Málo peněz a chatrné zdraví majitele uvěznilo upravené auto na 57 let v garáži
Individuálně modifikovaný Chevrolet Corvette stál téměř šest desetiletí ve stínu střechy garáže. Kromě vysvobození to vypadá na obnovení zašlé slávy originálního projektu.
Neuspořádaně vybavené garáže plní roli skladu věcí, které nechceme mít na očích a zároveň nemohou být vyhozeny. Pozici mezistanice mezi použitím a odpadem zastává mnoho místností plné rozdělaných barev, zaschlých lepidel, prázdných krabic, nadbytečných šroubků a také zlomených násad zahradního nářadí. Odložené zbytky ubírají místo na pohodlné parkování, v tom druhém případě se auto vměstná, ale majetnicky zaměřený majitel nepřestane s úschovnou zbytečností.
Případ chronického kumulování nadbytečného majetku postihl Billa Shelleyho, který kolem Corvette nahromadil tolik nepořádku, že se Chevrolet téměř ztratil z dohledu. Pod kopu vysloužilých věcí zaskládal individuálně modifikovaný roadster z roku 1957. Nedokončený projekt úprav lapal prach 57 let, dokud se Billovi nehnulo svědomí.
Zdravotně indisponovaný muž překonal sám sebe a připravil se rozloučit s milovaným automobilem. Vlastnil ho od roku 1959, kdy hledání nového vozidla skončilo u chladně vypadající Corvette. Toho času nový kus vycházel na 3.500 dolarů, Bill sáhl po roční ojetině v bílo-červeném laku se třemi tisíci mil na hodinách, čímž ušetřil 500 dolarů.
Majitel byl a stále je milovník hot rodů i neokoukaných úprav, tudíž se rozhodl Chevrolet přemodelovat designem podle vlastního uvážení. První kroky vedly k rýsovacího prknu za účelem náčrtků vysněného vzhledu. Ilustrační materiál použil mistr sklolaminátových karoserií Bob McNulty a společně s Billem zahájili přeměnu sériové podoby ojetiny. Bill chtěl vepředu výrazný tvar žraločího nosu, vzadu požadoval nízké ploutve podobné rybímu ocasu a středová část měla být lehce zakřivená. „Zamýšlel jsem něco trochu jiného, než cokoli dalšího na silnici,“ vzpomínal majitel a autor návrhů.
Originální stavba poté putovala k Tommymu Hronesovi na lakování a v roce 1960 byla transformace dokončena. Auto bylo připraveno vyrazit na přehlídky, například se účastnilo Oakland Roadster Show, kde vznikly snímky do časopisů zachycující hrdě postavený Chevy vedle ostatních ukázkových exemplářů.
Hotový roadster dostal jméno Bali Ha'i podle písně oblíbené muzikálové romance South Pacific. Poslední výlet za volantem Bali Ha'i Bill podnikl v roce 1964 a o rok později dílo zamířilo do hibernace v přeplněné garáži. Rok po roku se kolem auta hromadily nepotřebné věci, až staré deky, krabice nebo židle zastínily vlastnoručně přetvořený Chevrolet. Neodkladnou péči nahradila starost o vlastní zdraví a Bill nedisponoval ani dostatkem peněz na servis, proto Corvette stála do současnosti na jednom zaskládaném místě.
Už bělovlasý stařík se odhodlal auto prodat, aby dovolil dalšímu nadšenci obnovit zašlou slávu dvoumístného žraloka. „Musím to udělat hned, nechci zatěžovat děti,“ řekl Bill. V policích garáže našel množství dílů a doplňků pokrytých prachem stejně jako všechny části osmiválcového stroje.
Kupec slíbil renovaci nejen motorového prostoru, vzhledem k bezodkladné opravě několika nedostatků a účasti na první výstavě má Chverolet snad o budoucnost postaráno. Billa velice potěšilo spatření sice zaprášené, ale vysvobozené Corvette na letošní Grand National Roadster Show.
