Jak na kontrolu vozu před jízdou: Stěrače stírají, světla svítí…

V autoškolách si každý přál vytáhnout otázku „Úkony řidiče před jízdou“. Odříkal ji jako básničku, ale tím to skončilo. Dnes už se technické otázky ani nezkoušejí, byť byste přípravu před jízdou měli umět vysypat z rukávu. V praxi ovšem uskuteční prohlídku vozu málokdo, přestože si řada motoristů myslí, že by to podle zákona dělat měli. Návody v učebnicích autoškoly se ale zdají být přežité, zbytečně podrobné a v dnešní uspěchané době nereálné. Zbytečná však kontrola vozu rozhodně není. Jen je potřeba rozlišovat, na co se kdy a jak často zaměřovat.

Legislativa nic nenařizuje

V zákoně o silničním provozu nic o kontrole vozu před jízdou není. Stojí v něm pouze obecná povinnost řidiče „užít vozidlo, které splňuje technické podmínky stanovené zvláštním právním předpisem“ a „odstranit na místě závadu, pokud zjistí během jízdy, že vozidlo nebo náklad nesplňuje stanovené podmínky“. Dále se dočtete, že pokud tak nemůžete učinit, smíte v jízdě pokračovat přiměřenou rychlostí jen do nejbližšího místa, kde lze závadu odstranit. A při tom všem máte ještě povinnost zajistit, aby během tohoto přesunu nebyla ohrožena bezpečnost provozu, poškozena silnice nebo životní prostředí.

Dva druhy postihu

Vidíte tam však povinnost kontrolovat cokoliv před jízdou? Ne! Fakt je ten, že žádná taková výslovně řečená povinnost neplatí a řeší to jen výše zmíněná obecná povinnost řidiče. Od toho se odvíjejí i tresty. Za malou závadu je to pokuta od 1500 do 2500 Kč, na místě blokově do 2000 Kč.

Uzná-li však policista, že je vozidlo nezpůsobilé provozu natolik, aby tím bezprostředně ohrožovalo okolí (v zásadě jde o závady typu C na STK), je sankce citelnější: pětibodový postih, zákaz řízení na šest měsíců až rok a pokuta ve správním řízení od 5000 do 20.000 Kč. Policista v takových případech může od letošního února odebrat malý techničák. Jestliže ho u sebe nemáte, dostanete povinnost odevzdat ho na úřadě. A dokud nedáte auto do pořádku, což ověří na STK, nedostanete osvědčení o registraci vozidla zpátky.

Výčet závad je rozsáhlý a kromě zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích ho řeší zejména vyhláška o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Většina řidičů do ní ale nahlédla naposledy v autoškole, proto pro připomenutí uvádíme vpravo výčet závad, kdy nesmíte vyjet na silnice.

Kontrola za 17 minut

Položili jsme si otázku, kolik času vlastně kontrola vozu podle autoškol zabere. Na základě učebnic jsme připravili deset bodů, jež patří do běžné údržby. Dali jsme je za úkol studentce z naší Akademie žurnalistiky a nových médií. U každého úkonu jsme jí změřili čas a nechali ji, aby pracnost či případnou zdlouhavost jednotlivých kroků ohodnotila jako ve škole. Výsledný čas nás překvapil. Veškeré úkony zaberou sedmnáct minut. Práce na celé odpoledne to tedy rozhodně není. Před cestou do práce na ně však čas také nemáte. Jak z toho ven?

Svět motorů radí

Zdaleka ne všechny úkony je rozumné uskutečnit před každou jízdou, ještě méně rozumné je však nedělat nic. Sestavili jsme tak doporučení, čemu se opravdu věnovat pokaždé a co stačí jednou za čas, abyste ušetřili čas, ale neohrožovali zdraví své ani nikoho jiného.

Kdy nemůže vaše auto ze zákona vyjet na silnici...

1. Nesvítí potkávací, brzdové nebo zadní obrysové světlo na straně, kde má většina aut v Česku volant - vyhláška píše o straně vozu přivrácené do středu vozovky...

