Rozhovor s Jarkem Janišem a Josefem Králem: Chceme zpátky

Benzin mají pod kůží a je to znát. Když s nimi sedíte, jsou k nezastavení. Mluví o závodech, gestikulují, probírají aktuální zážitky a dojmy, samozřejmě z prostředí závodů. Oba patří k českým pilotům, kteří si, byť „jen“ při testování, vyzkoušeli řízení vozu formule 1.

Kdy jste jel naposledy „naostro“ a s jakým výsledkem?

Janiš: Závěrečný podnik FIA GT3 2013, což bylo 24. listopadu v Baku v Ázerbájdžánu. S vozem Mercedes SLS týmu HTP Gravity Charouz Racing se nám bohužel s Petrem Charouzem nepodařilo dokončit ani jeden ze závodů.

Král: V listopadu 2013 s vozem formule AutoGP na okruhu v Brně. Jednalo se o jednorázovou záležitost. Auto nefungovalo příliš dobře a výsledek nebyl valný.

Co se od té doby odehrálo?

Janiš: Všechno začalo po těžké havárii v červenci 2009 v belgickém Spa, kdy následovala půldruhého roku dlouhá zdravotní pauza. Už v té době jsem zásluhou Antonína Charouze mohl zkoušet práci manažera a pomáhat třeba mladšímu bratrovi Erikovi. Později jsem se sice krátce k závodům vrátil, ale tehdejší zkušenosti s řízením týmu byly dobrým základem pro moji současnou práci.

Král: Proběhla řada pracovních jednání a mítinků, které měly jediný cíl. Tím je můj návrat do automobilových závodů. Formule 1 není aktuálně reálná, ale jsou i jiné možnosti.

Jakým způsobem se udržujete v kontaktu se závodním světem?

Janiš: Dostal jsem nabídku od týmu Zakspeed pracovat v seriálu ADAC GT Masters a strávil tam loňskou sezonu. Funguji zde i letos, přestože už ne na všech závodech. Mým hlavním zaměstnavatelem je německá stáj Rowe, která nasazuje mercedesy v seriálu GT vozů Blancpain Endurance.

Král: Patřím k lektorům Nissan GT Academy, což je evropský projekt, který má vychovat závodníky z mladých kluků, kteří jezdí na play station. Adepti jsou hodnoceni nejen podle jezdeckých schopností, ale procházejí také řadou testů, včetně fyzických. Za poslední roky odtud vzešli například Brit Jann Mardenborough nebo Španěl Lucas Ordonez, kteří úspěšně startují v závodech kategorie GT.

Dá se zvyknout na to, že nedržíte v ruce volant?

Janiš: V Rowe mám na starosti jeden ze dvou vozů jako závodní inženýr a začalo mě to ohromně bavit. Na rozdíl od manažerské práce jsem v užším kontaktu se závody. Řeším s jezdcem aktuální nastavení auta a vidím okamžitě výsledky.

Král: Ruce mě hodně svrbí, proč bych to nepřiznal. Problém je, že netoužím po angažmá s jakýmkoliv závodním autem, ale jen s formulovým. Mám rád přímý kontakt s rychlostí, kdy vím, co dělají kola, když zatočím volantem tak, jak chci.

Kdy jste byl naposledy na závodech, aniž byste startoval?

Janiš: První víkend v červnu na rakouském Red Bull Ringu jako závodní inženýr u stáje Zakspeed. V hodnocení jezdců i týmů vedeme celý seriál ADAC GT Masters.

Král: Přiznávám, že mě moc neláká být na nějaké akci jen jako pozorovatel. Takže prakticky nikam nejezdím, pokud nemůžu držet volant v ruce.

Sledujete motoristický sport v televizi?

Janiš: Musím se přiznat, že moc ne. Mám tříletého syna a roční dceru. Když mám volný víkend, tak se snažím věnovat čas jim a manželce. V televizi se dívám na závody jenom výjimečně.

