TEST Kia Picanto 1.1 CRDi - Superdieta

22. května 2006 · 00:00

Novým korejským trhákem mezi třiapůlmetrovými hatchbacky je sympatické Picanto, které se za necelé dva roky od svého debutu propracovalo mezi nejprodávanější miniauta.

Sesterský model Hyundaie Atos Prime láká především na svěží design, dobře obestavěný prostor, atraktivní barvy a mrštnost v městském provozu. Jak mu prospěla montáž nového, rekordně malého turbodieselu? Dozvíte se v testu.

Motorová paleta

se rozrostla o druhou jedenáctistovku; k té základní zážehové přibyla vznětová, která nabízí o válec méně, ale zato větší porci kilowattů i newtonmetrů. Analogie s Fabií 1,4 TDI (test najdete zde) se tedy přímo vnucuje, ovšem Kia používá jiný systém vstřikování. Je lepší, nebo horší? Již na první pohled zaujme vysoký litrový výkon na úrovni špičkových agregátů, kterým Kia vítězí, zatímco celkový nejvyšší výkon nabízí Fabia po poslední modernizaci ve výkonnější ze dvou verzí větší. Kia se ovšem vejde do nižší kategorie povinného ručení a je také téměř o 90 tisíc levnější, než startovní dieselová Fabia (Classic 1.4 TDI 51 kW – 347.900,-), která je ovšem téměř o půl metru delší a poskytuje více prostoru v zadní polovině vozu.

Výběr verze

kia testy minivozy | Zdroj: aczbyl tentokrát výrazně zjednodušený, protože diesel lze na českém trhu získat v jediné, prostřední úrovni výbavy LX+, která nabízí posilovač řízení, centrální zamykání, lakované kliky a vnější zpětná zrcátka, větší kola a kožený potah volantu a řadící páky. Příplatek proti základní litrové benzínové motorizaci (odkaz na test) činí 40 tisíc. Nejlevněji lze nyní Picanto koupit se čtyřválcem 1.0 l (45 kW) v základní verzi LX těsně pod 200 tisíc (199.980,-), za kteroužto cenu přijde o všechny výše zmíněné doplňky, kryt zavazadelníku a výsuvné opěrky na zadních sedadlech. Kdo touží po luxusu, může si naopak připlatit 50 tisíc za vrcholné EX a těšit se ještě na výběr ze tří barev čalounění, ABS, druhý airbag, tónovaná skla, mlhovky, elektricky ovládaná přední okna, výškově nastavitelný volant a otáčkoměr. Dalších 35 tisíc pak vede k vrcholné verzi 1.1 EX (48 kW), která přidává ještě elektrická okna vzadu, elektrická zrcátka, dálkové ovládání centrálního zamykání a 4 reproduktory navíc.

Nový tříválec CRDi

je v mnoha ohledech rekordním motorem. Moderní motor, vzniklý odebráním čtvrtého válce z koncernového common-railu 1,5 l, nabízí velmi dobré papírové výkony. Na českém trhu nikdo nenabízí do „dospělého“ osobního vozu diesel s tak malým zdvihovým objemem (výjimkou je např. miniautomobil Jawa Chic s dvouválcem 505 cm³, avšak to je nízkovýkonný - 4 kW - vozík pro mladistvé). Zástavba turbodieselu také přinesla jednu podstatnou změnu – posilovač řízení nyní pohání elektromotor. Jinak se Picanto od dob minulého testu verze 1,0 LX+ nijak nezměnilo, proto se budeme věnovat výhradně novému motoru.

Startujeme

kia testy minivozy | Zdroj: acza zpod kapoty se ozývá překvapivě tlumený zvuk motoru, který je již za studena více „tříválcový“, než „dieselový“. Po zahřátí ustupuje nýtování rychle do pozadí a i když je na volnoběh druh paliva stále snadno identifikovatelný, v otáčkách to již tak jednoznačné není. Pozoruhodná je prakticky nulová míra vibrací, podobná benzínovým verzím; mírné chvění na volnoběh zcela mizí již při lehkém protúrování – zde dostává Fabia 1,4 TDI velkou lekci. Zvuk tříválce CRDi je také citelně tišší a měkčí, než v případě konkurenčního TDI.

Jízda

se liší zejména nutností více hlídat otáčky; jako každý maloobjemový turbodiesel, i korejská jedna-jednička postrádá chuť do života pod hranicí 2000, avšak zdaleka ne v takové míře, jako například čtyřválec Fiat 1,3 JTD Multijet. Kia začíná díky variabilní geometrii turbodmychadla plynule spolupracovat již kolem rysky 1500 a průběhem kroutícího momentu se blíží etalonu třídy – čtyřválci 1,4 l D-4D 66 kW Toyota; mezi tříválci pak 1,1 CRDi v tomto ohledu jasně vede.

