Blanka slaví 10 let. Tohle jste o nejdelším českém tunelu možná nevěděli
Tunelový komplex Blanka pomáhá pražské dopravě od 19. září 2015. Za deset let do něj kromě stamilionů aut vešlo i pár set chodců, deset zvířat a v průměru 2× měsíčně také auto v protisměru. Od zprovoznění Blanky se v Praze žádná nová silnice podobného významu nepostavila a na zbytek Městského okruhu budeme čekat ještě 15 let.
Když se 19. září 2015 otevřel veřejnosti tunelový komplex Blanka, naše redakce byla u toho a jako jedno z vůbec prvních aut, které se do nového tunelu podívalo, použila Škodu Octavia RS třetí generace. Tehdy ještě rychlostí 50 km/h; několik prvních týdnů se tunelem jezdilo právě touto rychlostí, než se limit ustálil na současných 70 km/h.
Blanka se začala stavět v roce 2007. V letech 2008 a 2010 došlo k celkem třem propadům půdy nad tunelem. V květnu a říjnu 2008 vznikly v parku Stromovka nad tunelem propadliny o hloubce 15 a 16 metrů. Nikdo nebyl zraněn. Poslední propad v červenci 2010 sice zavalil bagristu ve stroji, podařilo se ho však vyprostit živého a zdravého.
Ražba byla dokončena v roce 2011 a Blanka měla být zprovozněna ještě v tom roce. Kvůli krizi byl termín odsunut na rok 2012, ale ani to se nesplnilo. V listopadu 2013 označil tehdejší pražský primátor Tomáš Hudeček Blanku za černou stavbu a čekalo se na rozhodčí soud. Ten na jaře 2014 rozhodl, že smlouvy jsou platné, nařídil Praze zaplatit dlužné 4 miliardy korun a společnosti Metrostav stavbu dokončit do pěti měsíců, tedy do září 2014.
Zprovoznění se mělo stihnout v prosinci 2014, následně primátorka Adriana Krnáčová odložila otevření na březen 2015. V únoru toho roku však kontrola zjistila, že z důvodu přívalových dešťů je třeba vyměnit kabely, a proto ke zprovoznění došlo až v září 2015. První čtyři roky však tunel byl ve zkušebním provozu, protože neměl kolaudaci; tu dostal až v roce 2019.
Komplex sestává ze tří na sebe navazujících tunelů. Směrem od Troji navazuje na zároveň otevřenou Novou Povltavskou ulici nejdelší část, Bubenečský tunel o délce 3.090 m, který je zároveň nejdelším silničním tunelem v Česku. Pokud z něj nevyjedete na Letné, pokračujete 1.007 m dlouhým Dejvickým tunelem, z nějž se u Prašného mostu stává 1.405 m dlouhý Brusnický tunel.
Celkem je to 5.502 metrů, které člověk urazí v tunelu. Pokračuje-li dále jižním směrem, přidá se ještě 2.004 m dlouhý Strahovský tunel, stavěný v letech 1980–1997, a 1.260 m dlouhý tunel Mrázovka, stavěný v letech 1999–2004.
Ročně Blankou projede víc než 10 milionů aut; prozatímní rekord přinesl rok 2024, kdy součet vozidel v jednom z tubusů Brusnického tunelu dosáhl čísla 16.541.641. Celkem za 10 let provozu projelo Dejvickým tunelem 271 milionů vozidel, Brusnickým tunelem 266 milionu vozidel a Bubenečským tunelem 236 milionů vozidel.
Drtivá většina řidičů tudy jezdí spořádaně, za deset let však bylo zaznamenáno 297 případů jízdy v protisměru, 469 osob v tunelu mimo vozidlo – jeden chodec vedl po chodníku popelnici, jiný výtečník tudy jel na skateboardu, sem tam se objeví cyklista a v roce 2015 Brusnickým tunelem prošly dvě chodkyně s kočárkem.
Blanka byla v době svého otevření a dodnes je velkou pomocí dopravě v Praze. Ta samozřejmě za těch 10 let zhoustla, jak naznačují i statistiky počtu aut tunely projíždějících – za celých 10 let provozu s výjimkou pandemického roku 2020 počty setrvale rostou. Přesto se v Praze od zprovoznění Blanky nepostavil ani metr nové silnice; město se od té doby soustředí na opravy stávajících komunikací.
Zbývající úseky na východní části Městského okruhu jsou v přípravě, avšak projedeme se jimi až zhruba za 15 let. Úseky Pelc/Tyrolka – U kříže, Balabenka – Rybníčky a Libeňská spojka by měly podle webu hl. města Prahy dostat povolení záměru stavby na přelomu let 2027 a 2028, stavba by měla začít v roce 2030 a dokončení má trvat cca 10 let.
Dříve bychom měli jezdit Hloubětínským tunelem, který vznikne na ulici Kbelské mezi křižovatkou s Kolbenovou a Poděbradskou. Ten by měl být zprovozněn v roce 2031. Ještě dřív by měl být v provozu úsek Pražského okruhu č. 511 mezi Běchovicemi a dálnicí D1; ten bude podle aktuálního plánu zprovozněn v roce 2027 včetně dvou hloubených tunelů.
Zdroje: TSK Praha, Praha.eu | zdroj foto: archiv a TSK Praha | zdroj videa: TSK Praha
