Oživil elektrické berlingo: Ono to žije!

Když se vůz po třinácti letech rozjel, bylo to velmi emotivní. Nedá se ani popsat, co jsem zažil po sešlápnutí pedálu akcelerátoru. Těmito slovy vzpomíná Václav Heřman na loňský osmý listopad. Po čtyřech letech nesmírně náročné práce, přemýšlení a zlepšování se mu podařilo opětovně oživit

vysloužilou pošťáckou dodávku na elektřinu. Ano, správně – tohle berlingo jezdí na volty a ampéry! A jak sám majitel říká, je to první smysluplné elektrické auto. K tomu jediné na světě. Pro francouzskou a švýcarskou poštu se totiž podle dostupných informací vyrobilo asi dva a půl tisíce dodávek na akumulátory NiCD. Osobní verzi však má jen pan Heřman, protože si ji z dodávky sám vyrobil.

„Když jsem pracoval jako přejímací technik v servisu Citroënu, jednou tam přijela paní s elektrickou stošestkou. Říkal jsem si, že si ze mě dělá blázny. Až jakmile jsem nebyl schopen nastartovat motor, pochopil jsem to,“ směje se šikovný automobilový nadšenec. „Od té doby jsem se nadchl do myšlenky pořízení elektrického auta. Jakmile jsem zjistil, že se vyráběla praktičtější berlinga, okamžitě jsem jedno chtěl,“ říká. Jenže jejich cena se pohybovala kolem 400 000 korun za ojetý kousek. Pomohla až náhoda, kdy se na vrakovišti v Česku objevil značně zbědovaný vrak. Jakmile ujel 5516 km, francouzská pošta ho odstavila a pak roky stál na dešti. „Český obchodník ho zakoupil kdysi v Německu pro svůj autoservis na rozvoz dílů, jenže bez akumulátorů. Zjistil to až po přivezení domů. Auto tím pádem bylo kvůli půlmilionové hodnotě nových baterek bezcenné,“ říká. Odkoupil tedy za dvaadvacet tisíc korun skelet bez motoru, kompletní elektroinstalaci a přední části. Teď už stačilo „jen“ najít někoho s podobným vozem. I to se podařilo, a tak se Václav pustil do koumání, jak má vlastně elektrické berlingo vypadat a fungovat. Trvalo čtyři roky, během nichž zmodernizoval berlingo na novější model (znamenalo to třeba přestavět pravý přední blatník s nabíjecí zásuvkou, který stojí 14 000 korun), vyřízl zadní okna, nechal převařit původní dvoukřídlé dveře a vybavil vůz osobním interiérem. Přední sedačky jsou použity z Citroënu XM, který se mohl chlubit pohodlnými křesílky. Celý interiér pokryla pravá kůže, místo rádia se uhnízdilo autokino a na stropě televizní panel. Pod zadními sedačkami najdete dva aktivní subwoofery.

Celková hodnota vozu se vyšplhala na půl milionu korun. Ale jsou dobře uloženy. Nejenže je osobní elektro berlingo unikátem s neklesající hodnotou, ale ještě jezdí velmi levně. Na rozdíl od moderních elektromobilů se totiž nabíjí z běžné sítě, za 5-8 hodin nočním proudem to vyjde na nějakých 20 až 28 korun, na něž ujede až 170 kilometrů. Odspodu jede vůz velmi svižně, nad stovkou ztrácí dech. Klasický dvoufázový motor lze navíc přetočit, proto se s ním majitel na dálnici nežene. Výhodou je naopak rychlé dobíjení z kopce. Majitel prý berlingo nikdy neprodá, vždyť je jeho dítětem. Dokonce v něm nejezdí ani v zimě, na to má běžné spalovací auto.

Svižně na elektriku

Elektrická dodávka znamenala před 16 lety naprostý unikát. Poptávku vyprovokovala francouzská pošta, která chtěla mrštné vozy na městský rozvoz. Dojezd a výkony proto byly na dnešní představy dost bídné. Dojezd činil jen 90 km a maximální rychlost 90 km/h. Automobily vznikly v počtu

pouhých dvou a půl tisíce kusů, většinou jde o verze před faceliftem.

Protože staré vozy dosloužily, vyvolala francouzská pošta před sedmi lety opět poptávku po elektrických dodávkách. U prodejců si tak dnes můžete koupit elektrické berlingo jako nové.