Místo škodovek volhy, místo renaultů moskviče. V ruských závodech se zabydleli Číňané
Dnes už je jasné, kdo nejvíc těží z odchodu západních automobilek z Ruska. Příležitosti se chytili Číňané. Celá situace ale nejvíce říká o samotných Rusech.
Když Rusko napadlo Ukrajinu, západní firmy si nechtěly špinit ruce. Ze země odešly a nechaly za sebou výrobní kapacity hned v několika automobilkách. V těch se postupně začínají vyrábět jiné vozy. Agentura Reuters zjistila, že to není vždy přiznané.
„V automobilovém průmyslu dochází k pokroku,“ píší Rusové v analýze toho, co jim takzvaná speciální vojenská operace přinesla dobrého. Rusko má zkrátka svá specifika a v automobilovém průmyslu je to hodně znát.
Mezi přínosy války na Ukrajině Rusové řadí i obnovu hned dvou tradičních automobilek. Oficiálně ruští inženýři zase vyhrnuli rukávy a vzkřísili Moskvič i Volhu. Vedle návratu těchto značek píši v pamfletu o tom, jak se Rusko za poslední dva roky povzneslo, i o zlepšování situace v AutoVaz.
Ruská hrdost ale naráží na realitu. Moskvič, který se zabydlel v továrně Renaultu, jsou jen čínské elektrovozy JAC s přelepeným logem. Stejně tak slavnostně oznámený návrat Volhy, která se má vyrábět na novgorodské lince, ze které před ruskou invazí sjížděli škodovky, jsou také jen převlečené vozy Changan.
Pochybnosti mohou být i kolem vývoje v AutoVAZ. Produkce dál z části stojí - samozřejmě s výjimkou Nivy - na technologiích Renaultu, byť se vše tváří jako poctivý ruský vývoj. Pokrok může spočívat v tom, že se do aut zase vrací některé technologie, které byly kvůli po startu protiruských embarg nedostupné. Vozy přišly například o systém ABS, airbagy i emisní norma rázem spadla z euro 5 na euro 2, protože nešlo dovézt potřebné díly.
I Lada se ale pustila do snahy ukázat sílu ruského inženýrství. Loni představila nový model X-Cross 5, jehož výroba se měla rozeběhnout už loni v létě. Ani po roce ale v nabídce značky stále není. Znalci rychle poznali, že jde jen o přeznačkovaný FAW Bestude T77. Ruský vývoj se tak podílel nejspíše jen na volbě lepidla pod logo.
Vysvětlením, proč model na ruský trh zatím nepřišel, může být, že v mezičase Rusové založili automobilku Xcite, která letos představila model X-Cross 7, což je zase převlečené Chery Tiggo 7.
Číňané získali více než polovinu ruského trhu, Rusové ale stále touží po západním. Část raději platí více za pokoutně dovozené vozy ze západu, zpravidla přes Kavkaz nebo střední Asii. To si ale nemůže dovolit každý. Někteří se raději spokojí s Ladou, která má přece jen aspoň část od Renaultu a další se opět vrací k ojetinám z Japonska. Vozy s pravostranným řízením se už ve větší míře šíří i na Urale. Dosud byly rozšířené spíše dál na východ na Sibiři a dálném východě. V Rusku je (ne) kvalita čínských aut velké téma a podle všeho se tam dostávají jiná auta než jsou k mání v Evropě.
Stále více čínských aut se vyrábí, nebo spíše dokončuje přímo v Rusku. Zdroje agentury Reuters uvedly, že značka Chery už obsadila tři ruské továrny opuštěných Volkswagenem, Mercedesem a Nissanem (právě v té vznikla i zmíněná automobilka Xcite).
Záhadou ale je, proč se k těmto závodům Chery oficiálně nehlásí. Výrobu ani nikde neoznámil ani nereagoval na dotazy Reuters. Nejspíše je to proto, že ani Číňané se nechtějí s Ruskem zaplést tak, aby jim to kazilo obchody na západě. Neví se ani, proč se v ruských továrnách nich dělá jen minimum práce. Vozy se do nich dovezou prakticky hotové. I to nejspíše stačí na to vyhnout se clům a navíc to může uměle zvýšit ruskou výrobu aut a zlepšit tak statistiky.
Faktem ale je, že Číňané zdaleka továrny nedokáží vytížit. Například v Kaluze, kde se vyráběly i škodovky, se letos vyrobí nebo spíše dokončí zhruba 27.000 vozů Chery. Média informovala, že se tam v čínské režii pokoutně z čínských dílů vyrábí i Citroën C5 Aircross, není ale jasné, kolik jich nakonec vzniklo. Rusové začali pod novými logy vyrábět „ze zbylých dílů“ vyrábět i vozy Hyundai a Kia, i zde není jasné, o kolik aut nakonec šlo.
Samotnou kapitolou je pak čínský trh s elektroauty. V těch má Rusko podobné ambice jako Evropa a například dotuje výstavbu nabíječek napříč Sibiří. Trh rychle roste a v současnosti už je kolem dvou procent trhu (v Česku jde letos o čtyři procenta, v samotném září mělo o rekordních osm procent). Konkurence na ruském trhu je v elektromobilech specifická: proti sobě stojí čínské vozy, čínské vozy dokončené v Rusku a čínské vozy převlečené za moskviče.
