Rozhovor s legendárním Tomem Kristensenem: Muž, který devětkrát vyhrál Le Mans!

Existují motoristické celebrity, které jsou i po skončení kariéry aktivní v jiné pozici. Svět motorů využil exkluzivní nabídku na videokonferenci s charismatickým Dánem.

Co je klíčem k vítězství v Le Mans?

Potřebujete jistotu a víru v sebe sama, zároveň je však nutná trpělivost. Někdy se vyplatí počkat s předjížděním o sekundu až dvě déle. Lidé pod tlakem často dělají chyby, takže musíte být silní i po psychické stránce. V tom vám může pomoci i tým. A pochopitelně potřebujete také spolehlivé auto.

Nezní to příliš jednoduše?

Neříkám, že tohle je stoprocentní návod, protože zároveň musíte i co nejrychleji projíždět zatáčky. Během středy a čtvrteční noci si musíte se svými parťáky v týmu vybudovat vzájemné pouto důvěry a také najít správné nastavení vozu. Kolikrát se může jednat jen o drobné změny týkající se tlaku v pneumatikách, aerodynamiky či fungování převodovky.

Legendy Le Mans: Desítka nejlepších speciálů slavného závodu

Nebývá to obtížné, když má každý z vás jiný jezdecký styl?

Veškeré kroky musí být společnou volbou všech tří jezdců. Všichni musí sdílet cestu směrem kupředu. Nezáleží na tom, jestli jedete poprvé, nebo jste zkušený závodník. I letos odstartovalo mnoho nováčků, avšak velmi kvalitních jezdců, kteří už jsou mimo Le Mans zavedenými piloty. Teď konečně dostali i příležitost ke startu na trati La Sarthe. Nezáleží na věku jezdce, důležitá je jen chemie stmelující posádku. Každý se musí cítit součástí týmu, vědět, jak důležitý je pro závod. Když se vám podaří vystoupit na nejvyšší stupínek, cítíte se jako znovuzrození. To není fráze, hovořím z vlastní bohaté zkušenosti.

V roce 2021 sledujeme nástup éry hypervozů. Co říkáte na novou nejvyšší kategorii?

Kategorie pro hybridní závodní speciály je velmi ambiciózní. Už jsme zaznamenali zájem mnoha automobilek o vstup do Le Mans a celého mistrovství světa ve vytrvalostních závodech (FIA WEC). K tomu si připočtěme, že těmto vozům bude umožněno startovat v zámořském IMSA WeatheTech SportsCar Championship od roku 2023, kdy v USA začnou platit nová pravidla. Zaujala spoustu automobilek a zájem je obrovský.

Svět motorů 43/2021

V roce 2023 uplyne dvacet let od vašeho triumfu v Le Mans s Bentley a britská značka vážně uvažuje o návratu do světa sportovních prototypů. Nebyla by to pěkná oslava výročí?

Vypadá to, že se spíše rozhodnou pro zámořskou třídu LMDh, která se sice liší od hypervozů, nicméně továrním týmům bude nabízet závodění na nejvyšší úrovni. Celá řada současných týmů z třídy LMP 2 by tak mohla uzavřít dohody s automobilkami jako Porsche, Audi, Honda (v USA jako Acura), BMW či Cadillac a nasadit vozy zakoupené od továren. Taková možnost je velmi reálná a jsem opravdu zvědavý na budoucí směr, kterým se bude ubírat návrat zákaznických týmů do nejvyšší třídy. Kdo chce nyní vstoupit do vrcholné kategorie, neměl by otálet. V roce 2023 se totiž rovněž nabízí vyhrát Le Mans v době jeho stoletého výročí, což by byl legendární výsledek.

V roce 2003 vítězné Bentley Speed 8 se letos v rámci doprovodného programu zúčastnilo závodu legend. Vybavovaly se vám osmnáct let staré vzpomínky?

