Umíte správně používat parkovací brzdu? Není to tak snadné, jak se zdá
Už v autoškole se učí, že po každém odstavení vozidla by měl jeho řidič „zatáhnout“ parkovací brzdu. Její správné používání ale zdaleka tak jednoduché není.
Parkovací brzdě se kdysi říkalo „ruční brzda“ a místo slova zapnout se používalo „zatáhnout“. Mělo to svůj důvod v jejím ovládání, které bylo výhradně mechanické a ovládané pákou, za níž skutečně musíte rukou zatáhnout, abyste ji aktivovali.
Páka byla zpravidla na středovém tunelu, u dodávek či sportovních aut ale mohla být i na opačné straně vedle sedadla řidiče (například u Porsche 944 nebo Lotusu Esprit). Výjimku představovaly mercedesy, u nichž se parkovací brzda aktivovala pedálem a deaktivovala zatažením za ovládací prvek. Později na tohle řešení přešlo také BMW řady 7 a nabízely jej i Lexusy.
Začátkem třetího tisíciletí se objevily první elektricky ovládané parkovací brzdy (BMW řady 7 E65/66). A tedy mechanickou páku či pedál nahradilo elektrické tlačítko. Dnes je elektrická nebo přesněji elektromechanická parkovací brzda běžná i u levných automobilů.
Kdy to není nutné
Pokud máte vůz s běžnou samočinnou převodovkou s parkovací polohou (režim P na voliči převodovky), případně vůz s manuální převodovkou, pak pokud vozidlo stojí na rovině či mírném svahu, parkovací brzdu používat nemusíte. Používat ruční brzdu co možná nejméně nám kdysi radili i naši otcové, co nás učili jezdit. Měli s ní totiž špatné zkušenosti z dob starých škodovek, kdy mohlo dojít k zablokování mechanismu čelistí (paken) v bubnových brzdách, případně selhání ovládacího lanka, a brzda tak nemusela jít povolit.
Proto preferovali pokud možno pouze zařazení jedničky nebo zpátečky (tedy velkého převodu), přes který vůz ze svahu držela komprese motoru. I dnes, pokud máte třeba první generaci Škody Fabia, vám bude mechanik specializující se na škodovky doporučovat parkovací brzdu používat jen ve svahu.
Význam parkovací brzdy podstatně vzrostl v okamžiku, kdy začali výrobci aut masivně nabízet motory s rozvodovými řetězy. Evropské značky totiž běžně nepoužívaly hydraulický napínák řetězu s aretací (na rozdíl od asijských značek), která udrží řetěz napnutý i bez běžícího motoru.
Pokud jste u takového motoru v kopci nepoužili parkovací brzdu, motor sice „přes kvalt“ auto udržel, avšak současně docházelo k namáhání řetězu, jelikož ten při neběžícím motoru nebyl nijak napínán (nebyl tlak oleje v napínáku). Řetěz se tak natahoval, až jednoho dne přeskočil. A to často při startování motoru, než jej napínák zase napnul.
Platí proto, že u motorů s rozvodovým řetězem používejte parkovací brzdu i pokud vozidlo stojí na mírném svahu. Právě laxní přístup k používání parkovací brzdy má svůj podíl na dodnes medializovaných kolabujících rozvodových řetězech motorů Škoda HTP, VW TSI či PSA VTi/THP, ale také šestiválců TDI od firmy Audi.
Použití parkovací brzdy se ale může vymstít i u moderních aut. Platí to zejména pro moderní elektromechanicky ovládanou brzdu. Ochromit její funkci může třeba námraza, což je problém zejména raných konstrukcí s motorky v brzdičích, například u VW Passatu B6. U novějších koncepcí by se to již stávat nemělo.
Problém může představovat také vybitá baterie, kdy je její výkon už tak malý, že prostě neutáhne elektromotorky v kolech. To může velmi zkomplikovat situaci, pokud potřebujete auto třeba jen někam kousek odtlačit a zároveň nemáte v danou chvíli možnost baterii připojit na jinou přes startovací kabely.
Bohužel u moderních aut je to v zájmu bezpečnosti nastaveno tak, že po každém vypnutí motoru se vám elektromechanická brzda automaticky aktivuje. Někdy ji lze deaktivovat po zapnutí zapalování a deaktivovaná zůstane, u jiných, zpravidla nejnovějších aut se ale opět zabrzdí. Bohužel vozidlo nerozezná, zda stojíte na rovině či ve svahu.
Kdy ji aktivovat musíte
Ve výše uvedených případech, pokud vozidlo nestojí ve svahu, parkovací brzdu nutně aktivovat nemusíte. Jsou však vozidla, kde je třeba ji „zatáhnout“ vždy bez ohledu na to, kde vaše auto zrovna parkuje.
Týká se to vozidel, jejichž samočinná převodovka není vybavena parkovací polohou, a tedy západkou, která pomocí ozubení vozidlo zajistí. Mnohá moderní auta už nemají na voliči samočinné převodovky polohu P, místo toho je její ovládání sdružené s ovládáním elektromechanické parkovací brzdy na tlačítku poblíž voliče.
To mimo jiné znamená, že parkovací brzdu nelze za normálních okolností vyřadit. I pokud volič skříně přesunete do neutrálu a vypnete motor, parkovací brzda sdružená s polohou P převodovky se samočinně aktivuje. Tak tomu je třeba u současné generace vozů značky Mini.
Ještě jinak je tomu u některých elektromobilů. Jejich reduktor (jednostupňová převodovka) neobsahuje parkovací západku, při níž by vozidlo proti pohybu zajišťoval elektromotor. Vůz zde tudíž proti pohybu zajišťuje nikoliv součinnost parkovací polohy převodovky a elektrické parkovací brzdy (auto zajišťují proti pohybu dvě nezávislá zařízení – motor a brzda) jako třeba u výše zmíněného Mini, ale pouze parkovací brzda.
Jinak řečeno, proti nežádoucímu pohybu vozidlo zajišťují pouze brzděná zadní kola. Pokud bude auto stát na prudším svahu a z vozovky se například přes noc stane lidově řečeno ledovka, může teoreticky vzato v extrémní situaci dojít k pohybu vozidla. Totéž by se mohlo stát, pokud by došlo k selhání elektricky ovládané parkovací brzdy.
Už před lety nabízeli někteří výrobci, například PSA, automatizovanou manuální převodovku, které se říká také pilotovaná nebo robotizovaná. Pokud se podíváte na její volič, zjistíte, že zde chybí poloha P. Jestliže jste dojeli, zastavili a motor vypnuli s voličem v poloze D nebo R, nebylo třeba parkovací brzdu používat. Před startováním motoru se ale doporučovalo převodovku vyřadit do neutrálu.
Nebo jste mohli dojet, vyřadit do neutrálu a vypnout motor. V tom případě ale bylo použití parkovací brzdy nutné s tím, že platí totéž co u některých elektromobilů. A tedy, že vozidlo zajišťují pouze dvě brzděná kola.
Zdroj: Učebnice pro automechaniky, učebnice Automobily I Podvozky, Návod k obsluze Renaultu Zoe
Foto: archiv Světa motorů a výrobci
