Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu
Abarth
Abarth
Abarth
Abarth
96 Fotogalerie

Legendy východního bloku: To nejlepší z postsovětské éry

Turbulentní éru rozpadu východního bloku přežily jen ty nejsilnější značky. Ty však v průběhu let nabídly opravdu zajímavá díla.

V minulých týdnech jsme se zabývali legendárními automobily, které světu dali výrobci z východního bloku. V posledním dílu tohoto seriálu se budeme zabývat těmi nejlepšími vozy, které v této části Evropy vznikly po rozpadu celku vedeného Sovětským svazem.

Rozpad východního bloku přežily jen ty nejsilnější automobilky, mnoho dříve slavných značek už na automobilové mapě světa nenajdeme. Svoji činnost ukončily Moskvič, Trabant, Wartburg a další. V mnoha případech alespoň zůstaly fungovat jejich továrny, které převzaly jiné automobilky. V Eisenachu tak dnes vznikají opely, továrnu OAO Moskvič (dříve AZLK) zase převzal Renault.

Do dnešních dní tak na světě zůstaly vlastně jen tři východoevropské značky, které v oblasti osobních automobilů hrají důležitou roli. Mezi ně patří Škoda, dnes již takřka celosvětově zastoupená značka, Dacia, jedna z nejrychleji rostoucích značek v Evropě, a Lada, která je nadále nejprodávanější značkou v Rusku. Od každé z nich jsme vybrali jeden sériový model, který je podle našeho názoru nejzajímavější.

Dacia Duster

Dacia (tehdy Uzina de Autoturisme Pitești) vznikla díky Renaultu, automobilka začala na konci šedesátých let v licenci produkovat renaulty 8 a 12. Na konci sedmdesátých let Dacia spolupráci ukončila a začala si vyvíjet vlastní vozy. V devadesátých letech se však partneři k sobě vrací, když Renault Dacii v roce 1999 kupuje. O pár let později se nový vlastník rozhodne z Dacie udělat levnou značku prodávanou po celé Evropě, výsledkem čehož je mohutná expanze výroby i nabídky. V roce 2009 pak přichází nadmíru úspěšná Dacia Duster.

Dacia do segmentu terénních aut nahlédla již v osmdesátých letech, když se ARO 10 na exportních trzích prodávalo právě s označením duster. Pravým vstupem do segmentu SUV ale byl až duster z roku 2009. Automobil se prakticky okamžitě stal úspěšným, krátce po představení evropské verze následovaly varianty pro Jižní Ameriku a Asii, kde se duster prodává se znaky mateřského Renaultu. Od roku 2013 se vůz dokonce na vybraných trzích nabízí s vlastní tváří jako Nissan Terrano.

Dusteru se v rostoucí kategorii SUV daří díky tradičnímu důrazu Dacie na nízkou cenu. V tomto případě automobilka dokonce našla volnou mezeru na trhu. Dodnes vlastně v prodeji není podobně levné SUV, pokud tedy nepočítáme třeba stařičkou Ladu Nivu (4x4). Od SUV byl navíc později odvozen i pick-up, který se od loňska na jihoamerických trzích prodává pod jménem Renault Duster Oroch.

Kvůli úspoře nákladů byla zhruba polovina dílů převzata z jiných modelů Aliance Renault-Nissan, jako technický základ slouží platforma B0 známá i z dalších dacií. Přední náprava pseudo-MacPherson byla použita z tehdejšího loganu a sandera, byla však zesílena. Zadní náprava je u varianty s pohonem předních kol jednoduché konstrukce ve tvaru písmene H. Duster 4x4 má komplexnější víceprvkové zavěšení kombinované se vzpěrou McPherson, pohon všech kol tvoří elektromagnetická spojka od Nissanu, která nabízí i zamknutí poměru rozdělení momentu mezi nápravy.

Od roku 2013 je na trhu modernizovaná verze s aktuálnější přídí. Nyní se stále častěji hovoří o příchodu druhé generace, která by co do rozměrů měla vyrůst. Z aktuálních 4,3 metru by se příští duster měl natáhnout až na 4,5 metru, což umožní zástavbu třetí řady sedadel.


