Rozdíly mezi typy automobilových antén. Která zaručí nejlepší příjem?

Před časem do redakce dorazil zajímavý námět od mosteckého čtenáře: „Na trhu je mnoho druhů autoantén – dlouhé biče, krátké silné, krátké silné s omotávkou, takzvané žraločí. Zajímalo by mě, zda různé typy mají vliv na silnější signál,“ zněl dotaz.

Rozhodli jsme se proto oslovit odborníky a podívat se na problematiku podrobněji. „Dnešní vozidla už nejsou vybavena pouze rádiovou, ale často i televizní, navigační a telefonní anténou,“ vítá nás Jan Menčík ze společnosti Autorádia-Hifi . A rovnou se dostává k otázce čtenáře. „Dodnes platí, že čím delší bič, tím lepší signál. U nových vozů se délka může zmenšovat, je však stále důležitá. Čím rozměrnější bič je, tím lepší má i příjem signálu – proto se třeba pro vysílačky stále používají nejdelší,“ vysvětluje.

Zesilovač je standardem

Antény se podle Menčíka liší na základě ziskovosti – tedy toho, jak umí signál přijímat. „Udává se v decibelech – samozřejmě čím ziskovější anténa,

tím lepší. Některé v sobě navíc mají integrovaný zesilovač. V moderních vozech to bývá standardem,“ říká. To je důvodem, proč se například při instalaci novějšího rádia do staršího vozu musí vyměnit i anténa a doplnit odpovídajícím napájením.

V posledních letech se vyvíjí i umístění antén. „Dříve se biče instalovaly třeba na přední sloupek, jenže při některých úhlech natočení vozidla byl příjem omezen. Proto se dnes dávají většinou na střechu. Další možností používanou od osmdesátých let je uložení do vnějšího skla nebo zpětných zrcátek. Při takové aplikaci se většinou instalují na obě strany, aby bylo vykryté celé spektrum kolem vozu,“ říká.

A po čem je aktuálně největší poptávka? „Lidé hledají kombinované systémy slučující navigační, rádiové i telefonní antény. Děje se tak třeba v případě, kdy si zakoupí mediální jednotku,“ popisuje Menčík. Zařízení je potřeba přizpůsobit i anténu, proto často zákazníci volí kombinovanou.

Do funkčního nezasahovat!

Nedá nám nezeptat se na současný trend, kdy si lidé po vzoru vozů BMW montují na střechu antény ve tvaru žraločí ploutve. „Rozumím tomu. Lépe to vypadá, a když jedete do myčky, nemusíte nic sundávat. Z pohledu příjmu digitálního vysílání jde o elegantní řešení, pro analogová rádia však nejsou vhodné – tedy jestliže nejde o drahé originální systémy. Proto pokud samotné automobilky nemají příjem FM vyřešen jinak, nízkou ploutev využívají pro navigaci a telefon. Pro velmi krátké vlny slouží běžný prut,“ popisuje Menčík. Typickým příkladem tohoto řešení jsou třeba některé koncernové vozy.

Souhlasí s ním i Milan Zier, nezávislý odborník na vozy Ford: „U novějších modelů bych nedoporučoval do systému zasahovat, pokud něco neselže. Většinou je vše integrované. Už dávno nejde jen o patici s prutem, ale komunikační moduly, které mají za úkol zpracovávat signál a posílat jej dále. Jsem zastáncem toho, že pokud je něco nějak navržené a vypočítané, je nesmysl to předělávat a snažit se být chytřejší než výrobce a vývojář,“ vysvětluje.

Neodborné zásahy, které mají pouze vylepšit vzhled, proto nemůžeme doporučit. Když už chcete zlepšit příjem signálu, konzultujte to s odborníky.

Opravdu analog končí?

Jak ukazují poslední dny, analogovému vysílání pomalu zvoní umíráček. Na scéně jej nahrazuje digitální vysílání, označované DAB+. Průkopníkem je z tohoto pohledu Norsko, které minulý týden začalo vypínat vysílače FM — do roku 2018 skončí všechny. K obdobnému kroku směřují i Dánsko, Británie nebo Švýcarsko. V ČR bylo digitální rozhlasové vysílání v pilotním režimu spuštěno už v roce 1999, pro běžné posluchače je k dispozici od roku 2011. Proto se naskýtá otázka, zdali k něčemu podobnému nedojde také u nás. „Žádné datum ukončení analogového rozhlasového vysílání

zatím nebylo stanoveno. Muselo by dojít ke změně zákona, což je politické rozhodnutí,“ uvedl na náš dotaz mluvčí Českého telekomunikačního úřadu

Martin Drtina.

Trendem je DAB

V případě, že fandíte moderním technologiím a chcete si vylepšit vůz, můžete do něj nainstalovat rádio schopné přijímat digitální vysílání. Slibuje kvalitnější reprodukci, na druhou stranu celoplošné pokrytí zatím není ideální. Rádio s tunerem DAB pořídíte už asi od 3500 korun, speciální nalepovací anténa na sklo vyjde zhruba na šest stovek. U některých výrobců dokonce bývá součástí balení. „V porovnání s aftermarketovým analogovým rádiem dosahuje cenový rozdíl přibližně osmi stovek,“ popisuje Jan Menčík ze společnosti Autorádia-Hifi . Zajímá nás, jestli by nezkušený čtenář zvládl výměnu svépomocí. „Novější auta už nemají konektor ISO, musíte proto pořídit redukci na konkrétní vůz asi za dvě stovky,“ vysvětluje. Výhodou je, že anténu stačí umístit dovnitř vozidla – třeba pod čelní sklo. „Protáhnout kabel znamená většinou maximálně půl hodiny práce. Za zabudování u odborníků zaplatíte do dvou tisíc,“ popisuje Menčík.