Krásné ošklivky: Devět aut, jejichž vzhled vyléčil čas. Kdo s léty zkrásněl?

Mohou některá auta s odstupem let vypadat lépe než na začátku své kariéry? Ale jistě, proč ne? Přicházejí nástupci a ti kolikrát ukážou, že se člověk vlastně mýlil. Krása se navíc nedá změřit jako výkon, maximální rychlost, akcelerace a brzdná dráha, ze kterých můžeme udělat jasné závěry a porovnat je s konkurencí. Jde opravdu o pohled každého člověka, buď jej vzhled přitahuje, nebo naopak. Kterým vozům ale přece jen čas tak nějak sám od sebe vyžehlil vrásky?

Citroën Ami 6 (1961-1971)

Citroën Ami 6 byl jakousi luxusnější kachnou 2 CV, vlastně její první evolucí. Flaminio Bertoni navrhl skutečně svébytné auto, v základu s negativně skloněným zadním oknem. Ke své práci se ovšem hrdě hlásil až do své smrti a považoval ji snad za svou vůbec nejlepší. Nechte sochaře nakreslit nějaké silniční vozidlo, nemůže přece vzniknout nic normálního a do davu zapadajícího. 3 CV alias „La Missis“ (mladá dáma) byla velmi extravagantní. Break měl tvarově přívětivější záď, nástupce Ami 8 připomínal pak spíše fastback a dostal kromě většího motoru také méně výraznou příď. Ami 6 obsazuje pravidelně přední místa v žebříčcích nejošklivějších aut historie. Já si k němu léty cestu našel...

Saab 900 1. generace (1978-1993)

Saab 900 první generace je vlastně hezký. Design Björna Envalla přetrval bez výraznějších změn patnáct let výroby. Jenže nejvýraznější jsou kabriolety s plátěnou střechou. I jinak půvabné třídveřové fastbacky působí trochu jako kdyby vznikly až dodatečně a přišly po otevřených provedeních, přitom tomu bylo pochopitelně obráceně. Protažené a silně skloněné výklopné dveře otevřené verze samozřejmě postrádají, což jim vzhledově prospívá. Dlouhou příď mají všechny, protože motory byly umístěny navzdory pohonu předních kol podélně, nikoli napříč. Tak svisle orientované čelní okno u moderny nenajdete. Největší problém mám osobně stále s pětidveřovým modelem. Dodatečné boční okénko v zadním sloupku mi přijde zbytečné, i když je praktické...

Lancia Delta Tipo 831 (1979-1994)

Lancia Delta přišla v době extrémních hran. Giugiarovo dílo nebylo v té době vlastně nijak výjimečné. Funkce nad formou vítězila, i když, že by vynikala nějakou přílišnou ošklivostí, se říci nedalo. Na druhou stranu nešlo o vyloženého fešáka, spíše robustní auto. Je to ale tak trochu odlišný případ od všech ostatních, protože samo zrálo postupnými modernizacemi. Na extrémní HF Integrale (1988-1994) s vystouplými blatníky a dalšími funkčními prvky totiž nebylo vůbec znát, že jde tehdy prakticky už o dekádu starý vůz. A v době ukončení produkce bylo výchozímu modelu patnáct! Navíc se nijak neodvažuji napadat výkony, vítězství v rallye i tituly mistrů světa hovoří jasnou řečí.

Audi TT 8N (1998-2006)

Kupé a roadster Audi TT se v předpremiéře objevily už v polovině 90. let. Za jejich tvary, tedy zejména exteriéru stál hlavně Američan Freeman Thomas. Malý sporťák s extrémně vystouplými blatníky (ty si zachoval dodnes) připomínal svými oblinami stylizovanou bowlingovou kouli na ocelovém nosníku. Působil prostě odule, rozhodně větší, než byl ve skutečnosti. Jenže s odstupem let a v přímém porovnání s nástupci je najednou... ze všech nejhezčí. Velká světla navazující na kapotu jsou stylisticky velmi čistá a záď až futuristická. Hlavně současné TT 8S se zase na druhou stranu tváří zbytečně agresivně, i když linky původní řady pořád ještě sdílí...

