Opel Combo Tour 1,6 CNG Ecotec – Peníze nepáchnou

Problém tankování CNG omezuje využitelnost vozidla, které se tak stává vhodným pro distribuční provoz, taxislužbu či krátké pojížďky po městě a jeho blízkém okolí, Dojezd při spalování plynu činí totiž jen přibližně 300 km. Nebýt chvályhodných aktivit společnosti RWE Transgas, která čerpací stanice buduje v rychlém sledu z vlastní iniciativy (nikoli samozřejmě jako charitativní záležitost, ale pochopitelně v očekávání brzkého zisku z rostoucího prodeje plynu), byla by situace ještě podstatně horší.

U nás navíc ve srovnání s civilizovaným světem citelně chybí vládní podpora v podobě daňových a jiných finančních úlev, která je běžná, a pro provozovatele citelně významná, v Německu, Itálii, Francii... V Česku se nyní cena stlačeného zemního plynu na čerpacích stanicích pohybuje na úrovni řádově 20 - 21 Kč za kilogram. Lze jej však koupit i podstatně levněji, ale bohužel také za více než 22 Kč.

Právě v ceně paliva spočívá největší přinos provozu vozidel poháněných motory spalujícími CNG. Jestliže hodně nepřesně a zhruba spočítáme, že běžný automobil této kategorie poháněný zážehovým motorem spalujícím benzín spotřebuje okolo sedmi až osmi litrů Naturalu 95, činí jeho provozní náklad v korunách asi 220 až 250 Kč/100 km, pak plynový typ při spotřebě 6,5 až 7,0 kg stojí jen 135 až 150 Kč. A to je rozdíl více než významný! K tomu lze mezi pozitiva zařadit ještě

mimo jiné delší životnost motorového oleje, ale i celého motoru.

Na druhou stranu však musíme započítat cenový rozdíl mezi "benzínovou" a "plynovou" variantou, který činí řádově velmi citelných 130 000 Kč. A to rozhodně není málo! Právě toto je jeden z bodů, který může podstatně změnit společenský postoj k ekologickým vozidlům.

Opel není jediným výrobcem vozidla této kategorie, jeho přímými velkými soupeři jsou stejně sériově vyráběné typy silných konkurenčních výrobců - především například Volkswagen Caddy, Citroen Berlingo nebo Fiat Dobló. Všechny jsou postaveny s prakticky identickou konstrukční filozofií. Tedy s nepatrně upraveným zážehovým motorem velkosériové produkce, zásobníky stlačeného plynu uloženým pod podlahou bez újmy na objemu zavazadlového prostoru, nebo místa pro cestující.

Populární lehký užitkový automobil Opel Combo (v případě našeho testu jsme však měli k dispozici "osobní" variantu typu Tour) je dostatečně známý z provozu v Česku a jeho obliba vychází s příznivého poměru provozní a celkové hmotnosti, renomé značky a v neposlední řadě se opírá o pohledný design (ten je navíc zdařilý i co do aerodynamiky, protože koeficient odporu vzduchu c_x činí jen 0,35).

Klasické uspořádání "dodávkové" karoserie střižené podle jednotného konceptu jako u berlinga, partnera, kangoo, dobló a dalších má pohodlný prostor pro řidiče a spolujezdce (přístrojový panel je převzat z řady Corsa), k tomu patřičně zbytnělou nákladovou část - u verze Tour z podstatné části využitou pro druhou řadu sedadel, druhé dveře posuvné - v našem případě instalované jen na pravé straně, motor uložený vpředu napříč a pohánějící kola přední nápravy.

Pokud bychom přehlédli rozměrný a markantní propagační nápis na vozidle, pak verzi poháněnou zemním plynem prozradí až tlačítko se symbolem čerpacího stojanu, sloužící k přepínání režimů chodu motoru. Svítící kontrolka v tlačítku signalizuje spalování benzínu, zhasnutí přechod do plynového režimu.

Při spouštění motor spaluje to palivo, které řidič zvolil. Ale pokud se na třetí pokus nepodaří motor spustit na zemní plyn (může se snadno stát u hluboce prochladlého motoru), řídicí elektronika samočinně přepne na spalování benzínu. Také když se zásoba zemního plynu v nádržích vozidla spotřebuje, combo přejde opět zcela samočinně na "benzínový provoz".

Pod podlahou vozidla jsou instalovány tři válcové nádrže, které pojmou celkem 19 kg stlačeného plynu, což představuje objem asi 110 litrů. Vedlejší nádrž na benzín je proti sériové podstatně zmenšena na 14 l a slouží vlastně jako "rezervní". Objemu nádrží planu padl za oběť prostor pro náhradní kolo a combo je proto vybaveno soupravou na opravy pneu.

Hnacím agregátem plynové verze comba je mírně upravený kapalinou chlazený zážehový řadový čtyřválec o zdvihovém objemu 1598 cm³, který poskytuje největší výkon 69 kW při 6200 min^-1 a maximum točivého momentu činí 133 N.m při 4200 min^-1. Jakkoli to nejsou hodnoty oslňující, lze je srovnávat s mnoha motory běžnými a charakteru určení comba více než vyhovují. Dokonce ani zrychlení z 0 na 100 km/h za 15,0 sekund není nijak špatné...

V provozu je až neuvěřitelné, jak motor v obou palivových režimech funguje shodně. Přechody (přepnutí režimu) jsou naprosto plynulé, jen když je motoru vnutíme za většího zatížení, lze zaregistrovat zlomek sekundy přerušení "tahu" jako nepatrné "škubnutí". Pozorným poslechem zjistíme, že plynový provoz je nepatrně tišší a chod motoru "měkčí", při brzdění motorem však jakoby mu trochu síly chybělo. Ale jsou to detaily tak zanedbatelné, že bez soustředěného sledování a několikerého opakování je subjektivně těžko odhalíme. A navíc jsou naprosto nepodstatné. Nelze opomenout jednu poznámku s vykřičníkem: vozidla s motory spalujícími CNG jsou bezpečná (!), není v nich ani stopy po zápachu plynu (!!) a naše zaostalá legislativa neomezuje jejich vjezd do podzemních garáží (!!!). K prvnímu bodu lze dodat jen tolik, že evropské bezpečnostní normy včetně přesně definovaných crashtestů nejen combo splňuje s velkou rezervou. Těsnost soustavy je naprosto dokonalá a CNG nepáchne. Dopravní značky Zákaz vjezdu s písmeny LPG nedovolují vjezd vozidlům spalujícím propan butan...

Plynová alternativa

Jakkoli je intenzivní výzkum v oboru alternativních pohonů vyvolán především trochu hysterickým strašením před vysycháním zdrojů ropy v příliš dohledné době (byť ještě několik generací se toho nemusí obávat), má nesporně pozitivní vliv na rychlost a intenzitu vývoje technologií reálných a uskutečnitelných. A právě využití zemního plynu, suroviny dostupné a levné s hodně vzdáleným horizontem vyčerpání (jeho zásoby jsou v současných nalezištích již nyní několikanásobně větší než u dosud známých zdrojů ropy), je velmi jednoduché a progresivní. Jedná se totiž vlastně o poměrně jednoduchou úpravu vozidel vyráběných ve velkých sériích. Proto je tato technologie ve světě poměrně značně rozšířena, jakkoli ji využívá zatím jen okolo tří milionů motorových vozidel. Má perspektivu mnohem delší než paliva na bázi ropných derivátů - benzín, nafta, propan butan (LPG).

autor: Ondřej Horský

foto: Jiří Křenek

opel cng zelenaauta dodavky profi novemodely