Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Rozhovor s Tomem Kristensenem: Le Mans vždy přežije

Michal Štěpanovský
Diskuze (1)

Automobilový jezdec Tom Kristensen patří k nejvýznamnějším osobnostem v historii závodu 24 hodin Le Mans. Devětkrát zde dokázal vyhrát a aktuálně komentuje tento závod v televizi.

Charismatický Dán patřil sedmnáct let k nejlepším světovým jezdcům v kategorii sportovních automobilů. Televizní stanice Eurosport ho v rámci letošního ročníku Le Mans pozvala k telemostu a Svět motorů byl u toho.

Co byste řekl k letošnímu ročníku, kdy byl členem vítězné posádky i váš krajan Nicklas Nielsen?

Byl to fantastický závod, otevřený až do samého konce se spoustou hodně dobrých soubojů s porsche a toyotou. Klíčem, který otevřel vítězné dveře, byla taktika, díky které měli kluci dost paliva a nemuseli zastavovat v boxech. Jménem své země jsem hrdý na způsob, jakým Nicklas jezdil, a samozřejmě také na jeho týmové kolegy. Minulý rok měli trochu smůlu, ale teď jsou to zasloužení vítězové.

Co je potřeba k tomu, aby se jezdec zapsal do historie jako vy?

Musíte milovat to, co děláte. Vždycky přece chcete, aby na vás byli rodiče hrdí, mechanici měli radost z úspěchu. Potřebujete být silní. Potřebujete auto, na které se můžete spolehnout. Hodně zapracovat na detailech, abyste mu mohli věřit, protože je to zbraň, kterou můžete použít. Nesmíte se bát využít jeho možnosti nadoraz. Ale samozřejmě ne přes limit, protože potom se může stát spousta věcí.

Ovšem nejde jen o vůz a o vás, posádku tvoříte tři. Je těžké si vyjít vzájemně vstříc?

S kolegy nemusíte být nejlepší přátelé, ale důležité je vzájemně se respektovat a mít zodpovědnost vůči nim a svým mechanikům. Je velmi stresující jet průměrnou rychlostí 220 kilometrů za hodinu celých čtyřiadvacet hodin včetně zastávek v boxech. Když jedete na rovince 340 km/h, stačí drobná chyba a stane se z ní něco ohromně velkého.

Video se připravuje ...

Cítíte někdy touhu vrátit se a znovu závodit?

Už je to deset let co jsem odešel a bylo to velmi dobré rozhodnutí. Mám radost, že se tomuto sportu mohu stále věnovat. Řekl bych, že největší vášeň, kterou teď vnímám, je komentovat závody nebo být tady v Le Mans. Umím si představit, jak bych právě naskočil do auta a vyjel na trať. Víc toho nepotřebuji.

V motosportu máme klasické motory, elektromotor, hybrid nebo různé druhy paliva. Co má budoucnost v Le Mans?

Tady je svým způsobem všechno možné. Můžete přijít s jakýmkoliv nápadem z inženýrského hlediska, z pohledu výrobce, z Japonska, z Ameriky nebo Evropy. Existuje plán, podle kterého uvidíme auta s vodíkovým pohonem již v roce 2026. Neumím si ovšem představit závod na čtyřiadvacet hodin pouze s elektrickými auty.

Jaký je váš názor na novou třídu LMGT3?

Přitahuje výrobce, kteří nemají k dispozici hodně vysoký rozpočet a závody jsou hodně vyrovnané. Mohou zde startovat méně zkušení jezdci. Existují tady široké možnosti, jak pracovat na nastavení, s tlakem v pneumatikách, správnou výškou a dalšími věcmi. Mezi vyrovnanými závodníky stačí malá chyba a přijdete hned o několik pozic. To je dobré pro diváky a média, která mají o čem mluvit a psát.

Patří mezi méně zkušené Valentino Rossi, který startoval v LMGT3?

Mluvil jsem s Valentinem před závodem a pochválil ho, že se konečně po kariéře na motorce začal zajímat také o auta. On mi odpověděl, že začínal na motokáře, chtěl jezdit auta, ale pak ho táta posadil na motorku a on se stal několikanásobným mistrem světa v MotoGP. A teď je tady, je mu dobře a příští rok se chce určitě vrátit. Je to dobře, vždyť v tomto ročníku patřil v LMGT3 k nejlepším.

Nejvyšší kategorie Hypecar funguje čtvrtým rokem, dostává se jí dostatečné publicity?

Le Mans se nachází ve fantastickém období. Neviděl jsem tady ve středu večer před závodem nikdy tolik lidí, kolik jich přišlo letos. Na závodě ve Spa bylo osmdesát, v Imole sedmdesát tisíc. To je velmi mnoho ve srovnání s předchozími roky. Máme tady hodně značek a uvidíme, kolik jich dokáže jet o vítězství. Ale nesmíme zapomínat, že ti výrobci, kterým se tolik nedaří, mají v rukou odjištěné granáty. Jinými slovy, ztratí zájem a odejdou ze šampionátu.

Myslíte si, že Le Mans je atraktivní pro všechny jezdce na světě včetně F1?