Škoda Fabia 6Y (1999-2007)

Při odhalení se mi nástupce Felicie vůbec nelíbil. Hlavně příď s podivným nárazníkem. „Zaoblený Favorit“ považuji dodnes za hezčí auto - zejména uvnitř. Nicméně oproti kontroverzní, opticky úzké druhé generaci je Fabia 6Y velmi povedená. Čert vem méně místa uvnitř ve srovnání s předchůdcem a vyšší hmotnost, stejně jako chvatně přeměřený objem zavazadelníku z 248 na 260 l. Sedan mi nepřišel tak nehezký jako většině lidí, i když musel mít v rámci úspor světla z kombi. Nástupnická série 5J vypadá méně moderně a zadní partie praktičtější pětidveřové verze se nepovedly už vůbec. S trojkou (SK260 alias NJ) žádný problém nemám, Petr Matušinec odvedl skvělou práci.

Subaru Impreza II - GD/GG (2000-2002)

Stylisté Subaru jdou vždycky tak trochu proti proudu. Druhá Impreza vyvolala při premiéře před šestnácti lety, v srpnu 2000 šok. Zatímco jedničku se dvěma facelifty podařilo vypilovat takřka k dokonalosti, nástupce dostal „broučí oči.“ Včetně oddělených směrovek vydržely sice krátce, pouhé dva roky, do listopadu 2002, ale spoustu lidí naštvaly. Byly jim celkem lhostejné soutěžní úspěchy i výkony nejsilnějších verzí. Pak se blinkry integrovaly do velkých hlavních světel se „slzičkou“ a v červnu 2005 přišla na řadu poslední plastická operace v leteckém stylu. Osobně mi však původní čumák přijde nejpovedenější...

Pontiac Aztek (2000-2005)

Detroitská studie Pontiacu Aztek z ledna 1999 byla přijata vcelku s nadšením. Sériová verze si sice zachovala proporce i základní siluetu, ale vpředu a vzadu z původního návrhu Toma Peterse moc nezůstalo. Nehezký crossover se příliš nechytl, jeho velmi slušnou praktičnost ocenilo necelých 120 tisíc klientů, což představovalo na americké poměry komerční propadák. I když byla výroba v mexickém Ramos Arizpe ukončena již v srpnu 2005, poslední auta se prodala až o dva roky později. Už v sezóně 2002 se ale Aztek zbavil nevzhledného šedivého oplastování s prolisy a následná Rally Edition na sedmnáctipalcových kolech vypadala ze všech nejlépe. Tohle auto ovšem začíná být vyhledávané sběrateli a v Evropě včetně České republiky jich jezdí pomálu. A mně se po počátečním šoku pořád tak nějak zvrhle líbí...

Renault Avantime (2001-2003)

Koncept Avantime Renault prezentoval už v únoru 1999 v Louvru. Dvoudveřový velkoprostorový vůz bez B-sloupků a s extrémně dlouhými dveřmi působil... prostě prapodivně. Novináři jej přivítali s nadšením, veřejnost většinou odmítala. Nebyl ani hezký, ani ošklivý, spíše divný. Prostě zvláštní stroj. Na jednu stranu zajímavý, na druhou až strohý. Do série se tak trochu grand tourer (ano, tady obvyklé označení opravdu sedí) a tak trochu shooting brake prakticky vůbec nezměnil. A začal se mi líbit... Těch 8.557 aut, která Matra stihla vyrobit, z něj samozřejmě činí sběratelskou raritu. I když futuristické MPV-kupé ještě nemělo otevírání dveří a startování na kartu, které by se k němu opravdu hodilo.

Honda Civic 8. generace - FK/FN (2005-2011)

Evropský Civic z roku 2005 byl prostě UFO, mám samozřejmě na mysli hatchbacky. Dozadu sice nebylo vidět nic díky spoileru, který rozděloval okno na dvě poloviny, ale tady Honda evidentně čerpala inspiraci od Mazdy z 90. let. Zpočátku jsem se k tomuhle autu stavěl opravdu odmítavě. První usednutí do neméně futuristického kokpitu mě ale vyléčilo. Nejvíc jsem byl nadšený z perfektně padnoucího volantu, a to šlo o běžnou verzi. Dvě změny masky chladiče (modely 2009 a 2011) původnímu vzhledu rozhodně uškodily, protože ztratily průhledný kryt. Nyní mám zase problém se současnou desátou generací, protože je moc natažená a málo výrazná...