Nejstarší tunel v Česku má 120 let. Jenom stavbu připravovali dekády
Než se začal stavět Vyšehradský tunel v Praze, který se otevřel provozu 11. prosince 1904, trvalo to desítky let. Neustále měl někdo nějaké námitky nebo připomínky a provoz se musel vláčet přes kopec či přívozem.
Silnice i železnice vedou tunely už staletí, je-li třeba překonat hornatý či skalnatý terén. Jednu takovou skálu, která sice kdysi byla výhodná pro obranu města, ale v 19. století se stala překážkou jeho rozšiřování, máme v Praze. Jde o Vyšehradskou skálu.
Léta tu cestující přepravoval přívoz, který jako jediný začínal i končil na tom samém břehu Vltavy bez zastávky na břehu protějším. Podolí, Braník a další obce na jih od Vyšehradu zásobovaly pražské trhy spoustou zeleniny a po roce 1850 tu začaly také vznikat průmyslové podniky – a tak se už v roce 1869 zrodila iniciativa na výstavbu silnice, která by do Prahy vedla podél řeky bez přívozu a bez nutnosti překonávat vysoký pankrácký kopec.
K uvažovaným variantám patřilo odtěžit část skály, ale tím by zanikla ruina Libušina lázeň, která tvoří důležitou součást vyšehradského panoramatu, prokopat skálu, ale to mělo být drahé, a konečně také postavit silnici okolo skály, ovšem to by zase výrazně zúžilo koryto řeky. Pozdější nápad na visutou konstrukci kolem skály odsoudili představitelé Umělecké besedy jako neestetický, uvádí web Vyšehradskej.cz.
Ještě roky se však za neustálého namítání a následného řešení překážek výstavby muselo jinudy. Zainteresovaní se shodli na tunelu, Umělecká beseda však trvala na historizující dekoraci obou portálů, ovšem debaty se vedly o šířce či třeba o stavu břidlicového skalního masivu.
Stavba začala až v květnu roku 1902 a skončila v roce 1905, ovšem už 11. prosince 1904 se slavnostně otevřel provozu. A tak právě dnes slaví 120 let coby nejstarší silniční tunel na území dnešní České republiky.
Vznikl s délkou 32 metrů a šířkou vozovky 9 metrů. O šest let později v něm začaly jezdit tramvaje, v letech 1949 – 1967 tudy vedla i trolejbusová linka. Už ve 30. letech se nicméně přišlo na to, že tunel měl být širší – dvanáctimetrový, jak ještě před výstavbou navrhovaly některé hlasy. Uvažovalo se o prokopání druhého, paralelního tunelu, a to za první republiky i v 60. letech 20. století, ovšem nikdy k tomu nedošlo.