Lada XRAY

Ruský výrobce z Toljatti si po rozpadu Sovětského svazu prošel těžkým obdobím. Automobilka zůstávala v rukou vlády a nadále prodávala zastaralé vozy. Žigulík se vyráběl až do roku 2012, 42 let po zahájení produkce prvního ruského derivátu Fiatu 124, stařičký offroad niva je v prodeji dodnes. Přestože ruští zákazníci jednoduché vozy nadále žádali, postupujícími lety bylo stále jasnější, že se Lada musí modernizovat. Situace se postupně lepší až s příchodem Aliance Renault-Nissan, která nejprve v roce 2008 koupila čtvrtinu automobilky a posléze v roce 2014 převzala většinový podíl. I díky tomu loni vznikly vozy nové generace, mezi něž patří crossover XRAY.

Právě XRAY společně se sedanem vesta má být autem podle poslední módy, při jehož tvorbě se automobilka poučila z předchozích chyb. Zvýšený hatchback je primárně laděn dle preferencí ruských zákazníků, a proto je připraven i na rozbité silnice nebo tuhou zimu. S prodejem se ale počítá také ve zbytku Evropy.

XRAY i vesta vznikaly ve spolupráci s novým majitelem Lady, což znamenalo použití alianční techniky. Základem auta je platforma B0 známá třeba z modelů Dacia, více než 500 dílů ale má být originálních. Přední nápravu tvoří vzpěry MacPherson, vzadu je polonezávislé zavěšení.

Designu dominuje příď ve tvaru písmena X, která je poznávacím znakem nových modelů Lada. Originální tvary navrhl tým pod vedením šéfdesignéra Stevea Mattina, který v minulosti šéfoval designérskému oddělení značky Volvo.

XRAY je 4164 mm dlouhý vůz kombinující prvky SUV a kompaktních hatchbacků. Aktuálně je nabízen s dvěma zážehovými šestnáctistovkami (78 kW a 81 kW) a benzinovou osmnáctistovkou (90 kW).


Škoda Octavia

Zatímco Renault a Lada zůstávaly dlouhá léta ve státních rukou, Škoda byla již krátce po sametové revoluci privatizována, když se už v roce 1991 stala součástí německého koncernu Volkswagen Group. Díky finanční injekci a znalostem ze západu se tak v Mladé Boleslavi mohly začít stavět moderní vozy podstatně dříve než v ruském Toljatti nebo rumunském Mioveni. Už v roce 1996 tak do výroby vstoupila Škoda Octavia, která byla z celoevropského pohledu povedeným a velice moderním automobilem.

Základem octavie se totiž stala platforma PQ34 pro tehdy teprve chystaný Volkswagen Golf čtvrté generace, které se škodovka spolu s Audi A3 dočkala dokonce dříve než volkswagen. Zatímco tehdy prodávaná felicie byla technicky spojena s předchozím favoritem a tudíž i dobou vlády komunistické strany, octavia byla zcela novým autem. I proto byla pro Škodu tak důležitým mezníkem.

Kompaktní model s poměrně krátkým rozvorem 2.512 mm byl představen jako pětidveřový liftback s rozměrnými pátými dveřmi usnadňujícími přístup do kufru. O dva roky později, v roce 1998, následovalo kombi. Jednoduše tvarovanou, avšak nadčasovou karoserii navrhl tým zahrnující belgické designéry Dirka van Braecka a Luca Donckerwolkeho, který aktuálně pracuje u Genesisu, nové luxusní značky Hyundaie.

V době uvedení na trh byly v nabídce tři motory, benzinové 1.6 MPI (55 kW) a čtyřválec 1.8 20 V (92 kW) doplňoval legendární turbodiesel 1.9 TDI (ve verzi s 66 kW). Postupně se nabídka rozšiřovala, mimo jiné o další výkonové verze 1.9 TDI a sportovní Octavii RS poháněnou přeplňovanou osmnáctistovkou s pěti ventily na válec o výkonu 132 kW. Důležitými novinkami auta byly přední a boční airbagy, klimatizace, elektrické stahování zadních oken nebo vyhřívaná sedadla, což byly prvky, které octavia dostala jako první škodovka.

Pro octavii vznikla v závodě v Mladé Boleslavi nová moderní výrobní linka v hale o rozloze 37.500 m2, na níž navázala nová lakovna s kapacitou až 1.800 vozů. Produkce se zde rozběhla 3. dubna 1996 a trvala až do 9. listopadu 2010, kdy už se první generace prodávala jako levnější alternativa k té druhé (tzv. Octavia Tour). V období 1996-2010 vzniklo celkem 970.000 liftbacků a více než 470.000 kombi, první novodobá octavia byla vedle Mladé Boleslavi montována též na Ukrajině nebo v Indii.