Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Německo: Hitlerovy dálnice mají 80 let

Aleš Dragoun Aleš Dragoun 30. 9. 2013
8
22
Zobrazit náhledy (8)
Abarth Abarth Abarth
Před osmi desítkami let začala výstavba první dálnice v Německu. Pochopitelně za patřičného hlaholu nastupující nacistické propagandy.

Německá NSDAP, respektive její propaganda hlásala, že dálnice jsou nacistickým vynálezem, ale pochopitelně tomu tak nebylo. Rychlostní komunikace se začaly stavět hned po první světové válce v Itálii, v USA a také v Německu. Ukřičený Rakušan s knírkem ovšem tehdy ještě žádnou velkou hrozbu nepředstavoval.

Plány na tu německou se začaly rýsovat už v roce 1904 za vlády císaře Viléma II. Pruského. Společnost na její stavbu byla založena o pět let později, ale vývoj dalších událostí přerušil celosvětový krvavý konflikt. Svému účelu začala sloužit až v roce 1921. Zbývá dodat jen její jméno: byl to berlínský Avus. Správně by se tento název měl psát s velkými písmeny, neb šlo o zkratku ze slovního spojení „Automobil-Verkehrs- und Übungs-Straße“, tedy „automobilová dopravní a zkušební dráha“. Není neznámá ani fanouškům motoristického sportu, až do roku 1998 se na ní závodilo, byť byla mnohokrát přestavěna. Konala se zde také první Grand Prix Německa v roce 1926 a časem se ustálil přepis názvu s prvním velkým písmenem. Projet se po ní můžete i dnes, je součástí dálnice A 115.

Za předchůdce dálnice lze považovat i americkou Long Island Motor Parkway, ta byla uvedena do provozu už v roce 1908. Pokud bychom se dostali dále do historie, nelze nevzpomenout první dlážděnou Route Nationale mezi Paříží a Orléansem z doby francouzského krále Jindřicha II.. Jistě, všechny cesty vedou do Říma, stavba římských silnic za vlády Caesara byla velmi intenzivní. A kdybychom se chtěli podívat ještě hlouběji, tak pevné cesty vznikaly už v Persii v dobách krále Dareia, tedy v pátém století před Kristem. Že tehdy ještě neexistovaly automobily? To opravdu ne, ale stroj s koly poháněný čistě lidskou silou přece vynalezli Řekové ještě o pět století dříve...

Přínos Němců pro vývoj automobilu i dálnic je však přes propagandu nesporný. Prvenství ve stavbě prvních silničních vozidel poháněných benzinovými motory jim upřít nelze, jména Carl Benz, Gottlieb Daimler a také Wilhelm Maybach do historie patří. Co se dálnic týče, většina odborníků však pomíjí původní Avus a životopis německých dálnic pro ně začíná až 23. zářím 1933, kdy sám Adolf Hitler položil základní kámen čtyřproudé ,„Reichsautobahn“ (Říšské dálnice) z Frankfurtu do Darmstadtu. Současně začaly práce i na spojení Mannheim-Heidelberg. Jenže, ani zde se nezačínalo od nuly, byly použity už sedm let staré plány hannoverského profesora a inženýra Roberta Otzena. Jinak se jim souhrnně propagandisticky říkalo ,„Straßen des Führers". Tento termín zajisté překládat netřeba... Proč jsme se ale zmínili o Benzovi, Daimlerovi a Maybachovi? Německé slovo „Autobahn“ je totiž staré úplně stejně jako jejich benzinové samohyby! Při vyslovení pojmu „Frankfurt-Darmstadt“ se mnohým vybaví dodnes platný rychlostní rekord Rudolfa Caraccioly, mimochodem vítěze zmiňované VC Německa 1926.

Za první skutečnou dálnicí na světě, která byla využívána jako obvyklá trasa pro silniční provoz, lze považovat italskou Autostrada dei Laghi dle návrhů konstruktéra Piera Puricelliho. První část z Milána do Varese byla otevřena 21. září 1924. Pochopitelně hlavním strůjcem jejího vzniku byl fašistický režim Benita Mussoliniho, který sám automobily, vůni benzinu, zvuk jejich motorů i technický pokrok miloval. Rychlostní komunikace v Itálii tehdy potřeba vůbec nebyla, vždyť v celé zemi jezdilo sotva 100 tisíc aut.

Také v bývalém Československu se ostatně používal termín „autostráda“ velmi dlouho, byť krásný výraz „dálnice“ vznikl ještě před druhou světovou válkou, v roce 1938 jej vymyslel ing. Karel Chmel. Za Němci jsme nemuseli zaostávat dlouho, Baťův projekt však nebyl realizován a po válečné výstavbě mnoho nezbylo. Poprvé jsme se tak po budoucí D1 mohli svézt až 12. července 1971 z Prahy do Mirošovic.

Související články

Témata
Autorizovaný prodej Servis osobních aut Autobazary Pneuservisy Náhradní díly

Diskuse: Přidat názor

Avatar - narona
my na SK
narona
| 30. 10. 2013
To spíš v Itálii byly a dodnes jsou dálnice velmi úzké, však jsou některé jako třeba Cassia stavěny ještě z části na antických základech..
Německý automobilový průmysl
Th0r
| 3. 10. 2013
A kolik lidí z Čech by dnes v Porsche tak rádo pracovalo. Dříve nuceně, dnes stojí před bránou a prosí aby je pustili dovnitř, stejně tak i do VW.
autokracia
hipisko
| 3. 10. 2013
demokracia funguje ovela horsie ako autokracia. Len jediny problem. Ako zabezpecit, aby sa v autokracii nestal lider prave taky * ako Hitler?
Avatar - Aladeen
Německý automobilový průmysl
Aladeen
| 1. 10. 2013
a ja sa smejem keď občania bývalej ČSR nadávajú na Ruské autá v zmysle "Ruský šrot by som si nekúpil"..."Z Ruska ešte nič dobré neprišlo"...."Rusi nás zabíjali a ja si mám kupovať ich autá?"

Ale zato Nemecko-Nacistické autíčka máte veľmi v obľube a nehovorte mi že Hitler nám nič zlé neurobil.... :-| :-|
my na SK
Atila_
| 1. 10. 2013
S mensimi upravami dodnes? A kde prosim vas? Nejak jsem si nevsiml, ze by v Nemecku byla nejaka hitlerova dalnice jeste v provozu. Hitlerovy dalnice byly z dnesniho pohledu v podstate dve uzke okrsky. Uzke, klikate, zadny odstavny pruh, realne delane na rychlosti do 80km/hod. Na svou dobu technicky zazrak, dneska silnice druhe tridy. Pokud vim tak snad vsechny uz byly davno prestaveny na moderni autobahn.