Riskantní jízda může být podle Nejvyššího soudu obecným ohrožením

Nejvyšší soud se ve svém usnesení ostře vyjádřil k situaci na českých silnicích a k tomu, že si někteří řidiči pletou běžný provoz se závodní dráhou. V konkrétní kauze nařídil nové projednání případu muže, který v Praze ujížděl policistům, brzdil před auty a ohrožoval chodce, stejně jako své spolujezdce a další účastníky silničního provozu.

„Orgány činné v trestním řízení, jako orgány státu, jsou povinny učinit vše, co je v jejich pravomoci, aby řádní občané byli účinným způsobem před takovými porušovateli zákonných norem ochráněni a byla zajištěna potřebná míra bezpečnosti silničního provozu na našich komunikacích,“ stojí v usnesení.

Trestného činu obecného ohrožení se podle zákoníku dopustí ten, kdo úmyslně způsobí obecné nebezpečí, tedy vydá větší počet lidí v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví, případně cizí majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu. V mimořádných případech lze uložit až výjimečný trest.

Dosud se jako obecné ohrožení kvalifikovaly zejména úmyslně založené požáry, výbuchy, povodně a podobné události rázu živelní pohromy, při kterých hrozilo nebezpečí nejméně sedmi lidem. Proto také odvolací Městský soud v Praze nepřistoupil na obžalobu, podle které se obecného ohrožení mohl dopustit silniční pirát. Poukazoval na to, že riskantní jízda není jednorázový čin, ohrožení ostatních vozidel je postupné, a tak nenaplňuje princip obecného nebezpečí.

Nejvyšší soud však dal za pravdu Nejvyššímu státnímu zastupitelství, které prosazovalo jiný pohled. Řidič, někdejší amatérský závodník, sice neohrozil všechny řidiče a chodce najednou, to však neznamená, že nezpůsobil obecné nebezpečí. Nejméně pět křižovatek v Praze projel na červenou, po městském okruhu jel rychlostí až 170 kilometrů v hodině, vybrzdil policejní i jiná auta s cílem způsobit řetězovou nehodu a zmařit pronásledování. Dvě kolize také svou jízdou skutečně vyvolal.

„Z výše uvedeného je zjevné, že obviněný takovouto svojí jízdou, tedy jediným skutkem, prakticky soustavně a průběžně v relativně krátkém časovém úseku vyvolával stav obecného nebezpečí, neboť ostatní účastníky silničního provozu, kterých muselo bezpochyby být celkově mnohem více než sedm, postupně ohrožoval na jejich životech, přinejmenším pak na jejich zdraví,“ stojí v usnesení. Tři své spolujezdce ohrožoval permanentně, přestože jej vyzývali, aby zastavil.

K vážnějším následkům nedošlo podle Nejvyššího soudu jenom díky tomu, že řidiče pronásledovala policie a její světelná i zvuková signalizace varovala ostatní řidiče a chodce, aby se klidili pirátovi z cesty. Konkrétní kauzu bude znovu řešit Obvodní soud pro Prahu 5, řidiči vzhledem k procesním okolnostem hrozí maximálně tříletý trest. Obecné závěry Nejvyššího soudu ale mohou najít odezvu i v jiných kauzách.

V Česku se v posledních letech často mluví o rostoucí agresivitě řidičů. Podle výzkumu ČVUT zveřejněného v roce 2010 lze nebezpečného šoféra potkat na každých 16 kilometrech. Ke známým případům agresivity na silnici patří nehoda, při které řidič vytlačil pomaleji jedoucí vozidlo z dálnice D1. Za pokus o těžké ublížení na zdraví dostal trest pět let vězení.