Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

HydrogenIX: Český elektromobil s palivovými články pro Shell Eco-Marathon Europe 2009

Aleš Dragoun
Diskuze (76)
Technická univerzita v Ostravě se letos zúčastní potřetí evropského Shell Eco-Marathonu s prototypem, který ke svému pohonu využívá vodík, tedy palivové články.

Vozítko bylo představeno novinářům na Letišti Leoše Janáčka v Ostravě-Mošnově 28. dubna 2009. Celý projekt Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava vede ing. Bohumil Horák.

Vodíkový prototyp

HydrogenIX je tedy plně funkčním konceptem elektromobilu jehož motor je napájen vodíkovým generátorem s palivovým článkem. K tomu ing. Horák uvedl: Vzhledem k přítomnosti vodíku v celém vesmíru jej chápeme jako alternativu budoucnosti. V současnosti se však vyrábí hlavně ze zemního plynu, tedy neobnovitelného zdroje energie.

Vodík má výhodu ve vyšší výhřevnosti, pak je samozřejmě také přítomen ve vodě, jeho spotřeba bude navíc podle prognóz neustále stoupat. Většímu rozšíření však zatím brání nedostatečná infrastruktura pro čerpání a dopravu. Tento druh pohonu má samozřejmě také další nevýhody – především vysokou cenu palivových článků (ten pro prototyp stál zhruba 160.000 korun) a jejich krátkou životnost.

První verze vozítka HydrogenIX z roku 2005 byla původně zapůjčena z Technické univerzity v Košicích, ovšem zážehový agregát byl nahrazen elektromotorem. Již tehdy se celý tým Katedry měřicí a řídicí techniky Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB-TU v Ostravě vydal do jihofrancouzského Nogara na Shell Eco-Marathon. Historicky první česká účast v tomto závodě byla úspěšná – tým skončil na 29. místě mezi prototypy a na čtvrtém mezi vozidly s vodíkovým pohonem. Jeho dojezd byl 946 km na ekvivalent 1 litru benzinu o oktanovém čísle 95.

Další prototyp vznikl již ve vlastní režii v roce 2006. Stejný závod na totožné trati však další úspěch nepřinesl, HydrogenIX 2 jej po havárii nedokončil. Letošní varianta disponuje přední částí (aerodynamickým krytem) z původního vozu z roku 2005, zadní část včetně poháněcí soustavy a nádrže na zhruba 180 l vodíku je vyvinuta nově.

Shell Eco-Marathon Europe

Princip Shell Eco-Marathon Europe je jednoduchý – navrhnout, postavit a řídit vůz, který s nejmenším množstvím paliva a ujede určitou vzdálenost. První ročník závodu, zaměřeného na co nejnižší spotřebu paliva s názvem Mileage Marathon, zorganizovala výzkumná laboratoř americké centrály Shellu již před sedmdesáti lety, tedy v roce 1939. Na startu stály tehdy běžně vyráběné automobily, vítězný R. J. Greenshields dosáhl se svým vozem spotřeby 4,73 l/100 km.

V roce 1985 se poprvé jelo také v Evropě na okruhu Paul Ricard ve francouzském Le Castellet, letošní ročník je tedy jubilejní pětadvacátý. Uskuteční ve dnech 7. - 9. května 2009, místem konání bude Eurospeedway Lausitz v Německu. Americký maraton se momentálně jezdí na oválu California Speedway ve Fontaně, příští rok se poprvé uskuteční také obdobná akce v Malajsii.

Závod je vypsán pro dvě hlavní kategorie vozidel. První jsou futuristické tří nebo čtyřkolové prototypy, druhou jsou vozidla tzv. městského typu (UrbanConcept), která se blíží svým pojetím právě miniautomobilům určeným do městského provozu. Jejich rozměry i vzhled jim jsou sice stále ještě vzdáleny, ale dle předpisů musí být čtyřkolová a vybavena například světly, stejně jako sériová auta. Na startu se každoročně objevují vozy s různými zdroji pohonu. Jsou rozděleny do čtyř tříd – na benzinové, dieselové, LPG a alternativní, kam jsou řazena biopaliva, vodík, zkapalněný plyn a solární energie. Kromě cen v jednotlivých kategoriích se udělují také speciální ocenění za design, technickou inovaci, bezpečnost, či ekologii.

Závodu se zúčastňují primárně vysoké školy s technickým zaměřením, každá může přihlásit maximálně jedno vozítko. Zhruba třetinu účastníků pak tvoří školy střední. Řidičům musí být nejméně 13 let, pravidla omezují také jejich hmotnost na minimálně 50 kg. Ta se jeví jako ideální i vzhledem k rozměrům vozítek, do nichž usedají v drtivé většině ženy. Jednotlivé univerzitní týmy mohou být v závodě klasifikovány, pokud ujedou minimálně 8 kol. Na Eurospeedway Lausitz, kde prototypy pojedou po oválu tvaru zaobleného trojúhelníku, tento údaj představuje vzdálenost něco málo přes 25 km, časový limit je pak 53 minut, což znamená průměrnou rychlost zhruba 30 km/h. Pro kategorii UrbanConcept je určen okruh Grand Prix, který s oválem sdílí pouze část a používá se mimo jiné při závodech německého mistrovství cestovních vozů (DTM).

