Noví drobní roboti mají 180 miligramů. Jsou rychlejší než Bugatti Chiron
Vůči své velikosti nemají roboti konkurenci a lehce zostudí i synonymum silniční rychlosti. Ve srovnání dopadlo ještě hůře moderní dopravní letadlo.
Vývoj robotů a automobilů vystihuje několika spojitostí, protože obě odvětví stárnou ze dne na den díky extrémnímu tempu nových poznatků a zkušeností. Rychlost inženýrských procesů je neuvěřitelné, přičemž robotika s motorismem se často protínají. Obě disciplíny nejvyšší vědy mohou využívat stejné poznatky a v určité chvíli se kooperace snadno změní v pomyslný souboj.
Imaginárním závodem vyvrcholilo bádání studentů Univerzity Johanna Keplera v Linci. Jižní sousedé pracují na zhmotnění pohyblivých robotů, kteří zvládnou plavat, skákat a běhat velmi vysokou rychlostí. Miniaturní prototypy tvoří konstrukce z flexibilního materiálu reagujícího na předem naprogramované pokyny. Počítačoví jedinci mohou za určitých podmínek měnit tvar, což umožňuje nezvykle akční pohyb na souši i ve vodě.
Výsledky testů otištěné v odborných publikacích naznačují, že mikrostroje jsou schopny generovat rychlost 35 BL/s (délky těla za sekundu) na rovině a 70 BL/s na trojrozměrném povrchu. U výtvoru měřícího méně než centimetr to odpovídá rychlosti přibližně 1,57 mph (2,5 km/h). Relativně nízké číslo, ovšem důležitá je schopnost ujet sedmdesátinásobek délky svého těla za jednu sekundu – rázem se dostáváme do úplně jiné dimenze rychlosti.
Ve srovnání s Bugatti Chiron je rakouský vynález bleskurychlá novinka. Synonymum automobilové rychlosti cestuje na maximu ekvivalentem 26 BL/s, což je méně než polovina proti univerzitním robotům. Boeing 747 je taktéž výkonná mašina, ale ve výsledku propadá ještě více než chiron, dopravní letoun vůči svým rozměrům končí na mizerné hodnotě 3,89 BL/s. Dynamice umělých tvorů by mohla konkurovat akcelerace motorky poháněné motorem s plynovou turbínou, přesto je mrštnost miniatur těžce představitelná.
Úžasné stvoření váží pouhých 180 miligramů, rodištěm jsou trojrozměrné tiskárny plněné slitinou tekutého kovu zvaného galinstan (slitina gallia, india a cínu). Kov je tvarován do cívky obklopené elastomerovým pláštěm, ve kterém jsou umístěny akční částice měnící informace na pohyb. Kraje cívky doplňují nožičky speciálně navržené podle určení povrchu působiště.
V klidovém stavu jsou roboti zakřiveni do tvaru písmene C, při přemísťování se natáhnou téměř do roviny. Vnitřní akční části též zvané aktuátory jsou ovládány magneticky, tím pádem je pokyn k pohybu dodáván pomocí magnetického pole.
Dosažení funkčního stavu děsivě rychlých modelů je velký posun výzkumu. Snahou je být stále rychlejší a rozšířit uplatnění hbitých robotů například i v automobilovém průmyslu.