TEST Honda Jazz 1,4 - Stále fit

Kdyby Japonec dnes zabloudil ve své domovině do autosalonu Hondy a projevil zájem o malé auto, nabídnou mu prodejci FIT. Kdyby totéž o pár tisíc kilometrů dál udělal Evropan, přistane mu na stole brožura věnovaná Hondě Jazz. Za normálních okolností by nakonec japonský i evropský klient dostali víceméně stejné auto, jemuž se pouze s časovým pásmem mění jméno.

Nyní je ale situace jiná. V Japonsku odjede klient z showroomu v nové generaci auta s líbivým dynamickým designem, jež například zboku nápadně připomíná Mercedes-Benz třídy A, ale stále zůstává sympatickým malým „stěhovákem,“ který známe i z našich zeměpisných šířek. Evropan má zatím trochu smůlu. I on sice odjede z Hondy v roztomilé zmenšenině MPV, ale její starší generaci.

Kdy dorazí na evropské trhy nová generace Jazzu, zatím Honda oficiálně neprozradila, nicméně není důvod k panice. Přestože tenhle japonský zástupce B segmentu vstoupil letos do šestého roku prodeje, zdá se být stále docela FIT.

Vyzrálý Jazz

Japonci jsou známi svou dlouhověkostí, takže se vlastně ani nelze divit tomu, že Jazz vypadá na sklonku svého profesního života stále dobře a působí vitálně. Narozdíl od lidí, kteří s přibývajícím věkem postupně schopnosti ztrácí, auta obecně, což se týká i testovaného Jazzu, se zlepšují. Počáteční dětské nemoci mizí, věk mladosti střídá období rozpuku a následuje zralost.

honda testy malevozy
 

Jazz vyzrál do malého spolehlivého auta s prostorným interiérem a sympatickým tvarem, kterému snadno podlehnou ženy i muži. Uvnitř, přestože hovoříme o segmentu, kde cena představuje jeden z nejdůležitějších argumentů, se budete cítit příjemně (možná i proto, že Jazz rozhodně není trhák výprodejů a naopak si nechá za kvalitu, výbavu a spolehlivost zaplatit).

Interiér, ač uplácaný z tvrdých plastů, vypadá hezky a kvalitně. Částečně se o dobrý dojem zasloužila hezká povrchová úprava, a co nezvládla ona, zařídilo kvalitní slícování. Na proděravělých silnicích občas vyloudil některých z plastových dílců skřípavý zvuk, ale nešlo o nic vážného. Plynoucí léta rovněž nijak negativně nepoznamenala rozmístění a dostupnost ovladačů.

Honda naopak na základě nových poznatků ergonomii upravovala tak, aby vyhovovala mohutnější mužšké i drobné ženské ruce. Někde byla úspěšná, někde méně. Ovladače na středové konzole jsou stoprocentně unisex, velké, s hladkým chodem a snadným přístupem. Ovšem taková řadicí páka s miniaturní hlavicí více nahrává něžnému pohlaví.

Ženy mají přednost

Na pohled křehoučká řadicí páka, které jsem se téměř bál dotknout, se naopak přítelkyni zdála hrozně miloučká a jelikož stejný názor měla na drobnou hlavici její ruka, pochopil jsem, že tradiční hodnocení motoristického žurnatlisty může být v tomto případě občas lehce zavádějící. Posadil jsem tedy přítelkyni za volant a nechal se chvíli vozit. Na konci dne jsem se zeptal na názor.

„No, víc se mi líbí ta Petrova (Petr je kamarád vlastnící Hondu Jazz z roku 2004 – tedy před lehkým faceliftem). Po chvíli jsem si na to ale zvykla, no a teď si dokážu představit, že mi to necháš.“ Tak to asi bohužel nepůjde. „Dobře, ale jak se ti to řídilo,“ ptám se. „No jak, dobře se mi to řídilo. Je to všechno takové lehké a přesné, dobře se mi řídí, dobře řadí, dobře brzdí, dobře sedí. Je to fajn“

honda testy malevozy
 

Přeberte si výpověď ženy, nutno podotknout zkušené a vnímavé řidičky, jak chcete, faktem je, že v zásadě vystihuje klíčové vlastnosti auta a asi shrnuje důvody, proč řidičky mají svého „jazzíka“ rády. Když se vrátím k svému hodnocení, pochválím vyšší posez a slušný rozsah nastavení předních sedadel, zamlouvala se mi také tuhost a sklon zadních sedaček.

