Hyundai znovu vynalézá přenos síly na kola. Má být efektivnější a lehčí

Již mnoho let se pro přenos síly z motoru, ať už elektrického nebo spalovacího, na kolo používá homokinetický kloub. Ten totiž umožňuje konstantní přenos točivého momentu z jedné své strany na druhou za situace, kdy se ta druhá nepředvídatelným způsobem pohybuje – jako kolo jedoucí po silnici plné nerovností.

Samozřejmě, není bez nevýhod – špičkové efektivity dosahuje pouze v určitých úhlech a musí vést do středu kola, což omezuje světlou výšku. Pro některá použití se zrovna tohle dá vyřešit portálovými nápravami, ale to není univerzální – jinak bychom to viděli u mnohem většího množství vozidel, než jsou terénní náklaďáky.

Automobilka Hyundai nyní přichází se systémem, který dokáže kombinovat výhody obou těchto způsobů v jedno zařízení. Nazvala ho Universal Wheel Drive System, tedy Univerzální systém pohonu kola, zkráceně „Uni Wheel“, a říká, že může být velkým benefitem zejména pro elektromobily.

Principielně jde o planetovou převodovku umístěnou do náboje kola. Elektromotor přivádí svůj točivý moment na „slunce“ a skrz „planety“ putuje síla na prstenec, napojený na kolo. Trik je v tom, že planet je tady několik řad na kloubových uloženích. To znamená, že se mohou téměř volně pohybovat, a tak v určitém rozsahu umožnit pohyb slunce ve vztahu k prstenci za stálého přenosu síly.

Samozřejmě, vstupní hřídel a prstenec nemají stejné otáčky. I to však může být výhodou, zejména u elektromobilů, které běžně používají jednostupňovou převodovku, tzv. reduktor, mezi výstupem elektromotoru a diferenciálem. Uni Wheel totiž funguje jako reduktor, takže na jeho vstupní hřídel je elektromotor napojen přímo, bez potřeby dalšího zpřevodování.

To otvírá možnost použít na jedné nápravě dva menší, slabší elektromotory místo jednoho velkého a silného, což uspoří prostor ve voze. Ten lze využít jinak, např. jako úložný prostor pro zavazadla posádky.

Není to samozřejmě tak, že by kromě elektromotorů a baterie nebyla třeba žádná další technika, elektromobily musí mít palubní nabíječku, klimatizaci, topení, chladicí systém baterie apod., ale potenciál ve zmenšení prostorové náročnosti pohonného ústrojí je nepopiratelný. Navíc, protože by vůz měl jeden elektromotor pro každé kolo, otázka aktivního vektorování točivého momentu je výhradně otázkou elektroniky.

Stěrač slaví 120 let. Vznikl kvůli sněhu a zprvu neměl úspěch

Tím výhody nekončí. Protože přenos síly je efektivní při jakékoliv pozici slunce v rámci ústrojí, na rozdíl od homokinetického kloubu, který svou efektivitu ve velkých úhlech vytočení ztrácí, je tu třeba i potenciál mnohem většího rozsahu nastavení světlé výšky pomocí vzduchového odpružení.

Ovšem, že to funguje na papíře a v laboratoři, ještě neznamená, že to bude fungovat i ve skutečnosti. Uni Wheel je nábojem kola, je pevně spojeno s diskem, takže to je neodpružená hmotnost. Musí být extrémně odolné rázům, které kolo dostává od vozovky, je potřeba jeho vnitřnosti mazat a také je důsledně ochránit od průniku vody, písku, bláta či jiných nečistot.

Nakolik se takovéto řešení dostane do sériových aut či kdy se tak stane, je tedy zatím ve hvězdách. Automobilka však pokračuje s vývojem a už si zažádala o patenty v Evropě, Koreji i ve Spojených státech.