Rozhovor s Alexanderem Salákem: Vztekám se jenom na ledě

U stolu v italské restauraci v pražských Vršovicích se zájmem listuje ve Světě motorů. „Auta mám rád asi jako každý chlap, ale moc velký znalec nejsem,“ říká na začátek. Nad každou otázkou pak chvilku přemýšlí a nakonec je z našeho povídání příjemně strávená hodina.

Co mají společného hokej a automobily?

Příjmy některých hráčů působících v zahraničí dovolují pořídit si vůz podle vlastních představ a potřeb. Nemusíme se tolik ohlížet na cenu.

A nespojuje obojí také rychlá reakce?

Já jsem spíše řidič kliďas, takže za volantem tu reakci až tolik nepotřebuji. Dokonce mi občas manželka říká, abych nekoukal, kde co lítá, a více se věnoval řízení.

Je větší adrenalin řídit auto, nebo chytat puky letící až 150 km/h?

Hokej mě ohromně baví. Na ledě mi dělá radost, když kazím touhu protihráčů, kteří se pokoušejí dát gól. V autě jsem naopak vyrovnaný člověk a ohleduplný řidič.

Za volantem se nerozčilujete?

Vůbec. Rozčiluju se nebo nadávám jenom při hře na ledě. Ať jsou to spoluhráči, nebo soupeři.

Vzpomenete si na svoji první jízdu?

Řidičák jsem si udělal hned v osmnácti, protože už mě nebavilo dojíždět za hokejem padesát kilometrů ze Strakonic do Českých Budějovic. Táta mi svěřil červeného ďábla, což byla rodinná Škoda Favorit. Bylo to v zimě, já vyjížděl navlečený, protože topení začalo fungovat až po nějakých dvaceti kilometrech. Do Budějovic jsem přijel úplně zpocený.

Teplem, nebo nervozitou?

Obojím. Bundu jsem si nesundával, ale měl jsem taky obavu, abych autu něco neudělal.

Co řídíte v současné době?

Mercedes-Benz ML. Děti mají vzadu pohodlí a pořád převážíme spoustu věcí, které se nám do auta pohodlně vejdou. Mě ovšem už napadlo, že bychom si pořídili ještě větší typ Viano, ale manželka říká, že to už je zase moc velké.

Důvěřujete někomu jako spolujezdec?

Nejvíce manželce, která je opravdu hodně dobrá řidička. Můžu se tak za jízdy kochat, což dělám rád i sám. A když o tom tak přemýšlím, možná bych nepohrdl osobním řidičem.

Změnilo se vaše řízení auta po narození synů?

Nijak zvlášť. Myslím, že řídím dost zodpovědně a jsem pořád stejně svědomitý.

Co od vozu vyžadujete?

Automatickou převodovku, klimatizaci, pohodlí, dobrý výhled a špičkovou stereo aparaturu. Koupili jsme si teď nové cédéčko Tomáše Kluse, které je

skvělé a v autě nám hraje pořád.

Nevyžadují děti pohádky?

Mají vzadu ipady, na kterých si pouštějí, co chtějí. My máme vpředu svoji hudbu.

Zažil jste někdy těžkou nehodu?

Naštěstí jsem ještě nebyl v situaci, ve které bych si řekl, teď už je na všechno pozdě. Kromě pár šrámů na kapotě se mi naštěstí zatím nic vážného

nepřihodilo.

Díky hokeji jste procestoval kus světa. Kam byste ještě rád zamířil jako řidič?

Na Island. Prý je tam silnice, po které se dá objet celý ostrov. Navíc se mi zamlouvá tamní příroda, takže bych se mohl kochat, jak mám ve zvyku.

A co si máme přát z nadcházejícího mistrovství světa?

Určitě zlatou medaili. Jako sportovci si musíme dávat nejvyšší ambice a chceme věřit, že to dotáhneme co nejdále. Bylo by hezké, kdyby náš hokej

lidi bavil. Zase by se semkli a nadchli, když se nám bude dařit.