Tomu pomyšlení, že už je to tak dlouho, skoro ani nemohu uvěřit. Znovu jsem potkal bývalé kolegy z týmu, mluvil s nimi a přišlo nám, jako by to bylo včera. Jenomže čas v motorsportu letí vážně rychle. Ten jeden ročník v barvách Bentley byl opravdu výjimečný, už nikdy jsem poté v Le Mans nepilotoval tak elegantní auto. Jeho ladným se tvarům se snad žádné jiné nevyrovná. Bylo to nádherné období ve společnosti aristokraticky vystupujících Britů. Všichni byli krásně oblečeni, měli dobrý smysl pro humor, ale zachovávali takovou formálnost, jako by mi chtěli jedno bentley prodat.

Porsche vzkřísilo Stuckovu závodní 962 v barvách Shellu

S novým prototypem třídy LMDh se do Le Mans, WEC i IMSA vrátí Audi, se kterým jste prožil nejslavnější léta kariéry. Budete součástí tohoto projektu třeba jako speciální poradce?

Poté, co jsem pověsil helmu na hřebík, pracuji pro Audi v oddělení vztahů s veřejností. Současně vystupuji jako ambasador značky. Rovněž si užívám spolupráci s Eurosportem, kde působím jako televizní expert a reportér. Jaký bude vývoj mého vztahu s automobilkou, to se teprve uvidí.

Loňské Le Mans muselo být kvůli covidu-19 nuceně bez fanoušků. Letos se jich na tribuny mohlo vrátit padesát tisíc. Jaký to byl rozdíl a jak vzpomínáte na atmosféru v Le Mans?

S fanoušky, nebo bez nich, to je obrovský rozdíl, který v Le Mans výrazně pocítíte. Vzpomínám si, že vždy na prahu noci byly podél trati cítit vůně grilovaného masa od ohníčků. Vnímáte vlajky i hlasité fanoušky ve chvílích, kdy s někým svádíte souboj. Ta jedinečná atmosféra k Le Mans jednoznačně patří. Je to největší závod světa, zároveň však také festival motorsportu, na nějž se sjíždějí fanoušci z celého světa, aby podpořili své oblíbené týmy a jezdce. Přijížděly i celé rodiny s malými dětmi.

Jak jste vnímal fenomén Le Mans v koronavirové době?

Závodil jsem zde od roku 1997, můj poslední aktivní ročník byl 2014. Pak jsem ukončil kariéru, ale stále se sem každý rok pracovně vracel. Jen loni jsem chyběl, což bylo velmi smutné. Nicméně svět motorsportu nám ukázal, že nejenom formule 1, ale i Le Mans je komunitou dostatečně silnou na to, aby bylo možné uspořádat závod za přísných protipandemických opatření. Vyžádalo si to hodně práce a nasazení, avšak organizátoři nám ukázali, že motorsport může navzdory všemu na světě fungovat.

Mercedes-Benz 300 SEL 6.8 AMG: Rudá svině v roce 1971 dobyla slavný belgický okruh

Co byste řekl o ročníku 2021?

Z celé řady týmů v paddocku jsem cítil, jak jsou šťastní z návratu diváků. Motorsport je založený na fanoušcích, a jak už jsem říkal, Le Mans je festivalem motorsportu. Letošek byl dobrý, za rok to bude ještě lepší a pak už si držme palce pro sezonu 2023. Budeme slavit sto let Le Mans a snad z toho bude velká motoristická party!

Když zapátráte v paměti, které Le Mans pro vás bylo nejnáročnější?

Vzpomínal jsem na to v předvečer letošního. Rozhodně se jedná o sezonu 2001, kdy propršelo 19 z 24 hodin. Z řidičského pohledu to pro mě byl nejtěžší závod. Bylo náročné třeba jen udržet auto na trati.

Jste rekordmanem v počtu vítězství. Které z devíti řadíte nejvýše?

Zvolil bych asi dvě. Vůbec první v sezoně 1997. Víc se vracím k ročníku 2001, kdy jsme závodili měsíc po ztrátě Michela Alboreta, který zahynul během testů. Jak už jsem říkal, 19 z 24 hodin neuvěřitelně lilo, bylo to opravdu tvrdé. Mnozí však také považují za mé nejlepší vítězství to z roku 2008, kdy jsme společně s Rinaldem Capellem a Allanem McNishem přetlačili opravdu silné protivníky z Peugeotu. Tehdy se hodně závodilo, několikrát jsme si s nimi prohodili pořadí na čele. Také ročník 2013, kdy se mi podařilo vyhrát naposledy, řadím hodně vysoko.

