TEST Mazda6 dvojtest - ofenziva pokračuje (03/2003)
Poměrně záhy po premiéře Mazdy 6 mají i čeští zákazníci možnost vybírat z celé palety karoserií, motorů a dokonce i systémů pohonu, které cenami ověnčená Mazda6 nabízí. Po testu sedanu vám nyní představujeme potenciálně populární hatchback s turbodieselovým motorem a kombi s nejsilnější zážehovou jednotkou 2.3i.
Při koupi vozu s pohonem na naftu jsou obecně určující spíše provozní náklady a předchůdce "šestky", model 626, dovedl tuto prioritu protlačit i na úkor ostatních vlastností. Mazda6 ale i s tímto motorem dokázala udržet sportovní a dynamické přísliby, které dává najevo už stylingem karoserie. Pod kapotou námi testovaného vozu byl silnější z obou nabízených agregátů (slabší verze o výkonu 88 kW se liší nastavením řídící jednotky), čtyřválcový dvoulitr o výkonu 100 kW, který známe například z již testovaného modelu MPV.
Svezení je to náramné. Pomineme-li pomalejší nástup tahu ve spodním pásmu otáček, je motor s to uspokojit plně i sportovně naladěného řidiče a to vše při velmi rozumné spotřebě (průměrná spotřeba během testu: 7,2 l/100 km). Akcelerace na 100km/h za 10,9 vteřiny je dostačující a na dálnici není problém atakovat dvousetkilometrovou hranici. Pětistupňová převodovka je až na trochu pomalý druhý stupeň velmi dobře sladěna s motorem a krátké dráhy přesného řazení si užijete hlavně v zatáčkovitých silničkách, kam Mazda vyloženě patří.. Už pochválený podvozek nemá problém ani s těžší pohonnou jednotkou, takže vše dobré včetně ochoty zatočit téměř kdykoli kamkoli zůstalo zachováno. Motor je navíc solidně utlumen, takže ani při vytáčení se zvuk příliš neliší od předoucích zážehových agregátů.
Oproti designově čistému sedanu je hatchback podle našeho názoru přece jen prostorovým kompromisem. Poměrně nezvyklý tvar zadních dveří je ale zvláště na tmavé karoserii dobře ukryt a naplno se tak ukážou výhody pětidveřového uspořádání - snazší přístup do zavazadelníku je jednoznačnou výhodou a dle našich měření neutrpěl ani prostor pro hlavy cestujících na zadních sedadlech. Rozdíl 15.000 korun mezi sedanem a hatchbackem se nám zdá přijatelný.
Kombi SportWagon je z jiného těsta. Standardně obuto na efektních sedmnáctipalcových hliníkových kolech vypadá v kombinaci s ostře červeným lakem jako přímý konkurent Alfy Romeo stejného příjmení. Při pohledu z boku vynikne čistá silueta s efektně tvarovanou zádí, páté dveře pak i přes svou rozměrnost neubližují dynamickému charakteru celé karoserie. Místa pro zavazadla je sice o něco méně než v lídrech této kategorie typu Ford Mondeo nebo Citroen C5, podlaha je však zcela plochá a velkou pochvalu si zaslouží jednoduchý systém sklápění zadních opěradel. Potěší také více prostoru pro hlavy spolucestujících na zadních sedadlech.
Neutrální chování podvozkuse oproti sedanu či hatchbacku nezměnilo, nízkoprofilová kola naopak umožňují lepší kontakt s vozovkou, pochopitelně za cenu bližšího seznamování posádky s nerovnostmi. Ani v zatáčkách se kombi nenaklání více než ostatní karosářské varianty a v kombinaci s nejsilnějším motorem 2.3i lze mluvit o velmi vyváženém sportovně laděném voze. Paralela z Alfou Romeo zmíněná v úvodu se v dobrém potvrdila, japonský zástupce ale nabízí více prostoru pro cestující i zavazadla.
Ofenziva modelu Mazda6 je modelově saturována velmi dobře a mezi jednotlivými variantami jsme zatím nenašli výraznější nedostatky. Loňský debut a celkem úspěšné prodejní výsledky dávají značce naději na přední postavení ve střední třídě. Konkrétněji ale můžeme úspěch tohoto nesporně zajímavého modelu hodnotit až po zveřejnění čtvrtletních prodejních výsledků.