Zeměpis brankáře

FINSKO. Tady jsem dostával od klubu fordy. Vzpomínám na malé káčko, ve kterém bylo nutné sklonit hlavu, abych se do něj vůbec vešel. Postupně jsem se propracoval až k mondeu a to se mi řídilo moc dobře. Občas se v lesích kolem mě prohnalo pár rychlých aut, takže je mi jasné, kde se rodí výborní jezdci rallye.

USA. Při prvním angažmá mi dali k dispozici Nissan Murano a od té doby nedám dopustit na velké pohodlné vozy s automatickou

převodovkou. Při druhém působení jsem se seznámil s kamarádem, který obchodoval s auty. Vždycky tak na týden mi svoje skvosty postupně půjčoval. Díky němu jsem se svezl v Range Roveru, ferrari nebo lamborghini.

ŠVÉDSKO. Jezdil jsem kombíkem od Volva, tuším V50. Po všech dosavadních zkušenostech ze zemí, které znám díky hokeji, panuje na severu Evropy nejklidnější provoz. A taky řidiči jsou absolutně bezkonfliktní. Severská povaha se zkrátka až na výjimky pozná.

RUSKO. Petrohrad je na řízení auta velká džungle, tam by se líbilo každému, kdo má rád za volantem pořádný adrenalin. V ulicích musíte být neustále v pohotovosti a připraveni na cokoliv. A pokud akceptujete občasné ťuknutí nebo nějaké škrábance na kapotě, pak se to dá zvládnout.

Nej na ledě a v autě

MAXIMÁLNÍ RYCHLOST. Puk létá v průměru kolem 150 km/h, v autě jsem jel nejvíce asi 140 mil za hodinu, tedy 225 km/h. To bylo v říjnu 2011 a pospíchal jsem v Americe z Rockfordu do Chicaga za manželkou do porodnice.

NEJDELŠÍ CESTA. Za hokejem to určitě bylo letošních dvanáct hodin letadlem z Petrohradu do Vladivostoku. Neumím si představit, jak dlouho bych to jel autem. Za volantem jsem dvakrát absolvoval trasu ze švédského Karlstadu do Českých Budějovic, což je kolem třinácti set kilometrů. V roce 2009 jsme si s kamarády udělali cestu z Finska přes Pobaltí, Varšavu a Osvětim až do jižních Čech. Na vzdálenost to je asi stejně dlouhé.

NEJVĚTŠÍ JÍZDA. Pokud jde o hokej, byla to jednoznačně vydařená sezona 2010/2011, kdy jsme s Färjestadem vyhráli švédskou ligu. Za volantem nezapomenu na první cestu favoritem a pak na zmíněný úprk za manželkou do porodnice.

NEJVYŠŠÍ POKUTA. Občas zapomenu přijít na trénink, tak to něco stojí, ale nic dramatického. Za rychlost jsem dostal jednou dva tisíce a pak si občas nevšimnu nějakého zákazu ve městě, kde to neznám.

NEJLEPŠÍ POVRCH. Samozřejmě kluziště a nejvíce mi přirostla k srdci hala ve Färjestadu. Vešlo se tam sice „jen“ sedm a půl tisíce diváků, ale měli tam veškeré zázemí a pokaždé vytvořili nádhernou atmosféru. A na silnici? Vzpomínám, jak jsem si jednou na D1 chtěl číst knížku, ale autobus se tak klepal, že to nešlo.

NEJOBLÍBENĚJŠÍ BARVA. A do třetice Färjestad. Takže v hokeji je to jejich klubová tmavě zelená. Pokud jde o auta, jednoznačně černá.

Alexander Salák

• Narozen 5. ledna 1987
• Stav: ženatý, manželka Michaela, synové Federick (2,5 roku) a Sebastian (7 měsíců)
• Angažmá: TPS Turku (Finsko, 2007-2009), Florida Panthers (USA, 2009-2010), Rochester Americans (USA, 2009-2010), Färjestads BK (Švédsko, 2010-2011), Rockford IceHogs (USA, 2011-2012), Färjestads BK (Švédsko, 2012-2013), SKA Petrohrad (Rusko, 2013-2014)
• Úspěchy: mistr Švédska (2010-2011)
• Starty v reprezentaci: 22