Někdejší generální ředitel koncernu Volkswagen Martin Winterkorn je obžalován z podvodu, manipulace trhu a falešného svědectví. Hrozí mu pokuta i až desetiletý trest vězení. Nebyl by první, kdo kvůli Dieselgate putoval za mříže.
Psalo se září roku 2015 a z ničeho nic se začaly objevovat zprávy ze Spojených států o tom, že řada aut koncernu Volkswagen se vznětovými motory možná nemají v pořádku emise – že poznají, kdy jsou měřena, a použijí takový software, aby to vyšlo. Aut a motorů bylo čím dál víc, následovalo potvrzení, přiznání koncernu – a ve výsledku z toho byla Dieselgate, největší skandál v moderní historii koncernu Volkswagen. Kromě toho spustila lavinu zkoumání emisí aut ostatních značek a přišlo se na to, že Němci nejsou jediní, kdo obchází emisní pravidla.
Náklady na vypořádání se skandálem v podobě pokut, odkupů aut či vyrovnání šplhají do desítek miliard eur. Generálním ředitelem koncernu tehdy byl Martin Winterkorn a samozřejmě ho to stálo místo, stejně jako několik dalších lidí.
Není to však pro něj konečná. 3. září 2024, tedy přesně na deváté výročí přiznání Volkswagenu k podvodům, začal v německém Braunschweigu soudní proces, kde Winterkorn figuruje jako obžalovaný z podvodu, manipulace trhu a falešného svědectví před vládním výborem. Začátek procesu se opakovaně odkládal kvůli zdravotním problémům Winterkorna, kterému je v současnosti 77 let.
„Náš klient nikoho nepodvedl ani nepoškodil, neponechal kapitálové trhy záměrně v nevědomí, aby poškodil investory, a výboru říkal pravdu,“ uvedli právníci, kteří Winterkorna zastupují. V případě, že bude shledán vinným, hrozí mu pokuta, ale i vězení; podle BBC v délce až 10 let.
Vysoké pokuty i vězení
Winterkorn není jediný, kdo ve spojení s Dieselgate stanul před soudem. Dva vysocí manažeři koncernu byli nařčeni z manipulace trhu, ovšem obvinění byla stažena poté, co koncern souhlasil s pokutou ve výši 9 milionů eur (dnešním kurzem 225,6 milionu korun): Hans Dieter Pötsch, který byl v době propuknutí skandálu finančním ředitelem Porsche SE (holdingu, který v koncernu Volkswagen AG drží vysoký podíl akcií i hlasovacích práv, a také čtvrtinu akcií firmy Dr. Ing. h. c. F. Porsche AG, výrobce aut značky Porsche) a v říjnu 2015 nahradil Winterkorna na pozici generálního ředitele koncernu Volkswagen, a Herbert Diess, který do koncernu nastoupil teprve v červenci 2015 coby předseda představenstva značky Volkswagen osobní vozy a dnes je předsedou dozorčí rady německého výrobce polovodičů Infineon.
Dalším trestaným je Rupert Stadler, který byl v letech 2007–2018 generálním ředitelem Audi AG. V roce 2018 strávil několik měsíců ve vazbě kvůli obvinění z podvodu souvisejícího s Dieselgate, byl však propuštěn na kauci. Při soudním řízení v roce 2023 se přiznal a souhlasil s podmíněným trestem vězení a pokutou ve výši 1,1 milionu eur (dnešním kurzem 27,6 milionu korun).
Ti všichni byli souzeni v Německu. V souvislosti s Dieselgate však padaly i tresty nepodmíněného vězení, ovšem v USA, kde v roce 2017 stál před soudem inženýr Oliver Schmidt. V letech 2012–2015 byl zodpovědný za certifikaci vozidel z hlediska emisí ve Spojených státech. Dostal sedmiletý trest a navíc pokutu 400 tisíc dolarů (dnešním kurzem 9,1 milionu korun), po čtyřech letech byl však propuštěn na svobodu.