Nebudu první ani poslední, kdo pochválí solidní vnitřní prostor. Coby člověk 185 cm vysoký jsem vzadu nad hlavou naměřil rezervu téměř 8 cm, jistou volnost měla i kolena, byť prostorová rezerva nebyla zdaleka tak velkorysá. Hondě Jazz patří velká poklona za systém sklápění sedaček. Filosofie „sklapni a zatáhni“ tedy zatáhni a sklop, mě vždy fascinovala.

Prostě stačí uvolnit opěradlo, lehce jej posunout dopředu a nechat sedačku ať se sama do sebe složí a vytvoří rovnou ložnou plochu. Tímto úkonem se mimochodem zvětší zavazadlový prostor z 380 na 845 litrů.

Benzin musí stačit

Honda dlouho odolávala vábení naftových motorů. Nakonec podlehla, vyrobila vlastní dvoulitrový turbodiesel a udělal s ním díru do světa. Tento turbodiesel si můžete koupit v modelech Civic, Accord, CR-V, ale roubovat dvoulitrový turbodiesel do malého auta není dobrý nápad, a jelikož Honda vznětový motor jiného objemu zatím nemá, zůstal Jazz bez turbodieselu.

Na výběr tak máte ze dvou zážehových motorů s objemem 1,2 a 1,4 litru, což jsou kubatury, které tak jako tak trh této třídy v Evropě ovládají. Testovaný model poháněla silnější čtrnáctistovka s maximálním výkonem 61 kW / 5700 ot./min. a točivým momentem 119 Nm / 2800 ot./min. Jestliže plánujete s Jazzem občas vyrazit za město na delší výlet či občasné delší pracovní cesty, rozhodně doporučuji investovat do silnějšího motoru.

Honda zážehové motory umí a dvanáctistovka rozhodně není špatná, nicméně dvě deci zdvihového objemu navíc a větší porce výkonu / točivého momentu (i když numericky nezajímavá) se jednoduše poznají. Jednotka na daný objem zabírá příjemně nízko, takže nemusíte neustále točit 5000 otáček, aby auto trochu jelo. Na druhou stranu určitě si nevystačíte s 2000 otáčkami.

honda testy malevozy
 

Pokud chcete předjíždět nebo alespoň nezdržovat provoz se čtyřmi lidmi na palubě, musíte otáčky zvednout na nějaké 3000, od této hladiny výše se motor chová velmi živě a dělá z Jazzu svižné autíčko. Cestujete-li sami, můžete si dokonce užívat dynamické, až se chce říci sportovní jízdy. Zvukový projev zcela odpovídá dané třídě, ve vysokých otáčkách akustický komfort tradičně rychle klesá.

Spotřeba se pohybuje většinou mezi 6 a 7 litry, ve městě může překročit 7,5 litru, mimo město naopak klesne i pod šest litrů.

Příjemně stabilní

Jazz možná vypadá jako malé MPV, ale jezdí a ovládá se jako stoprocentní hatchback. Honda prostě motory a podvozky umí, což dokazuje v segmentu velkých a drahých vozů, nižší střední třídy, ale třeba právě v třídě malých vozů. Jazz na základních 15palcových kolech výborně tlumí nerovnosti, ale narozdíl od mnohých konkurentů se s komfortem nedostavily náklony v zatáčkách a pohupování na zvlněné cestě.

Jazz se navzdory vyšší stavbě karoserie a komfortní charakteristice naklání v zatáčkách minimálně a výborně drží stopu. Na malé auto podává reprezentant Hondy skutečně úctyhodné výsledky. Přidejte si k dobrému držení stopy v zatáčkách a příčném směru přesné a poměrně komunikativní řízení a přesné řazení a získáte malé auto, na které se není jen radost dívat, ale také jej řídit.

Aby byl výčet pozitiv kompletní, musím pochválit účinné brzdy s rychlým nástupem účinku. Teď už zbývá přidat závěrečný ortel. Hondu Jazz nekoupíte za pár korun, aby vám tohle malé auto říkalo pane, budete muset sáhnout hlouběji do kapsy. Za investované peníze ovšem dostanete na danou třídu poměrně prostorné, dobře ovladatelné a zábavné auto, které navíc patří mezi nejspolehlivější.

Plusy

• prostorný interiér
• sofistikovaný systém sklápění sedadel
• dobré jízdní vlastnosti
• přesné řazení a řízení
• z hlediska povinného ručení výhodný zdvihový objem

Minusy

• drobná řadicí páka
• nad 3000 otáček hlučnější motor