2. Nelze přepnout dálková světla na potkávací.

3. Světlomety oslňují.

4. Světla nemají správnou barvu: tedy vpředu bílá, vzadu červená.

5. Jsou chybně zapojeny nebo propojeny svítilny tažného a přípojného vozidla.

6. Trhlina pláště pneumatiky narušuje její kostru.

7. Čelní či přední boční sklo zjevně nepropouštějí 70 % světla.

8. Výfuk netěsní nebo příliš hlučí.

9. Zjevně uniká palivo, olej nebo mazací tuky.

10. Hloubka dezénu je menší než 1,6 mm.

11. Poškození karoserie nebo podvozku včetně řízení a brzd může ohrozit ostatní.

12. Čelní sklo je prasklé nebo poškozené ve stírané ploše o délce nebo průměru větším než 20 mm.

13. Na téže nápravě má auto pneumatiky různého rozměru.

14. Je překročena největší povolená hmotnost nebo rozměry vozidla nebo jízdní soupravy.

15. Spojení dvou nebo více vozidel nesplňuje dané požadavky.

16. Na vozidle jsou závady na brzdovém systému, které znemožňují nebo by mohly znemožnit účinně zastavit: například prasklé brzdové hadice, hrubé závady na řídicím ústrojí, třeba zjevné deformace a nadměrné vůle.

Přesněji definované, ale značně krkolomné formulace najdete ve vyhlášce o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu

vozidel na pozemních komunikacích.

Jak to vidí Jan Karnolt, technický školitel Fordu

Učebnice autoškoly sice může působit staromódně, ale je nutné si uvědomit, že automobil je nejsložitější zařízení, které mnozí lidé v životě ovládají. Navíc se pohybuje mnohonásobně větší rychlostí, než která je vyvinutelná vlastní silou člověka. Tomu by tedy měla odpovídat péče před vyjetím. To, že je v praxi zanedbávána, svědčí o dlouhodobém podceňování technického vzdělávání v české společnosti. Optická kontrola vozu je elektronikou nezastupitelná. Před každým vyjetím alespoň pohledem zkontrolujte pneumatiky, klidně jste je mohli poškodit při parkování. Množství motorového oleje ověřujte minimálně každých 5000 km, mohla se uvolnit nějaká hadička, gumička nebo ucpávka. Na osvětlení se zaměřte před noční jízdou. Zejména před dlouhými cestami a za špatného počasí zkontrolujte kapalinu v ostřikovačích. Při tom doporučuji kouknout na stav hadiček, kabelů a řemenů. Čas od času je také dobré podívat se pod vůz, zda z něj něco nekape nebo neteče. Normální je jen kondenzovaná voda z klimatizace. Jestliže to někomu připadá náročné, může využít služeb servisu.

svetmotoru

Kontrola auta podle Světa motorů

Před vyjetím a při každé jízdě

Vizuální kontrola

• Obejděte auto, abyste zjistili, zda je celé a žádné kolo není zjevně podhuštěné či úplně prázdné. Že je nějaká pneumatika prázdná, to slyšící řidič zjistí díky charakteristickým zvukům po pár metrech. Bohužel u dnešních aut, která často mají v kolech senzory tlaku přímého měření TPMS, vede již jedna otáčka nenahuštěného kola ke zlověstnému „křup“, kterým si „vyděláte“ klidně 2000 korun. Ano, TPMS by nás mělo opravdu varovat, ale mnoho lidí se rozjede hned, jak otočí klíčkem – na přístrojový štít se poprvé podívají až při jízdě.
• Zkontrolujte, zda někdo neukradl třeba registrační značky.
• Po nastartování motoru musí zhasnout všechny červené kontrolky. Pokud ne, motor okamžitě vypněte.
• Oranžové kontrolky ověřte v návodu k obsluze. Pokud svítí kontrolka motoru, neutěšujte se, že auto jede normálně. Například u moderních dieselů blokují emisně relevantní závady vypalování sazí ve filtru pevných částic, který tak můžete zničit.
• Zkontrolujte vnější osvětlení. Teď si asi klepete na čelo – to přece dělají nanejvýš žáčci v autoškole. Ale auto, kterému na levé straně nesvítí přední světlo (až po přepálení hlavní žárovky se mnohdy přijde na to, že už dávno je přepálená i poziční) a protijedoucí jej považuje za motocykl držící se u pravé krajnice, je jednou z nejnebezpečnějších věcí, s nimiž se lze setkat. Podobně nesvítící brzdová světla. Mnohé dnešní vozy mají indikaci vadných okruhů osvětlení na palubní desce: symbol žluté žárovky. U ostatních mají zkušení řidiči k denní kontrole jednoduchý trik – hlavní světla ověřují třeba najetím přídí proti zdi, stejným způsobem brzdová.