Král: Jsem vděčný divák a rád se dívám na F1, americké formule Indycar, ale také na řadu dalších, například MotoGP. Současně také komentuji formuli 1 pro slovenskou verzi kanálů Sport1 a Sport2.

Jak se prosazují čeští jezdci na mezinárodní úrovni?

Janiš: Budu mluvit jen o autech, protože o motocyklových závodech nemám detailní přehled. Z českých pilotů stavím nejvýše Tomáše Engeho. Neustále dokazuje, že ať sedne do jakéhokoliv závodního auta na okruhu, tak s ním dokáže být hned rychlý. Loni jsem měl možnost také krátce pracovat s Martinem Prokopem, který je z mého pohledu ve světovém měřítku úspěšný jezdec rallye.

Král: Určitě je to Tomáš Enge a také Filip Salaquarda, kteří úspěšně startují na vysoké mezinárodní úrovni v závodech typu GT. Za pozornost určitě stojí i výkony Martina Prokopa, který je však limitován tím, že jede proti továrním kolosům s obrovskými finančními možnostmi.

Koho považujete za nejlepšího ze současných závodníků?

Janiš: Určitě Belgičana Laurense Vanthoora, který je nejlepším jezdcem GT vozů současnosti. Hodně vysoko stavím Brita Roberta Huffa, co jezdí s ladou v mistrovství světa cestovních vozů. Nedávno startoval v závodě na 24 hodin na Nürburgringu v týmu, který jsem řídil. Patří k nejlepším řidičům a má ohromnou detailní zpětnou vazbu o chování auta, což je pro závodního inženýra pravým požehnáním.

Král: Hvězdy znají všichni, ale z mladých talentů je to Belgičan Stoffel Vandoorn. Loni koketoval s místem v týmu McLaren F1 a letos je špičkou formule GP2, která doprovází seriál F1.

Láká vás ještě současná F1?

Janiš: Moc jsem toho letos neviděl, ale pořád se nemohu smířit se současným zvukem formulí. Akustický dojem je pro fanouška jedním z nejdůležitějších.

Král: Samotné závody jsou už jenom třešničkou na dortu, který má podivnou chuť. A to díky všem zákulisním tahanicím. Dneska se ví, kolik peněz na co stačí. Dokud Mercedes nezačal investovat do svého týmu formule 1 více prostředků, nemohl jezdit vpředu. Když chcete místo u Manoru, což je nejslabší stáj v F1, potřebujete minimálně čtyři miliony eur. Pro stáj středu pole, což jsou třeba Sauber a Force India, je cena sedačky od patnácti do dvaceti milionů.

Které automobilové závody považujete za nejpřitažlivější?

Janiš: Rád se podívám na MotoGP. Fascinuje mě, co všechno jezdci na úzkých pneumatikách zvládnou. Navíc je všechno pokaždé ohromně vyrovnané a se spoustou předjíždění.

Král: Líbí se mi Indycar, seriály formulí GP2 a GP3, ve kterých se hodně předjíždí. Škoda, že je nevysílají u nás v balíčku společně s formulí 1. Je radost se dívat také na silniční motocyklové závody Moto3, Moto2 a MotoGP, které jsou mnohem napínavější než řada automobilových šampionátů.

Chcete ještě závodit, nebo už máte jiné priority?

Janiš: Je mi jednatřicet a moje jezdecká kariéra samozřejmě ještě není u konce. Můj kolega inženýr v týmu Rowe s nadsázkou říká, že až budu znovu jezdit, tak nebudu potřebovat inženýra. Vystačím si prý s vlastními znalostmi.

Král: Ještě jsem dost mladý na to, abych se vzdal rychlého volantu. Pracuji na tom, abych znovu mohl řídit rychlé formule. Současně rozjíždíme v České republice s jedním partnerem Fleet Academy. Jedná se o projekt školení a o výuku jízdy s firemními profesionálními řidiči.