Mercedes-Benz Vito Tourer L 119 CDI: Silák

Vito pro přepravu osob nabízí tři základní úrovně vybavení od Base přes Pro až po Select. Zkoušené vozidlo nabízelo velké pohodlí s kůží potaženým volantem, klimatizací a hlasovým ovládáním audiosoustavy včetně telefonu přes Bluetooth. Pětimístný vůz poskytoval v zavazadlovém prostoru dodatečně namontovanou a vyjímatelnou lavici pro odložení věcí. Modulární podlahový systém s integrovanými lištami dovoloval posun třímístného sedadla i přídavné lavice. Přístup ke druhé řadě sedadel umožňovaly boční posuvné dveře na obou stranách karoserie. Nezbývalo tedy než usednout a vydat se na první kilometry.

Automat standardem

Vito dostupné s přední, zadním či 4x4 pohonem nabízí velkou šíři pohonů. Základní pohon předních kol spojený se šestnáctistovkou o výkonu 65 kW od aliance Renault-Nissan jsme prověřili v provedení furgon.

Tentokrát se nám do rukou dostala osobní verze Tourer s nejsilnějším motorem v modelové řadě Vito. Šlo o čtyřválec Mercedes-Benzu OM 651 s výkonem 140 kW. Tento pohon s obchodním označením 119 CDI je nutně spojen se sedmistupňovou automatickou převodovkou, která je v segmentu lehkých užitkových vozidel počtem převodů velmi štědrá. Slabší specifikace jednotky OM651 se 100 nebo 120 kW dostaly do standardu šestistupňovou přímo řazenou převodovku, sedmistupňový automat je na přání.

Velká síla

Nejsilnější verze motoru OM651 vyžaduje k dosažení emisního limitu Euro 6 technologii SCR se vstřikováním roztoku močoviny. Uživatelsky téměř stejné, ale z hlediska dlouhodobého servisně i finančně náročnější top pohon však nás nadchl. Úchvatné duo tvořené silným čtyřválcem a ladně řadící planetovou převodovkou nás dostalo. Až po chvíli jsme si všimli, že převodovka držící při cca třetinovém sešlápnutí akcelerátoru otáčky motoru

v rozmezí 1400-2000 min^-1 nabízí ještě dva další způsoby řazení.

Základní nastavení tvořil mód C (komfort), stiskem tlačítka jsme přešli do ekonomického způsobu E. Tentokrát převodovka i při silném sešlápnutí akcelerátoru držela motor striktně v poli s maximem točivého momentu a cílem dosáhnout co nejnižší spotřebu nafty. To považujeme za výbornou variantu při případném tažení až dvoutunového přívěsu, aby motor při potřebě velkého točivého momentu zbytečně dlouhodobě nejel ve vysokých otáčkách.

Sekvence

Třetí variantu strategie řazení tvořil manuální mód, označený na tlačítku písmenem M. Pádla pod volantem aktivovala řazení na vyšší či nižší převodový stupeň. Tato nabídka přišla vhod během svižného předjíždění.

Nižší převod jsme si připravili před zahájením manévru a pak už jen sešlápli pedál do poloviny zdvihu. Nastal mimořádně svižný předjížděcí manévr, nebylo třeba tlačit akcelerátor až k podlaze.

Skvělá dynamika bude v ještě větší míře využitelná při plně zatíženém vozu či v rámci jízdní soupravy. Pro ni je možnost manuálního módu jako stvořená také při sjíždění delších klesání, ve kterých je možné účinně brzdit motorem při vyšších otáčkách, aniž by došlo k přeřazení na vyšší stupeň a snížení brzdných otáček motoru. Ani v manuálním řazení není možné zničit motor překročením hraničně vysokých či nízkých otáček, protože výrobce dle již běžného stylu vložil do softwaru pojistný režim dovolující v krizových situacích automatické přeřazení.

Komfortní jízda

Vito Tourer nás po nastoupení do vozu mile přivítalo multifunkčním volantem. V hustém provozu jsme bez vyrušení z plné pozornosti mohli ovládat audiosoustavu včetně telefonu. Hlasové vyhledávání fungovalo velmi citlivě, což nebývá u všech takto vybavených automobilů zcela obvyklé. U Vita jsme během jízdy nemuseli ani jeden příkaz opakovat, což také bylo podmíněno výborně odhlučněným motorem i podvozkem.

Výdechy klimatizace také pro druhou řadu sedadel potěšily třetího až pátého cestujícího zejména při ranním chladu. Ve stropních madlech (také pro třetí řadu sedadel) se nacházelo osvětlení s integrovanou čtecí lampičkou. Tato zdánlivá drobnost přišla vhod během dlouhé jízdy, aby se posádka nenudila.

Samostatnou kapitolu tvořilo odpružení vozidla. Při jízdě nebylo příliš znát, ž základem tohoto modelu je užitková verze. Odpružení zadní nápravy natolik filtrovalo nerovnosti vozovky, že si dovedeme představit Vito Tourer i jako rodinný automobil na dlouhé cesty. Případnou únavu řidiče by v takových případech hlídaly bezpečnostní systémy včetně asistentu hlídání mrtvého úhlu. V hustém městském provozu jistě dokáže odradit řidiče od neuváženého předjíždění či náhlé změny jízdních pruhů.

Standardně dodávaný bezpečnostní prvek tvoří podélná stabilizace vozidla po nárazu bočního větru. Nemusí jít ani o vyjetí z tunelu, ale stačí předjíždět velké vozidlo a dostat pak z volného prostoru políček bočního proudu vzduchu. V silných případech dokáže odhodit automobil do strany i o půl metru. Zkušený řidič na takový poryv při předjíždění velkého vozidla čeká, ale přesto je těžké vystihnout přesný okamžik natočení volantu proti větru.

Plusy

• Silný motor
• Sedmistupňová převodovka
• Komfort jízdy

Minusy

• Nutnost SCR