Hlučnost

Změna zvuku je vždy alarmující. Netěsný výfuk ohlašující se sportovním bubláním může vyústit i v požár vozidla, syčení z proraženého mezichladiče stlačeného vzduchu zase znamená riziko, že auto přestane táhnout uprostřed předjížděcího manévru (přejde do nouzového režimu kvůli nízkému tlaku v sání). Klepavé zvuky pak upozorňují na opotřebení ložisek klikové hřídele dřív, než vykoukne ojnice blokem.

Únik kapalin

Nemusíte si lehat pod vůz. Zcela postačí, když si při návratu na své parkovací místo všímáte, zda se pod autem neobjevují fleky. Tolerovatelná je jen

voda bez zápachu v parných dnech, kdy máte puštěnou klimatizaci – jde o kondenzát z výparníku.

Při každém druhém tankování

Hladina motorového oleje

Jen některá auta mají samočinnou kontrolu hladiny (žlutá olejnička, segmentový ukazatel). U ostatních se rozsvítí až červená, a to už zadíráte motor.

Tlak v pneumatikách

Zde záleží, kolik najezdíte. Tlak v pneumatikách byste měli kontrolovat každý měsíc. Dlouhá jízda s podhuštěnou pneumatikou vede (když už ne k roztržení od přehřátí) k charakteristickému opotřebení krajů dezénu.

Dvakrát za sezonu či každých 5000 km

Hladina chladicí kapaliny

Pokud ubude víc než jedno dvě deci, může to ukazovat na vážné závady: netěsný chladič, tekoucí vodní pumpu, vadné těsnění pod hlavou válců i prasklou samotnou hlavu válců. Vše má potenciál zradit vás nejlépe někde v zácpě v chorvatském vnitrozemí.

Hladina brzdové kapaliny

Může se snižovat tempem mizejícího obložení, nesmí se však ztratit třeba půl nádobky. To vám pak možná tečou zadní brzdové válečky dovnitř bubnů.

Napnutí a stav řemenů

Pokud z nich už odletují cáry, hrozí nebezpečí. Tyto řemeny totiž u mnoha moderních aut mohou sklouznout do rozvodů, probrousit jejich kryt a způsobit potkání ventilů s písty, tedy totální škodu na motoru.

Stav a hloubka dezénu

Nejde jen o to, zda mají pneumatiky minimální zákonnou hloubku dezénu, pravidelná kontrola odhalí i špatně seřízenou geometrií.

1. Osvětlení

Ověřit správnou funkčnost vnějšího osvětlení není složité. Základem je nastartovat vůz, zapnout potkávací světlomety, mlhovky a výstražná světla. Obejděte vůz a podívejte se, zda svítí všechno, co má (nezapomeňte na osvětlení RZ). Poté ještě ověřte funkčnost seřizování sklonu a vyzkoušejte dálkovky. Couvačky zkontrolujte při zapnutém zapalování, nebo podobně jako brzdovky odrazem od zdi, výlohy či s něčí výpomocí.

svetmotoru

2. Olej

Množství oleje kontrolujte zásadně u studeného (a vypnutého) motoru před jízdou. V opačném případě můžete často naměřit podstav, protože jeho značné množství ulpívá na stěnách válců a hrozí přelití, což motoru škodí. Hladinu oleje měřte na vodorovné vozovce, měrku setřete a poté znovu namočte. Počítejte s tím, že se ušpiníte.

