McLaren F1: 20 let britské legendy

V roce 1988 se objevily první zmínky o tom, že se u McLarenu chystá vývoj supersportu. Projekt oficiálně odstartoval v březnu 1990 a za dva roky bylo hotovo, první F1 se oficiálně představil při Grand Prix Monaka před osmnácti lety: 28. května 1992.

Značka proslulá svými sportovními úspěchy si dala za cíl postavit nejlepší sportovní vůz, jaký kdy svět viděl. Tahle hodně odvážná slova se ale dle mnohých fanoušků do puntíku vyplnila. McLaren F1 byl také prvním automobilem pro silniční provoz, jehož nosným konstrukčním prvkem byl karbonový monokok.

S ním měli ve Wokingu nemalé zkušenosti, vždyť byli v roce 1981 na samém počátku vývoje tohoto materiálu v nejprestižnější kategorii motoristického sportu. Nosná struktura šasi modelu F1 vážila pouze 100 kg a dveře jen 7 kg! Třímístná konfigurace sedadel v jedné řadě se sice v historii již objevila (měla ji například francouzská Matra-Simca Bagheera), u McLarenu bylo ale použito řešení, kdy řidič seděl uprostřed a spolujezdci po stranách byli posunuti více dozadu.

První exemplář se dostal k zákazníkovi v prosinci 1993, cena byla stanovena na 540.000 liber. Pro srovnání – jeden byl před dvěma lety vydražen za 2,53 milionu liber, což by v současnosti odpovídalo částce 75,7 milionu korun!

Rok 1995 znamenal debut závodní varianty GTR, jejíž vývoj trval pouhé tři měsíce. Sezona byla vůbec velmi úspěšná, a to včetně slavných (a tehdy hodně promáčených) 24 hodin Le Mans. V první pětce totiž skončila hned čtveřice vozů a ten nejúspěšnější s posádkou J. J. Lehto/Yannick Dalmas/Masanori Sekiya slavil triumf.

Díky F1 GTR zůstává McLaren jedinou značkou v historii, která vyhrála tři nejprestižnější automobilové závody na zeměkouli: 24 hodin Le Mans, Velkou cenu Monaka F1 a 500 mil Indianapolis.

Vítězný vytrvalec je k vidění přímo v McLaren Technology Centre ve Wokingu. GTR se v roce 1997 dočkal evoluce v podobě varianty s dlouhou zádí (tzv. Longtail), ze které byla odvozena silniční GT. Existovala i limitovaná série LM na počest vítězství v Le Mans. Kromě výkonnějšího motoru ji charakterizovala oranžová barva, kterou měly původní monoposty a sportovní vozy z dílny Bruce McLarena.

Na konci března roku 1998 proháněl slavný závodník Andy Wallace prototyp XP5 po testovací trati Ehra-Lessien v Německu, která patří koncernu Volkswagen. Vidlicový dvanáctiválec BMW objemu 6,1 litru za zády jej katapultoval až k rychlosti 386,321 km/h. McLaren F1 se tak stal nejrychlejším vozem s atmosféricky plněným motorem a tento primát drží dodnes.

Data o vyrobených kusech se liší zdroj od zdroje. McLaren oficiálně uvádí šestici prototypů, 64 obyčejných F1, 5 oranžových LM a tři silniční GT. Závodních GTR vzniklo celkem 28. Součet dává dohromady 106 aut. Jeho nepřímým nástupcem se stává současný MP4-12C.