Ojetý Citroën DS4/DS 4: Možná jsme ho nestihli pochopit
Druhé dítě mladé francouzské rodiny vsadilo na nevšední design a hravé jízdní vlastnosti. Za obojí si ale nechalo draze zaplatit, na což přistoupil málokdo. Současná nabídka ojetin tak působí jako někdejší zákaznická křivda.
Od počátku 90. let, kdy si začal vytvářet obrovské renomé japonský Lexus jako nově vyvinutá odnož Toyoty, zachvátila zlatá horečka vysokého zisku pod novou, prémiově zaměřenou značkou nejednu automobilku. A tak Honda stvořila Acuru, Nissan vybudoval Infiniti. Dnes se však obě zmíněné luxusní divize jen potácejí v existenčních problémech. Pokus Mazdy o zrod samostatného luxusního Xedosu nakonec předčasně skončil jen dvěma prestižními sedany a Fiat raději uskromnil nadšené plány na velkolepou značku 500 přeorientováním části produkce stylovek pod sportovní Abarth. Totéž učinil Seat, když založil Cupru, pod níž dnes celkem logicky prodává své nejdražší a nejvýkonnější modely. A svoji luxusní divizi Genesis postupem času úspěšně přetvořil v samostatnou společnost rovněž korejský Hyundai.
Jako první tradiční evropský výrobce však dostal nápad nabízet část vlastního portfolia pod novým logem a za výnosnějších podmínek francouzský Citroën, když v roce 2010 představil divizi DS. Sice se od počátku prezentovala jako zkratka spojení Different Spirit, tedy „jiný duch“, jenže ve skutečnosti měla tato písmena spíše vyvolávat odkaz legendárního Citroënu DS – spolu s modelem Traction Avant zřejmě nejznámějšího a nejuctívanějšího citroënu všech dob.
První pokus se opravdu vydařil – pod označením Citroën DS3 se představil stylový třídveřový ďáblík s neuvěřitelnými možnostmi individualizace a skvělými jízdními vlastnostmi, které jsme neváhali porovnávat s kultovním Mini. DS3 přitom kupodivu vycházelo z obyčejného městského hatchbacku C3. Z premiéry v Paříži jsme tehdy přijeli nadšeni a těšili se na další přírůstky řady DS…
Tento článek je součástí balíčku AUTO+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
