Největší problém plug-in hybridů jsou řidiči. Neumějí je nabíjet
Jakkoliv původní představa o vozidlech s plug-in hybridním ústrojím vypadá na papíře idylicky, realita se od ní diametrálně odlišuje. Oproti konvenčnímu spalováku je rozdíl ve vyprodukovaných emisích 20%, namísto odhadovaných 200 %. Jak je to možné?
Automobily, které kombinují spalovací a elektrický motor s možností externího nabíjení, jsou známy jako plug-in hybridy. Tento typ pohonu je často propagován jako mezikrok před úplným zákazem spalovacích motorů v roce 2035. Nabízí kompromis - při denním dojíždění do zaměstnání se pohybujete zejména na elektřinu, zatímco při delších cestách využijete násobně vyšší energetické hustoty fosilních paliv. Lidé se učí jezdit v tichu, šetřit dojezd pomocí rekuperace a poprvé vyzkouší nabíjení.
Jenže co když tito řidiči svůj vůz nabíjejí nevhodně, nebo dokonce vůbec? Co když jej dostali na soukromé využití od svého zaměstnavatele, který může o týden později do tiskové zprávy napsat, že i on pomohl zachránit naši planetu? Nebo si plug-in hybrid daná osoba opravdu koupí sama, ale tím hlavním důvodem není snižování vyprodukovaných emisí, nýbrž parkování v centru hlavního města zdarma. Protože rozdíl mezi cenou čistě spalovací a hybridní motorizace byl jen pár tisíc korun, a to za ty výhody stojí i přes to, že kabel na nabíjení zůstane po celou dobu provozu zabalený pod podlahou v zavazadelníku.
Evropská komise v minulém měsíci zveřejnila první výsledky z měření skutečných emisí CO2 osobních a dodávkových automobilů, na základě údajů z palubních zařízení pro sledování spotřeby paliva, a výsledek nevypadá zrovna lichotivě - plug-in hybridním vozidlům byly naměřeny v průměru 3,5krát vyšší hodnoty oproti těm laboratorním. Na zodpovězení otázky „proč?“ se vraťte o několik řádků zpět. Největším problémem plug-in hybridů jsou právě jejich řidiči.
Cílem úplného zákazu spalovacích motorů je snížení emisí z dopravy, tedy z odvětví, které se na celosvětových emisích podílí zhruba jednou pětinou. K tomuto zlomu následují malé krůčky, které se Evropská unie snaží monitorovat prostřednictvím statistik jednotlivých výrobců, kteří úředníkům předkládají údaje z provedených měření. Jenže podle zprávy Evropské komise řidiči plug-in hybridních automobilů vyprodukují v průměru 139,4 gramu oxidu uhličitého na jeden kilometr. Naproti tomu odhady automobilek, které se stanovují z laboratorních testů, uvádějí 39,6 gramu. Je třeba dodat, že i vozy s konvenčním pohonem produkují v reálném provozu více emisí, než tomu je na papíře, ale zde se bavíme maximálně o čtvrtinovém nárůstu.
Zatímco metoda stanovená pro měření CO2 počítá s tím, že řidič bude k pohonu plug-in hybridního vozidla používat elektromotor po 70 až 85 % času, údaje z reálného provozu odhalily, že „spalovák“ není využíván jen po 45 až 49 % jízdy. Ti, kteří dostali nabíjecí hybrid od svého zaměstnavatele, využívají elektrický pohon jen z 13 % celkového času! Pokud máte pocit, že podíl plug-in hybridů je na evropských zanedbatelný, pohled do statistik prodejů vás rychle vyvede z omylu. Jen za minulý rok jich bylo na tomto území registrováno přes 1,17 milionu. Podle těchto údajů lze usuzovat, že odvětví dopravy ve skutečnosti dosahuje menšího pokroku při plnění klimatických cílů, než se mu připisuje.
Světoví politici i majitelé plně elektrických vozů koukají na některé řidiče plug-inů skrz prsty také kvůli jejich způsobu nabíjení. V ideálním světě přijedete s hybridem domů, necháte jej nabíjet přes noc a ráno vyrážíte s plnou baterií. V realitě však často vidíme zaplněná parkovací místa u veřejných dobíjecích stanic, kde hodiny stojí vozy s částečně elektrifikovaným pohonem. Většina z nich má omezený nabíjecí výkon a v podstatě tak blokuje stanice elektromobilům, které jsou na elektřině závislé. Mnozí odborníci ze zemí, kde byla nebo je poskytována dotace na plug-in hybridy, se dokonce přiklání k zákazu jejich nabíjení na veřejných stanicích, nebo k jejich omezení na „pomalé“ AC stanice.