Dynamika

kia testy minivozy | Zdroj: aczje překvapující; silný a točivý diesel si s tunovým vozíkem jen pohrává a veškeré akcelerační hodnoty tomu napovídají. Že nejsou nadsazené, jsme se přesvědčili v praxi. Po kratičkém zaváhání při pevném startu – se spojkou je potřeba zacházet citlivě, jinak na jedničku následuje chcípnutí, nebo naopak nechtěné prokluzování kol - již následovala plynule rostoucí porce síly; turboefekt má příjemně ohlazené hrany a není prakticky cítit. Je třeba se naučit odhadovat otáčky sluchem - hodil by se otáčkoměr, který verze LX+ bohužel nenabízí (testovaný kus, neodpovídající české specifikaci, jej nestandardně měl). Při akceleraci je pak nutno včas přeřazovat, jinak následuje rychlý únik a brzký konec v omezovači. Po chvíli cviku s lehce a relativně přesně chodící řadící pákou však lze ve městě mizet majitelům podstatně silnějších větších aut. Fantastická chvilka čeká u benzínky – i při městském dovádění s častými akceleračními hrátkami se spotřeba prakticky nedostane přes pět a půl litru, přičemž není problém ji pohodlně udržet hluboko pod pětilitrovou hranicí.

Za městskými hradbami

čekají omezení, společná všem komfortně laděným miniautomobilům. Relativně malá kola v rozích karoserie, spolu s nízkou hmotností, přehánějí reakce na každou nerovnost téměř do extrému. Zvuková izolace také není špičková, takže je uvnitř dobře slyšet práce motoru i podvozku, společně se svištěním větru. Picanto není cestovní automobil, ani se tak netváří – zde nechává vavříny větší a těžší škodovce. Přesto však zvládne kratší meziměstské výlety se ctí a díky výkonné pohonné jednotce nebude brzdou provozu ani v dálničních stoupáních.

Jen se nenarodil pro sportování, ačkoliv by k tomu tvary karoserie mohly svádět; relativně měkký podvozek se naklání v zatáčkách a elektrický posilovač vznětové verze poněkud omezil kontrolu nad předními koly. I když se stosedmdesátka umí na rychloměru objevit překvapivě brzy, je vykoupena vysokým hlukem a sníženou směrovou stabilitou - nejlépe se vozík cítí v předpisových rychlostech, ve kterých také téměř překypuje ochotou akcelerovat. Při plynulé, nijak loudavé jízdě, osciluje průměrná spotřeba kolem čtyř litrů na 100 km, což pasuje Picanto na ekonomického krále.

Závěr

kia testy minivozy | Zdroj: aczhledači ekonomických zázraků mají další horký tip – Picanto 1.1 CRDi je patrně vůbec nejúspornější auto, jaké kdy prošlo testem Auto.cz. Bez zvláštní snahy o ekonomickou jízdu se spotřeba dlouhodobě vejde pod hranici 4,5 l/100 km, což činí návštěvy čerpaček sváteční, nikoliv všední záležitostí, a budoucí majitel uteče současné ropné krizi o kousek dál, než zbytek světa. Velice potěší i nízké české povinné ručení, ze kterého se jinak radují již jen majitelé vznětových fiatů. K tomu rozumná prodejní cena, která je aktuálně v akci snížena ještě o dalších 25 tisíc, a nový etalon výhodnosti je na světě.

Ovšem vznětový tříválec nabízí i jiné kvality – nečekaně dynamické svezení, kultivované chování a plynulý nárůst výkonu. Ne nadarmo je nejvýkonnějším z celé motorové palety a stejně objemné zážehové jednotce naděluje pěkný náskok nejen v kroutícím momentu, ale i ve výkonu. Takže pokud hledáte minimální provozní náklady a záleží Vám na dynamice jízdy, u Picanta CRDi jste na správné adrese. Čtyřicetitisícový rozdíl proti základní zážehové jednotce je v dnešních intencích velmi vstřícný a my doporučujeme jej překousnout. Nový turbodiesel totiž jinde levněji nekoupíte!

První cena vozu	199.980,- (1.0 45 kW, LX)
První cena vozu s testovanou motorizací	259.980,- (1.1 CRDi 55 kW, LX+)
Základní cena testovaného vozu	259.980,- (1.1 CRDi 55 kW, LX+)
Cena testovaného vozu vč. příplatků	266.980,- (1.1 CRDi 55 kW, LX+)