíc dovolují posádce nastavit sklon opěradla.

Chytrá horákyně? Jak kdy

Na komfort sezení si nebudete rozhodně stěžovat, alespoň testované provedení s koženými sedadly poskytovalo dostatečný cestovní komfort na krátkých i dlouhých trasách. Sedadla dokáží dostatečně podržet v zatáčkách a přitom poskytují potřebnou oporu stehnům. Na zadních sedadlech zvítězila možná až zbytečná plochost, případný pátý pasažér však protestovat nebude.

Pátého cestujícího nepochybně potěší fakt, že Honda upustila od budování mohutného hrazení mezi předními sedadly (rozuměj středového tunelu) a zvolila chytřejší řešení v podobě sklopného stolečku s vytvarovaným prostorem na nápoje. V Japonsku se evidentně přemýšlí. Tedy alespoň někdy. Například o palubním počítači Honda dlouho nechtěla slyšet, a když už se konečně rozhoupala a do CR-V tuto vymoženost nainstalovala, zapomněla přidat inteligentní ovládání.

Palubní počítač se místo stisku tlačítka např. na páčce směrových světel, stěračů či volantu aktivuje stiskem kolíčku vyrůstajícího z přístrojové desky. To mi připadá jako přepínání televizních kanálů násadou od koštěte místo dálkového ovladače. Jazýček vah na stranu pozitiv strhává slušný zavazadlový prostor se základním objemem 628 litru a rozšířeným objemem 948 litrů (po hranu okna), který neomezuje rezerva schovaná pod podlahou. Místo toho se rezervní kolo usadilo na zadních dveřích.

Ty se stále nesprávě otevírají do boku (doprava), směrem k chodníku. Pro jednoduší ukládání předmětů, ono otevřít dveře na přeplněném parkovišti není žádná sranda, vybavila Honda CR-V výklopným zadním sklem. Je to šikovné, praktické i jednoduché řešení. Dno podlahy tvoří piknikový stoleček, to kdybyste náhodou pocítili potřebu zastavit někde v přírodě a poobědvat. Sečteno a podrženo jsem nabyl z interiéru céervéčka až na drobnosti příjemné pocity. Je komfortní a vzdušný.

Špička svého oboru

Automobilům kategorie SUV vznětové motory sluší. Mohutný kroutící moment dostupný v nízkých otáčkách pomáhá v složitých situacích a zajišťuje i s lehkou nohou slušnou dynamiku, navíc spolyká méně paliva. Na vlastní turbodiesel od Hondy se čekalo dlouho, ale výsledek stojí za to. Motor o zdvihovém objemu 2204 cm3 je celý vyroben z hliníkové slitiny, disponuje čtyřventilový rozvodem DOHC, technologií vstřikování paliva common-rail a pochopitelně turbodmychadlem.

Jeho maximální točivý moment činí 340 Nm při 2000 ot./min. a výkon 103 kW při 4000 ot./min. Za zmínku stojí deklarovaná spotřeba 6,7 litru nafty. Nad kultivovaností prvního vznětového motoru Hondy se rozplývaly stovky novinářů i tisíce majitelů. Nebude proto žádným překvapením, když označím motor za velmi kultivovaný a dostatečně silný. V Hondě CR-V jeho výkonové schopnosti sice trochu tlumí velikost vozu, což ovšem neznamená, že nedokáže s autem zacloumat.

Start probíhá podle obvyklého naftového scénáře. Naskočení motoru doprovází silně utlumené, ale stále charakteristické traktorové zahřmění. Jednotka se okamžitě uklidní a od té chvíli zakrývá naftový původ vynikajícím způsobem. Zvuk linoucí se z pod kapoty skutečně nemá mnoho společného s tradičním turbodieselem, místo chrochtání se kabinou ozývá zvláštní syčení. To zesiluje s rostoucími otáčkami a ve vysokých otáčkách zase částečně přechází v tradiční naftový projev.

Obecně zvuková kulisa překonává například nedávno testovaný Hyundai Tucson a další konkurenty o několik délek. Významným pozitivem agregátu je, že neoblažuje posádku silnými vibracemi a duněním. Příjemně narůstá síla. Na 2000 otáčkách, kde vrcholí točivý moment, jednotka nerozdává kopance, ale v průběhu 100 – 200 otáček citelně zesílí a plynule pokračuje na 4500 otáček. Do 1900 otáček se jednotka v CR-V spíše probouzí, potom ožije naplno.

Záleží pouze na řidiči, zda zvolí poklidnou nebo dynamickou jízdu, CR-V poháněná turbodieselem 2.2 i-CTDi ochotně vyhoví každému požadavku. Při předjíždění stačí pouze podřadit, získat potřebné otáčky a svižně předjet. Na dálnici se s přispěním dobře odstupňované šestistupňové převodovky a výborného odhlučnění cestuje příjemně. Přes veškerou snahu se mně nepodařilo dosáhnout spotřeby nižší než 6,9 litru, při konstantní rychlosti 130 km/h se spotřeba pohybovala okolo 7,1 litru.

