Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Jaguar C-Type: Legenda Le Mans na videu od Petrolicious

Aleš Dragoun
Diskuze (6)
Jaguar C-Type započal slávu vozů s divokou kočkou ve znaku na francouzském okruhu La Sarthe. Získal první vítězství pro značku ve slavné čtyřiadvacetihodinovce.

Jaguar C-Type měl premiéru v Le Mans už v roce 1951 ještě pod označením XK-120C (Competition), továrna se oficiálně neúčastnila, jednotlivé vozy postavené na trubkovém rámu nasadily soukromé posádky. Řadový dvouvačkový šestiválec 3,4 l disponoval výkonem 154 kW a Peter Whitehead (mimo jiné vítěz VC Československa 1949 na Ferrari) s Peterem Walkerem vyhráli. O rok později však dominoval Mercedes-Benz 300 SL W194, ani jeden C-Type s aerodynamičtější karoserií do cíle nedojel. Původní návrh tvarů britské šelmy byl mimochodem dílem Malcolma Sayera. V Coventry si ovšem připravili ráznou odpověď.

„Céčka“ dostala trojici karburátorů Weber, zvýšený výkon motoru na 162 kW, zakryté místo spolujezdce v lehčí hliníkové karoserii a hlavně hydraulické kotoučové brzdy na všechna kola. Ty tehdy nebyly ještě obvyklé ani u speciálů pro vytrvalostní podniky. Daimler-Benz se sice nezúčastnil, ale konkurence v podobě továrních vozů Ferrari, Alfa Romeo, Lancia a amerických Cunninghamů představovala vážnou hrozbu. Všechny tři italské značky byly mimochodem tehdy ještě samostatné bez návaznosti na Fiat. Tovární Jaguary získaly dvojitý triumf s posádkami Tony Rolt/Duncan Hamilton a Stirling Moss/Peter Walker, Peter Whitehead, tentokrát s Ianem Stewartem dojeli čtvrtí. Pro ročník 1953 postavil Jaguar právě pouze tato tři nová auta, kterým oficiálně říkal „Works Lightweight“. Hamilton s Roltem byli navíc prvními piloty v historii závodu, kteří překonali průměrnou rychlost 160 km/h...

Otevřených elegánů C-Type se celkem vyrobilo na závodní speciál poměrně vysokých 52 kusů, z nichž do dnešní doby přežilo údajně 46 exemplářů. Modrý vůz výrobního čísla XKC 052 bude nabídnut v aukci síně RM Sotheby's v kalifornském Monterey 13.-15. srpna 2015. Proto jej na videu představuje její zástupce David Swig. Jedná se konkrétně o stroj zmíněného dua Whitehead/Stewart z roku 1953, byl postaven jako druhý v pořadí.

Swig říká že C-Type chtěl řídit už ve svých šestnácti letech. Dočkal se však až nyní. Nahání mu husí kůži, cítíte v něm každý kamínek, který přejedete, řízení je opravdu komunikativní, odvážně se vrhá do zatáček a dá se s ním jezdit bez problémů i po více než šedesáti letech. A ten zvuk!

Aleš Dragoun
Diskuze (6)
Avatar - Pekelná Micinka
14. 7. 2015 18:35
Re: Symfonie v C-moll
Jj. :yes:
14. 7. 2015 18:26
Re: Symfonie v C-moll
Motor prakticky ten samej. Jen evoluce. Jak se to tehdy dělalo, komprese, lepší sání a karburátory a už to bylo. (Mluvím o originálu)
Avatar - Pekelná Micinka
14. 7. 2015 18:16
Re: Symfonie v C-moll
Máš pravdu, samozřejmě. Popletl jsem si flat - boxer a straigth. Moje chyba. D-Type jsem viděl jen repliku, nevím co měla za motor, ale vypadala náramně. Předpokládám že zvuk originálu podobně jsak jako u všech těchto Jaguarů bude obdobně úchvatný.
14. 7. 2015 16:30
Re: Symfonie v C-moll
Souhlasím. :yes: A já mám hodně rád i jeho přímého nástupce D-Type.

(Akorát nevím, co jsi myslel tím plochým šestiválcem. Mám vážné obavy, že jde o normální řadovu šestku 3,4 l)
14. 7. 2015 16:28
Re: Symfonie v C-moll
.