Když jste v roce 1997 vyhrál Le Mans poprvé, napadlo vás, jakou kariéru na trati La Sarthe jste odstartoval?

Vždy jsem měl vždycky velký sen a cíl závodit v Le Mans. Přijel jsem proto do Francie opravdu pozdě a závodní sedačku dostal jen čtyři dny před závodem. Moje nejdivočejší představy ale samotný závod ještě překonal, protože jsme s Michelem Alboretem a Stefanem Johanssonem zvítězili, navíc jsem zajel traťový rekord. Tím jsem si zajistil další angažmá.

Vzpomenete si na tehdejší pocity?

Najednou jsem byl v luxusní pozici, kdy jsem týmům mohl říkat ne. To se mi nikdy předtím nestalo. V tomto směru to byla příjemná změna, jednoduché to ale nebylo. Najednou jsem si musel vybrat podle severského přísloví „kus koláče“. To není pro Vikinga vůbec snadné, jelikož předtím jsem si vždy chtěl vzít vše.

Co jste zažíval v dalších sezonách?

Po prvním triumfu následoval přestup na dva roky k BMW, které ale nebylo tolik konkurenceschopné. V roce 1998 jsme museli odstoupit už po třech hodinách v době, kdy se dalo útočit na první místo. Technika však bohužel nevydržela. Pak ale u BMW nastaly velké změny, hodně se upravovaly jezdecké posádky a v zimě 1999 se masivně testovalo. Vyhráli jsme závod v americkém Sebringu a pak přišlo Le Mans, kde jsme vedli už o čtyři kola, ale bohužel to dobře nedopadlo.

Mazda 787B: První japonský vítěz v Le Mans

Jsou to hodně bolestivé vzpomínky?

Pár hodin před koncem závodu seděl za volantem JJ Lehto, vtom se objevil nečekaný problém, který se stal příčinou Lehtovy nehody. Nikdy v životě jsem už necítil větší zklamání. Byl jsem úplně zničený. Stále se mi to vrací, protože sezona 1999 se bude zrcadlit v ročníku 2023, kdy se znovu postaví na start všechny velké automobilky.

V čem byly tyto události pro vás poučné?

Od té doby jsem vůbec nemyslel na případný výsledek, dokud mé auto neprotnulo pomyslnou cílovou pásku. Už jsem musel opravdu štvát závodní inženýry, protože jsem poté šestkrát v řadě podjel pod šachovnicovou vlajkou jako vítěz. Myslím si, že i ty dva nepovedené ročníky mi pomohly z hlediska zkušeností. Pro vítězství jsou důležití skvělí týmoví parťáci i kamarádství. Svoji roli tak sehrála i má mentální síla.

Kdy se vám vlastně začalo přezdívat „pan Le Mans“?

Řekl bych, že to přišlo někdy kolem roku 2005. Každý, kdo se Le Mans zúčastní více než jedinkrát, by se mohl titulovat jako „pan Le Mans“ či „Monsieur Le Mans“ nebo „Mademoiselle Le Mans“. Ten titul patří každému, kdo přijede a závodu propadne. Přezdívat by se tak mohlo každému, kdo ukáže patřičnou míru odhodlání, vášně a zápalu. Mimochodem přezdívka se mi líbí.

Signalizace z boxů pro závodníky: Cedule, nebo sluchátka?

Tom Kristensen

• Narozen: 7. 7. 1967 v Hobro (Dánsko)
• Debut: motokáry 1984
• Stav: partnerka Hanne Andersenová, dcera Carla Malou, synové Oliver a Oswald
• Výhry Le Mans: 1997 ● 2000– 2005 ● 2008 ● 2013
• Další úspěchy: vítěz německé F3 (1991) ● japonské F3 (1993) ● American Le Mans (2001) ● mistr světa vytrvalostních závodů (2013) ● šestinásobný vítěz 12 hodin Sebring (USA) ● královnou Dánska jmenován rytířem (2014)

Autor: Jiří Šlégl