Nejstarší navigační systém s dotykovou obrazovkou slaví 30 let

Éra velkých přenosných konzolí s draze placenými mapami uplynula před 10, možná 15 lety. Móda barevných navigací na přísavkách přetrvává zejména mezi řidiči kamionů, zatímco osobní vozy ovládly vestavěné systémy propracovaných obrazovek přes půl palubní desky. Paměť očíslovaných silnic a názvů ulic je v moderních automobilech samozřejmostí, což je výsledkem tří desítek let vývoje.

Extrémní rychlost automobilových inovací potkal i způsob navádění k cíli. Náznaky začaly v Japonsku, toho času ještě bez displejů. Zhruba 10 let po Hondě se do zkušebního testování obrazových navigací pustili na druhé straně zeměkoule, konkrétně v General Motors. Američané ukázali systém, který můžeme označit jako zárodek současných navigací.

Základy směrování řidičů v reálném čase vytvořili u GM ve spolupráci s firmou Avis. Zkušební program TravTek (travel-technology) byl provizorně nasazen do upravených Oldsmobilů Toronado nabízených k vypůjčení v oblasti Orlanda. První série z roku 1992 čítala 100 prototypů, 75 aut patřilo do flotily Avisu, zbytek testovali lidé s potenciálem nájezdu vysokého počtu kilometrů. Prověřovacího procesu nové technologie se aktivně zúčastnilo také floridské ministerstvo dopravy včetně federální dálniční správy.

Automobilky reagují na Muskovo převzetí Twitteru. Citroën si rýpnul, GM končí s reklamou

Historické navigování přes obrazovku pocházelo z palubního počítače uloženého v zavazadlovém prostoru. Data z kufru putovala kabeláží do šestipalcového displeje vybaveného dokonce dotykovou odezvou. Zvukové pokyny diktoval syntetizovaný hlas nepřirozeně označující zatáčky, směry, ulice a silnice.

Robotický navigátor živený procesorem neznal libovolné adresy. Uživatel při hledání cíle vybíral ze seznamu předem naprogramovaných předvoleb zpočátku situovaných na 1200 čtverečních mil centrální Floridy. Tehdejší zázrak působil revolučně, i když navigování omezovala databáze adres, možnost nechat se vést znamenala převratnou modernizaci vůči otravnému listování papírovou mapou.

Elektronické roadbooky na Rallye Dakar 2021: Jak funguje navigace v extrémních podmínkách?

Paměť zájmových bodů a konečných destinací neustále rozšiřovalo centrum řízení dopravy americké automobilové asociace v Orlandu. Ruční zadávání dat vždy předcházelo manuální aktualizaci paměti TravTeku, který určoval aktuální polohu vozu pomocí velké antény, magnetického kompasu a snímání ujeté vzdálenosti prostřednictvím senzorů otáčení kol.

Pracovníci řízení dopravy do souboru cílů ukládali také užitečné informace. Například u hotelů nechybělo hodnocení, kategorie, vybavení, možnost ubytování domácích mazlíčků anebo parkování. Řidič mohl rovnou vytočit zobrazený kontakt na recepci a objednat si pokoj. Před zahájením navigace třeba k vybranému hotelu bylo nutné vybrat nejrychlejší nebo bezplatnou trasu, po nedodržení navigačních pokynů stačilo potvrdit něco jako přepočítání a umělý navigátor dokázal zareagovat na špatné odbočení.

Představenstvo General Motors doufalo v komerční využití TravTeku. Upravená verze navigace pod novým názvem Guidestar byla zákazníkům nabízena od roku 1995 za dva tisíce dolarů. Novější systém pokrýval 17 států, ale chyběla kompletní implementace původního programu z Orlanda, zmizela také dotyková obrazovka a vznikla samostatná jednotka, která nápadně připomíná Garminy a TomTomy přítomné dnes už převážně jen na čelních sklech dodávek a kamionů.