Současný rekord evropského Shell Eco-Marathonu mezi prototypy činí 3836 km ujetých na 1 l paliva, dosáhla jej v roce 2005 univerzita ETH ze švýcarského Curychu. Letos se závodu zúčastní 207 týmů z 29 většinou evropských zemí, ale pořadatelé obdrželi přihlášky také z Číny, Malajsie, Maroka, Pákistánu a Thajska.

Budoucí plány

Na Lausitzringu budou řídit prototyp dvě studentky VŠB-TU v Ostravě – Tereza Otáhalová a Kristýna Friedrischková, která také seděla uvnitř při demonstračních a testovacích jízdách na mošnovském letišti. Jejich cílem pro letošní ročník je hodnota 900 km/l. Celý tým v současné době také testuje skútr s palivovými články. Pro evropský Shell Eco-Marathon 2010 pak připravuje nový vůz kategorie UrbanConcept. Jedná se o vodíkovou verzi dvoumístného roadsteru Kaipan řady 14/15.

Aleš Dragoun
Diskuze (76)
3. 5. 2009 01:28
Re: Ať žije ekologie
Teda nevím jaký reaktor máte na mysli, ale třeba takový Iter nebo náš Compass je klasický tokamak a tam se nemá co odpařit. Uranu je dost a až ho bude málo, je možné využívat Thorium a vyhořelé palivo s Pu. Troufám si říct, že řasy jsou vyřešený problém, jejich produkci a rozmach technologie brzdí strach z GMO a náročná produkce protože "v malém" je produkce paliva nerentabilní. Až bude ropy poskromnu, věřím že si mnozí vzpomenou na opovrhované alternativy...
3. 5. 2009 00:45
Re: Ať žije ekologie
Rád bych souhlasil, ale bohužel čím přesnější informace mám, tím černěji to vidím :-)
Ani uranu není tolik aby nám vydržel nějak dlouho. Navíc se využívá neefektivně a jen částečně vypálený se už ukládá do uložišť. Do řas vkládám taky naděje, ale je to zatím věc na začátku vývoje, možná se objeví nějaký nepřekonatelný problém, takže bych byl s optimismem opatrný. Jaderná fůze je teoreticky téměř neomezeným zdrojem energie, ale materiály z kterých je reaktor vytvořen zatím při reakci moc rychle sublimují a tím pádem životnost nic moc.
Avatar - delphino
2. 5. 2009 21:14
Re: opět se nepodařilo vložit
netušil jsem, že když dám editovt tak to co nešlo vložit už najednou půjde.... nejsem žádnej PC magor co se tu ve všem vyzná...
2. 5. 2009 15:49
Re: Ať žije ekologie
To zní jako Apokalypsa od Jana :-) Trochu moc pesimistické. Bioethanol není jedniná cesta pro použití ve spalovacích motorech. Můžeme spalovat různé oleje. Existují speciálně modifikované řasy, které dokážou zaujmout až (zatím) 70% své hmotnosti olejem. Z litru masy tedy vznikne téměř 0,7 oleje a můžeme jít ve vývoji ještě mnohem dál.Tyto mrchy rostou neuvěřitelně rychle. Avšak toto je pouze jedna z mnoha možností jak na to. Elektřiny jsme schopni pomocí klasické cesty jaderného štěpení produkovat habaděj, pokud se podaří rozjet fůzi tak jí bude ještě víc. Existuje mnoho projektů jak získávat energii, které jsou teď moc náročné a drahé. Postupným vývojem se nám ale otěvřou nové obzory. E85 a řepkový methylester jsou pouze předskokani budoucího vývoje...Podobné obavy se objevovaly i v roce 1973, měl být konec automobilismu, konec světa atd.
2. 5. 2009 15:35
Re: Ať žije ekologie
Víš, až dojdou, nebo začnou docházet fosilní zdroje, skončí doba těchto ekologických nesmyslů a zřejmě to dojde tam kde to všechno začalo - budeme jezdit na kolech a tahat vozy s koňma. Ty si třeba myslíš že až dojde ropa, budeme jezdit na bioethanol - ale jak ho vyrobíme, když na výrobu 1 litru je potřeba ekvivalent energie 0,7 - 1,5 litru paliva z fosilních zdrojů podle způsobu výroby? Herbididy, pesticidy, nafta do traktorů? KDe je vezmeme? A z čeho ho budeme vyrábět když budeme rádi že vypěstujeme dost potravin (obilí) pro sebe a doprava z jiných částí planety bude skoro nemožná? Jak budou vozit ekologové ze Švédska suroviny pro výrobu svého "biopaliva" E85 z jižní ameriky? Mimochodem ta doprava lodí z té jižní ameriky spotřebuje víc paliva z fosilních zdrojů než kolik se potom ve Švédsku vyrobí E85. Ani jedna technologie která se dnes označuje jako "ekologická" a "bio" nemá s ekologií nic společného, dokonce ani ty supermoderní akumulátory - k jejich výrobě je potřeba tolik energie že by bylo ekologičtější tuto energii použít přímo...
Omlouvám se pokud někomu kazím náladu, ale pravda je taková, že vše co je dnes prezentováno jako ekologické je jen marketingový tah, včetně třeba Toyoty Prius a elektrických skůtrů, ale to by bylo na delší povídání.