Rozhovor s moderátorem Tomášem Zástěrou: Asistenty bych vypínal, až bych brečel. Jenže…

Už devět let od pondělí do pátku baví posluchače v odpolední show na rádiu Evropa 2. Do povědomí širší veřejnosti se dostal také nedávnou účastí v extrémní soutěži Survivor, kde na izolovaném ostrově s dalšími účastníky soupeřil doslova o přežití. I kvůli tomu k nám do redakce trochu pajdá. „Poranil jsem si u jedné hry koleno, ale při řízení mě to nelimituje a mluvit o autech taky můžu. Jen prosím pojeďme výtahem,“ culí se dvaačtyřicetiletý Tomáš Zástěra.

Bez čeho se v autě neobejdete?

Rituálem posledních let je to, že si sednu do auta a napatlám si ruce dezinfekcí, kterou si vozím pořád s sebou. To mi i po covidu zůstalo. Jinak nesmějí chybět sluneční brýle, když svítí sluníčko. Nechávám si v kastlíku pro jistotu jedny rezervní.

Tedy růženec u vás nenajdeme?

Ani kostičky na zrcátku. Já se snažím dodržovat design původního vozu. Říkám, že ti inženýři, kteří vůz navrhovali, ho udělali pěkně. Tak proč bych jim jejich práci kazil svými výmysly? Pro mě je složité umístit i „vonítko“ – aby mi esteticky nenarušovalo výdech klimatizace. Takže jsem zvolil dřevěné.

Premium

Rozhovor se sběratelem motoristických plakátů…

Jak jste na tom s čistotou?

Tahle otázka je zrádná, protože si to za chvilku ověříte. Zpravidla bývá auto čisté. Aktuálně je však neumyté, nevysáté, ale myslím, že nazvat to bordelem by bylo příliš silné slovo.

Co zlozvyky?

No jéje! Když jsem v mládí za volantem hodně pil a jedl, všechny zbytky jsem házel za zadní sedačku. Postupně se nepořádek hromadil, protože jsem ho vyhazoval jednou týdně. Ale bordelář, upozorňuji, nejsem: dával jsem to přece na jedno místo! Obecně se nepotýkám se zlozvyky. Čím jsem starší, tím jezdím pomaleji, víc si to užívám. Nehrotím to, dávám si víc časových rezerv. I když to zase zní moc vzorně, že?