Takto se testují autoklíče: Třeba se házejí z okna

Dřív, nebo později autoklíče zmizí. Auta budeme otevírat mobilem přes wi-fi a startovat tlačítkem. Technologicky už je to možné dnes, konzervativní zákazníci na to ale ještě nejsou připraveni. Někteří nikdy ani nebudou – v segmentu luxusních aut proto autoklíče nejspíš vždycky zůstanou. Jen proto, aby mohl majitel pyšně klíč položit na stůl v baru nebo se potěšit pohledem na umělecky ztvárněný předmět. Například u Porsche 911 klíč už roky nese siluetu sportovního kupé.

Pro ostatní plastová krabička s kovovou planžetou ztrácí význam – je to další věc do kapsy, kterou můžete ztratit. Dá se rozbít, nebo vybít akumulátor. A proč ji nosit, když je dnes už běžné mobilem platit v obchodech…

Šup do pračky!

Milovníky zaběhlých pořádků naštěstí můžeme uklidnit, zánik autoklíčů bude ještě nějakou dobu trvat. Do té doby budou ve Frenštátu pod Radhoštěm v továrně Continental testovat desítky způsobů, jak vymyslet a vyrobit autoklíče co nejodolnější. Typicky sem přichází od automobilek zadání typu: Tady máte design obalu a chceme z toho udělat klíč! Jenže často si designéři představují, že na malou plochu umělecky vyvedeného předmětu vměstnají víc funkcí, než je vůbec možné. Konkurenční týmy si s tím neporadí – ale jako by Čechům zapomněly říct, že něco nejde. A tak to dokážeme, protože jsme mistry improvizace.

Opravdu jsou u aut potřeba klíčky? Ptá se šéf BMW

A proč to všechno? Je třeba si uvědomit, že autoklíče už dávno nepředstavují jen kovovou planžetu, kterou se otáčí v zámku. Moderní autoklíč je sofistikovaným výrobkem, procházejícím pečlivým vývojem. Jeho plastový obal vyplňuje asi pětatřicet komponent včetně tištěného spoje, které musejí odolat hrubému zacházení po celé roky. „V klíčku je elektronika jako v mobilu. Jde vlastně o mikropočítač, který ale musí vydržet vlhkost, teplo i zimu,“ vysvětluje šéf místního vývojového týmu Matěj Bartecký.

Proto tady klíče ohýbají, lámou, věší na háčky třicetikilogramová závaží a promačkávají tlačítka nehtem. Sklopné výrobky zase opakovaně otvírají a zavírají. Nebo je perou v pračce či házejí ze třetího patra administrativní budovy. „Klíč se třeba rozletí, ale po složení musí opět fungovat,“ vysvětluje Bartecký a dodává, že se v tom rapidně liší požadavky automobilek – jihoevropským výrobcům stačí odolnost proti pádu z „běžné výšky“, tedy 1,5 metru. Ale Japonci investují do dlouhodobé odolnosti příslušenství a požadují třeba čtyři metry.

Proč nechtějí všichni maximum? Jednoduše jsou ve hře miliony eur – větší odolnost znamená třeba nákladnější, kovové zacvakávací prvky místo plastových. A protože jsou obvykle u nového auta klíče dva, jde o rozdíly, které každý výrobce neunese.

Kontinentální odlišnosti se projevují i jinde. Zatímco evropským automobilkám stačí dosah signálu k otevření v řádu jednotek až desítek metrů, Američané chtějí až stovky. Je to kvůli funkci paniky (nápis Panic), kterou tamní přívěsky obsahují – v případě napadení pak majitel stiskne tlačítko na ovladači, vůz se poté rozbliká a rozhouká.