svetmotoru

3. Kapalina v ostřikovačích

Množství kapaliny poznáte pohledem na nádobku, v zimě myslete na dostatečnou rezervu proti zamrznutí. Pro jistotu doporučujeme vozit směs na doplnění. V nouzi (ne v zimě) lze dolít i vodou (lépe destilovanou).

svetmotoru

4. Tlak v pneumatikách

Měření tlaku je nepříliš komfortní činnost, při které se umažete. Kromě toho se neobejdete bez barometru, který v povinné výbavě nenajdete. Rozhodně ho však doporučujeme vozit. U nových aut vybavených kontrolou měření tlaku často nastávají plané poplachy (zejména u nepřímého měření) a je potřeba si varovné hlášení ověřit. Zrakem ani výrazně podhuštěnou pneumatiku nepoznáte. Hůře se dostáváte k ventilkům v případě, že máte na kolech poklice, které je často nutné sundat (doporučujeme rukavice). Při kontrole nezapomínejte na rezervu (popřípadě kontrolu lepicí sady),

kterou je nutné odšroubovat a obrátit. Zároveň zkontrolujte, zda nechybí hever, klíč na kolo (či bezpečností redukce a kleštičky na vytahování krytů šroubů). Z učebnicové kontroly vozu nejnáročnější část.

svetmotoru

5. Očištění registračních značek

Pokud by znečištění auta znemožňovalo čitelnost registračních značek, dbejte na jejich očištění. Zaměřte se i na čistotu světel, nasucho je však neotírejte, jinak hrozí poškrábání.

svetmotoru

6. Reflexní vesta

Zkontrolujte umístění v dosahu řidiče i potřebné atestace (viz číslo 6/16). Pamatujte na to, že v některých zemích musíte mít vestu na sobě už při vystoupení z vozu v případě nouzového zastavení a počet vest musí odpovídat počtu cestujících.

svetmotoru

7. Náhradní žárovky a pojistky

Řidič má povinnost ve voze vozit sadu náhradních žárovek, od každého typu jednu. Pokud je automobil užíván pouze v úzké skupině lidí, není prakticky důvod náhradní sadu kontrolovat (výjimkou může být návštěva servisu nebo třeba vykradení). Nezapomeňte ji však doplnit, pokud žárovku měníte. V případě pojistek doporučujeme sadu rozšířit o kleštičky na její vyjímání.

svetmotoru

8. Obsah lékárničky

V osobním voze musíte mít: 3x obvaz hotový s jedním polštářkem, 3x obvaz hotový se dvěma polštářky, 2x trojcípý šátek, 6x náplast s polštářkem, náplast na hladké cívce, škrticí pryžové obinadlo, plastovou roušku, pryžové rukavice, nůžky zahnuté se zaoblenými hroty a izotermickou fólii. Při kontrole se zaměřte nejen na úplnost, ale především na datum spotřeby obsahu lékárničky. Její obsah je daný zákonem a liší se podle jednotlivých skupin motorových vozidel.

svetmotoru

9. Hloubka dezénu

Měřiče hloubky jsou často kombinované s barometry. Ze zákona musí mít všechny hlavní drážky hloubku alespoň 1,6 mm (my doporučujeme minimálně 3-4 mm), u zimních pneumatik 4 mm. Kontrolu tedy dělejte po celé šířce běhounu a na více místech. Zaměřte se i na rovnoměrnost sjetí. Pokud nemáte po ruce měřič, orientačně poslouží třeba kovová padesátikoruna, jejíž tmavší část měří lehce přes 5 mm.

svetmotoru

10. Stěrače

Prověřte stav gumiček na stěračích. Že ostřikovače ostřikují, poznáte, aniž byste museli vylézat z vozu nebo si to nechali hlásit jako Zdeněk „Pařízek“ Svěrák ve Vrchní, prchni...

svetmotoru

Známkování: 1 (nejlehčí) - 2 - 3 - 4 - 5 (nezvládnutelné)

Celkový čas 10 úkonů: 17 minut

Autoři: Martin Jeník, Petr Slováček