Dynamická jízda s častým podřazováním a vytáčením motoru zvýšila spotřebu na 7,7 litru, jízda v městském provozu znamená spotřebu lehce pod 9 litrů.

Vítězí komfort

Komfortně naladěný podvozek a pneumatiky s vyšším profilem se neslučují se sportovní pověstí Hondy, ale v „céervéčku“ se na sportovní výkony nehraje. Komfort jízdy a vylepšené chování mimo zpevněné cesty, ale i na hladkém asfaltu, jsou hlavními argumenty, kterými se snaží automobil oslovit zákazníky. V mém případě se mu to beze zbytku podařilo. Podvozek společně s pneumatikami dokáže výborně vyžehlit běžné i větší nerovnosti na českých silnicích.

Je velmi příjemné, když zdolávání děr, nedokonalých záplat a asfaltových čepic nedoprovází hlasité rázy, ale pouze zvuky odvalujících se pneumatik, případně menší zadunění, projedete-li skutečně zákeřnou dírou. Komfortně naladěný podvozek a vyšší stavba karoserie způsobují v zatáčkách mírné náklony, jež ovšem nepřesahují únosnou mez a nepřináší pocity nestability. Honda CR-V je zkrátka komfortně pojaté SUV, což rychlý nájezd do zatáčky ukáže v plné nahotě.

Honda CR-V se nezalekne rychlého dálničních sprintu a dokonce umožní posádce zapomenout, že překonává tisíce nedokonale spárovaných panelů. Pohodlné cestování na dálnici umocňuje výborně odhlučněný motor a výborná aerodynamika. V rychlosti 140 km/h proniká dovnitř minimální aerodynamický hluk. Výkony v terénu přesně odpovídají zařazení - lehké SUV. To znamená, že CR-V zvládne tradiční výlet do lesa po prašné silnici, překoná i mělký brod a prudší stoupání či klesání.

Velikým nerovnostem se raději vyhněte, ochranné plasty na přední části jsou umístěny docela nízko a jelikož nejsou na velkou zátěž stavěny, mohou snadno prasknout. Připojitelný pohon všech kol pracuje bez problémů, jen chvíli trvá, než se zadní kola přidají. Skvělý dojem z řízení vozu trochu devalvuje řízení, kterému by slušel strmější převod, proti účinku posilovače nemám námitek. Brzdy jsou dostatečné ostré a jejich účinek nastupuje v pravou chvíli, pochvalu, a to dosti hlasitou, si zaslouží šestistupňová manuální převodovka s přesným chodem a krátkými drahami.

Srovnání s konkurencí

Faceliftovaná Honda CR-V si vyšlápne s novým turbodieselem především na vlastní krajany, Toyotu RAV-4 a Nissan X-Trail. Oba konkurenti už nějakou dobu s naftovým motorem jezdí, a proto bude zajímavé sledovat, zda dokáže CR-V obrátit pozornost na svoji stranu. Srovnání technických parametrů vyznívá nejlépe pro Hondu, v těsném závěsu následuje Nissan X-Trail s výkonem 100 kW a točivým momentem 314 Nm při 2000 ot./min.

Toyota za Hondou a Nissanem zaostává s vznětovým motorem 2.0 D4-D s výkonem 85 kW a točivým momentem 250 Nm při 1800 – 3000 ot./min. Toyota RAV-4 je ovšem nejlehčí (1445 kg), hmotnost Hondy (1631 kg) a Nissanu s vznětovým motorem je podobná. Nejnižší cena zdobí Nissan X-Trail, s motorem 2.2 dCi a výbavou Comfort ho lze pořídit za 699.000 Kč. Podobně vybavená Toyota RAV-4 přijde s výbavou Terra a motorem 2.0 D4-D na 859.900 Kč. O 900 Kč méně (859.000 Kč) stojí Honda CR-V s výbavou ES.

Za tuto částku ovšem získáte bezkonkurenčně nejlepší výbavu ze všech jmenovaných soků. Zapomenout nesmíme ani na korejská želízka v ohni, Huyundai Tucson a Kia Sportage. Například tucson s vznětovým motorem 2.0 CRDi a základní výbavou Active 4x4 stojí jen 649.900 Kč. Je nutné rovněž připomenou možnost přestavby všech vozů na kategorii N1 umožňující odpočet DPH.

Co se týče samotné Hondy CR-V, varianta s vznětovým motorem stojí o 50.000 Kč více, než zaplatíte za verzi poháněnou zážehovým dvoulitrem. Ten se osvědčil při pojížďkách ve městě i mimo něj. Na dálnici by však už na nový diesel nestačil.

Dobrá zpráva

Kdo touží po komfortním SUV s úsporným motorem a bohatou výbavou, má konečně u Hondy šanci. Zážehový dvoulitr má své kouzlo, je kultivovaný a točivý, ale s kultivovanosti nemá problém ani vznětový motor. Navíc má sílu a příznivou spotřebu. Pokud jste tedy čekali, jak dopadne implementace nafty do CR-V, mám pro vás dobrou zprávu. Dopadlo to výborně.