Odolnost vůči špatné obsluze

Prvkem nejvíce určujícím životnost klíče je pak jeho „blbuvzdornost“. Uživatel třeba musí být schopen výměny baterky ideálně svépomocí – jenže snadná rozebíratelnost jde proti odolnosti. „Jak chcete lidi naučit, aby klíč při rozebíraní nerozbili?“ krčí Bartecký rameny. Řešení už dnes můžete vidět u řady automobilek – nastálo zabudovaný akumulátor, který se nabíjí při každém položení klíče do určené šachtičky.

10 nejzajímavějších klíčků od aut. Poznáte, jakému autu patří?

Obecně pak nejvíce trpí tlačítka, respektive pružná membrána pod nimi. Počet cyklů tady zkoušejí na základě teorie životnosti. „Počítáme i s majitelem nervákem, který tlačítka mačká velkou silou. Běžně membránu počítáme pro čtyři sta až pět set tisíc cyklů. I pokud si uživatel neustále s klíči hraje a mačká je, nikdy tolik cyklů nenacvaká. Pak ale stačí jedno zmačknutí přes limit, a už se cyklus zkrátí třeba na desetinu,“ vysvětluje Bartecký.

Podobná situace platí pro sklopný mechanismus klíče. „Při pádu na zem se nesmí otevřít. Nebo naopak zavřít, pokud klíčem otáčíte ve spínací skříňce,“ vysvětluje technik s tím, že jeden francouzský výrobce kdysi ošidil výpočty životnosti, a tak se mu už po pár letech klíče vymačkávají. Zatímco důsledně testovaný výrobek vydrží i půl milionu cyklů, tento přežil jen 5000 otevření.

Možná se to zdá jako detail – jenže také vypovídá o jakosti auta. Klíč je jediná součástka, kterou nosí majitel neustále při sobě, takže má dost příležitostí si ji prohlédnout a osahat.

Případ tlusté Američanky

Ve Frenštátu pod Radhoštěm kromě klíčů vyvíjejí a testují i další elektronické systémy v autě. Například odolnost přijímací antény nebo řídicí jednotky. A občas přijdou od výrobců pikantní požadavky – třeba když Honda přesunula anténu pro příjem signálu z klíče z obvyklého umístění ve střeše do podlahy před řidiče a zajímalo ji, jak odolá nečekanému zatížení. „Museli jsme vyřešit, co se stane, když na místo uložení náhodou šlápne stopadesátikilová žena v podpatcích,“ vzpomíná šéf vývojového týmu Matěj Bartecký. Zkoušeli také odolnost řídicích jednotek ve dveřích traktorů John Deere – co když s nimi šofér vší silou třískne? A co když jednotka spadne omylem na zem při montáži nebo v servisu? „Například Daimler požaduje, aby řídicí jednotka takový pád vydržela,“ vysvětluje Bartecký a ukazuje animace poškození vzniklých při takovém pádu. Úkolem jeho týmu je odhalit a vyřešit tato slabá místa. Pikantní požadavek přišel od čínského Geely, které chtělo vysokou odolnost antény nouzového volání eCall. Požadovalo, aby šlo zavolat pomoc i v případě prudkého nárazu se zrychlením 150 G. To se ale rovná pádu letadla, kdy z auta už nezbude nic. Tak k čemu je to dobré? Asijský výrobce chce naproti všeobecnému povědomí zkrátka udělat maximum pro bezpečnost svých aut. Kdo by to před lety hádal?

Co dělat, když se vybije bezklíčový ovladač? Bez návodu to obvykle nejde

Víte, že…

… ke stisknutí tlačítka otevření vozu je potřeba vždy vyvinout větší sílu než k zavření? Výrobci to tak udělali schválně proti nechtěnému odemčení při pádu na zem.

… pokud slábne dosah dálkového odemykání, opravdu stačí jen pootočit baterku? Lidově tradované řešení opravy má reálný technický

základ. Na vině totiž často nebývá vybitá baterka, ale koroze na styčné ploše s kontakty. Způsobuje to drobné odírání povrchu baterky

plíškem při otřesech a následný vznik koroze způsobené vzlínající vlhkostí.