Myslím, že každý jezdec chce přijet a závodit v Le Mans, piloti formule 1 rozhodně nejsou výjimkou. A mám na mysli třeba toho nejlepšího, Maxe Verstappena. Vím, že se tady brzo objeví. Řekl mi to loni v Abú Dhabí, když vyhrál devatenáctý závod sezony. Brzy budu v Le Mans, takhle to doslova prohlásil. Nepřekvapuje mě, že přicházejí skvělí jezdci, letos jich bylo osmnáct z F1. Formule 1 je sice jedinečná, ale Le Mans je největší závod na světě.

Jak je to s úspěšností jezdců F1?

Když se podíváte zpět na posledních deset let, tak jen dva tady dokázali vyhrát, Fernando Alonso a Nico Hülkenberg. Oba jsou skvělí, zkušení a stále vyhledávaní. Hülkenberg podepsal smlouvu s Audi a Alonso pokračuje ve vývoji Astonu Martin pro další roky.

Co vás na Le Mans nejvíce fascinuje?

Noc, jeho duch a historie. Z pohledu závodníka je to noc, kdy jsem se vždy cítil dobře. Největší výzvou byly závody, kdy pršelo. Tento okruh je dnes mnohem bezpečnější, než tomu bývalo v předchozích letech. Má nový asfalt, na kterém se tvoří méně kaluží a vyjetých kolejí. V tomto směru dochází k méně smykům, než tomu bylo před několika lety.

Můžete z devíti svých prvenství vyzdvihnout jedno nejcennější?

Vítězství v Le Mans 2001 je pro mě obzvlášť nezapomenutelné. Sedm týdnů před startem zahynul na Lausitzringu Michele Alboreto, který byl nesmírně oblíbený a odvedl ohromně moc práce při testování Audi R8. Le Mans 2001 bylo o dešti, vždyť devatenáct hodin závodu propršelo. Došlo k mnoha nehodám a při pomalé jízdě za safety carem se kokpit auta naplnil vodou až po ruce, jako když sedíte ve vaně. Nakonec jsem ztratil čtvrtý rychlostní stupeň a necelé čtyři hodiny před koncem závodu jsme museli vyměnit převodovku. Přesto se nám podařilo vyhrát. Na stupních vítězů jsem se cítil úplně prázdný, fyzicky i psychicky. Šéf továrního týmu Audi doktor Wolfgang Ullrich tehdy řekl: „Tohle je pro Micheleho“ a všichni jsme začali plakat. Nikdy na ty chvíle nezapomenu. Bylo to pro mě opravdu nejemotivnější Le Mans.

V průběhu let jste se zúčastnil množství vytrvalostních závodů, máte nějakou oblíbenou trať kromě Le Mans?

Americký Sebring na Floridě, což je bývalé vojenské letiště. Je to speciální závodní okruh, velmi hrbolatý a v noci extrémně náročný. Dvanáctihodinový závod se zde jezdí v březnu uprostřed bažin, kdy je v této oblasti vysoká vlhkost vzduchu. Je to skoro stejně náročné jako v Le Mans. Tenhle závod je pro mě speciální. Také asi proto, že jsem tam v Síni slávy, protože tam mám rekord v počtu šesti vítězství.

Kdy se vám vlastně začalo přezdívat „Mister Le Mans“?

Přišlo to kolem roku 2005. Každý, kdo se Le Mans zúčastní více než jedinkrát, by se tak mohl titulovat. Tohle označení patří každému, kdo přijede a závodu propadne. Nazývat by se tak mohl každý, kdo ukáže patřičnou míru odhodlání, vášně a zápalu. Mimochodem, tahle přezdívka se mi líbí.

Jak jste dnes spojen se značkou Audi?

Poté, co jsem pověsil helmu na hřebík, pracuji pro Audi v oddělení vztahů s veřejností. Současně vystupuji jako ambasador značky. Rovněž si užívám spolupráci s televizní stanicí Eurosport, kde působím jako expert a reportér. Jaký bude vývoj mého vztahu s automobilkou, to se teprve uvidí.

Co byste řekl o budoucnosti 24 hodin Le Mans?

Vždy přežije. Vždyť už se tady jezdí sto jedna let a jediné, co dokázalo závody zastavit, byly světové války. Lidé potřebují motosport a vášeň. To všechno tady mají v úžasné atmosféře.

Tom Kristensen

  • Narozen: 7. 7. 1967 v Hobro (Dánsko)
  • Debut: motokáry 1984
  • Stav: partnerka Hanne Andersenová, dcera Carla Malou, synové Oliver a Oswald
  • Výhry Le Mans: 1997, 2000 – 2005, 2008, 2013
  • Další úspěchy: vítěz německé F3 (1991), japonské F3 (1993), American Le Mans (2001), mistr světa vytrvalostních závodů (2013), šestinásobný vítěz 12 hodin Sebring (USA), královnou Dánska jmenován rytířem (2014)
Michal Štěpanovský
Diskuze (1)

Doporučujeme

Avatar - henkka
10. 7. 2024 18:20
Pěkný článek
Velice zajímavý rozhovor, díky :yes: