Rozhovor se zápasníkem MMA Machmudem Muradovem: Z bentley bude kočárek!

Jako by neznal špatnou náladu. Machmud Muradov se často směje a stěžování si nemá ve zvyku. Proč taky, když žije skoro pohádkový příběh. Z chudého kluka z Východu vyrostl v respektovaného bojovníka, který kamarádí i s nejbohatším boxerem světa. Třicetiletý gladiátor si nestěžuje ani na doby, kdy musel jít ve čtrnácti pracovat, aby se po tatínkově těžké nehodě postaral o rodinu.

V Praze žijete už devět let. Proč jste se v roce 2011 vydal právě do Česka?

Chtěl jsem změnu a kamarád mi řekl, že letí sem, jestli nechci letět s ním. Měl jsem sice vydělané peníze, ale musel jsem si ještě půjčit, abych si tady mohl koupit studium češtiny, jinak bych nedostal vízum.

Když jste dorazil, měl jste v kapse jen pár eur. Jak jste si tu začal tehdy vydělávat?

Měl jsem u sebe sedmdesát eur a musel si půjčit, abych měl na penzion. Pak jsem začal pomáhat na stavbách, dělal číšníka, uklízel, myl nádobí, pracoval ve skladu… A mnohokrát mě i okradli a nedali mi slíbené peníze.

TEST Bentley Bentayga – Nejluxusnější náklaďák na světě

A kdy jste si pořídil první auto? Ještě doma v Uzbekistánu, nebo až tady?

Až tady, BMW s benzinovým motorem 1.8. Ale už jako malý jsem si půjčoval tátova auta, jezdil po dvoře a podobně.

Jak na první káru vzpomínáte?

V dobrém. Pro nás z Východu je prostě bavorák něco. Vždycky jsem si ho přál. Dělával jsem i třicet dní v kuse, abych si ho mohl pořídit. Sehnal jsem ho tehdy asi za šedesát sedmdesát tisíc. A bavil mě, najel jsem v něm hodně kilometrů. Navíc jsem ho pak prodal skoro za stejné peníze.

Strávíte mnoho času za volantem, a to nejen na českých silnicích, ale také doma v Uzbekistánu nebo v Polsku, kam jezdíte trénovat. Máte tedy slušný přehled. V čem jsou největší rozdíly? 

Uzbekistánu se prostě řídí jinak. Když je zelená, jedou, když je červená, tak taky. Dělám si legraci, je to divočejší. Teď je tam ale všude dost kamer, a když člověk něco poruší, hned mu přijde dvoutisícová pokuta.

Pokud byste měl popsat mentality řidičů, jak byste ohodnotil Čechy?

Tady je to super. Většinou pustí, respektují se. Ale najdou se samozřejmě i blbci.

Svět motorů 41/2020

A v Polsku?

Tam je to stejné jako tady. Taky dost cestuji po Americe, ale tam se chovají, jako by jim silnice patřila. Jedou si po své trase, nikoho nepouštějí. Jsou tam nepřátelštější lidé než tady.

V Americe často navštěvujete slavného kamaráda a podporovatele Floyda Mayweathera. Jaký je řidič?

Dobrej, opravdu. Jezdí rychle, ale skutečně řídí skvěle.

Taky rád jezdíte rychle?

Myslím, že každý chlap má rád rychlost. Občas překračuju… Říkám, jak to je. Ale snažím se, abych nebyl nebezpečný. Protože i když je člověk dobrý řidič, musí pořád dávat pozor na ostatní. Je to velká zodpovědnost. Kdykoliv může někdo odněkud vyběhnout či si vás nevšimnout a vjet do cesty. Musíme mít prostě zodpovědnost i za ostatní a předvídat. Když jsem byl mladší, jezdil jsem jako divočák, ale už jsem se uklidnil. Mám dceru, mám co ztratit, takže si občas řeknu, pět minut mě nezabije, raději přijedu později.

Zanadáváte si občas za volantem, nebo jste kliďas?

Jak kdy, podle nálady. Záleží na tom, jak vstanu, kterou nohou. Když mi někdo vjede do cesty, občas mě to naštve. Ale vždycky pouštím, jsem dost tolerantní.

Musel jste někdy řešit konflikt?

Ne, ale občas někdo zatroubil nebo ukázal „fakáče“. Nebo i zastavil a šel k autu, ale když jsem vystoupil, couvnul.

Zmínil jste, že jste se stal otcem dcerky, vaší partnerkou je populární zpěvačka Monika Bagárová. Rozumí s volantem?

Je zodpovědná, jezdí pomalu, ale nedávno jí přišla pokuta za rychlost. Nicméně jinak opravdu jezdí pomalu. A na holku řídí dobře.

Máte tedy pocit, že ženy nejsou tak dobré v řízení?

Ne. Někteří kluci jsou taky blázni a špatní za volantem. Stejně tak nelze říct, že by byly blondýny, nebo brunety horší… Všude se najdou dobří a špatní řidiči. To je to samé i s mentalitou. Ať v Uzbekistánu, Česku, nebo Americe, všude se ve výsledku najdou různorodí lidé. Záleží i na tom, jaký má člověk den, jaké má problémy. Když někdo řeší v hlavě trable, pak může spíš nabourat. Z toho to všechno vychází. Nelze lidi kastovat.

Když jsme jeli spolu v autě, udivila nás vaše pořádkumilovnost. Máte vůz pořád jako nový, což ale musí zabrat docela dost času.

Kamarády v autě nenechávám ani najíst. Když mají hlad, zastavíme na pumpě. Nemám rád špinavé auto, drobky a podobně. Každé dva dny nechávám vůz vyleštit. Teď čekám na nový. Moc se na něj těším, protože to bylo auto mých snů.

TEST Jízdní dojmy s Audi A8: Bude tohle nový král?

A to je?

Bentley Bentayga.

Odkdy je to váš vysněný vůz?

Odedávna. Bentley je prostě Bentley.

Barva?

Černá, má oblíbená. I kola budou černá, což neměli v nabídce, takže je předělávali. Skla budou taky černá.

Doteď jste měl Audi A8 L, jak jste s ním byl spokojený?

Bylo kvalitní, nikdy mě nenechalo na cestě, vždy mě prostě doručilo z místa A do místa B a zpátky, takže pohoda.

Občas vás vidíme jezdit i ve ferrari.

Jo, jo. Ale mým hlavním cílem nejsou auta, hlavní je postarat se o rodinu. A to i o tu v Uzbekistánu. To je priorita. Když bude vše v pohodě, chtěl bych si pořídit i lamborghini. Jako kočárek bude bentley, pro sebe bych pak chtěl lamborghini.

Co v autě nesmí chybět?

Hadr na utírání, aby bylo pořád čisto.

Kudy jezdíte nejradši?

Všude, kde nejsou zácpy.

Takže D1 to zřejmě nebude.

To ne, dnes večer pojedu do Brna za Monikou, která je tam s dcerkou u rodičů. Jede se tam opravdu špatně.

Jaký máte nejsilnější zážitek za volantem?

Asi když jsem v Las Vegas jezdil na okruhu. Nebo když jsem jel o Vánocích v BMW M5 přes dvě stě a nějaký frajer mi skočil do cesty. Odbočil jsem doprava, pak doleva a znovu doprava. Štěstí, že tu s vámi teď sedím. Jak jsem říkal, člověk může být jakýkoliv řidič a může vlastnit jakékoliv auto, ale když před vámi jede nějaký blázen, který nekouká do zrcátka… Nikdo nebude řešit, kdo za to může a nemůže, zabili jste člověka, hotovo.

Kolik jste jel v životě nejrychleji?

Rychlostí 328 km/h s Lamborghini Aventador na okruhu v Dubaji.

Jste známý pozitivním náhledem na život. Snad nikdy nežehráte.

Ano, ze všeho si beru to nejlepší. Člověk musí vidět to dobré, ne to špatné.

Díky čemu to tak máte nastavené?

Jsem muslim. A my vždy říkáme, že Alláh ví, co je pro nás lepší. Na vše je třeba reagovat slovy: Díky Bohu. Ale každý to má jinak. Mám kamaráda, co když píchne kolo, nejradši by celé auto rozbil. Je to takový blázen. Když píchnu kolo, řeknu si, že je to maličkost. Třeba kdybych jel dál, naboural bych a bylo by to mnohem horší.

V UFC jste vybojoval dvě skvělé výhry, navíc jste první Uzbek v této nejslavnější organizaci MMA. Je někdy těžké zvládnout, aby se vám z úspěchu nezamotala hlava?

Stojím nohama na zemi. Můj táta měl kdysi taky všechno, a v jeden den to bylo pryč… Měl autonehodu, a najednou jsme neměli skoro nic. Mně se může stát to samé. Rázem můžu přijít o slávu, peníze… Co pak zůstane? Člověk se musí pořád chovat co nejlépe a vážit si toho, co má. A málo lidí si to dokáže uvědomovat.

Cestovatel Marek Balicki: Na Filipínách mě chtěl motorkářský gang zabít

Zažil jste kromě popsané nehody ještě nějaké perné chvíle za volantem?

Zastavil jsem třeba jednou na semaforu a naboural do mě ožralý frajer, poškrábal mi auto, ukázal zdvižený prostředník a jel dál. Volal jsem policistům a popsal jim to auto, protože jsem nezahlédl SPZ. Našli ho, omlouval se mi a tvrdil, že si nevšiml, že do mě narazil. Přitom mi poškrábal celý bok a ujížděl. Takové lidi nechápu.

Předpokládáme, že je pro vás auto neoblíbenějším dopravním prostředkem.

Ano, miluji jízdu autem. I když přijedu do nějaké země, jezdím sám, neřeším taxíky ani jinou dopravu.

Dělal jste řidičák v Uzbekistánu?

Ano, v osmnácti, takže jezdím dvanáct let.

Kolik kilometrů zdoláte ročně?

Audi mám rok a najel jsem v něm už padesát tisíc.

Jste velmi populární i v Rusku…

Tam mám vždy řidiče, neřídím.

Aha, chtěli jsme se zeptat, jací tam jsou řidiči…

Stejní jako v Uzbekistánu. Kdo je větší, má přednost. Nebo kdo má větší koule. A to můj řidič vždy má, protože má legálně kvér, takže pohoda. Znám tam jednoho vysoce postaveného pána. Jednou jsem jel do klubu, tvrdili mi, že nás tam nepustí, protože jsou tři hodiny ráno. Přijeli jsme, viděli, kdo mě veze, a pustili nás. Rusko takhle funguje. Záleží, čím a s kým přijedete. Bohužel je to tak. Stejně to funguje v Uzbekistánu. A tam mě taky všude pustí, protože mě znají.

Motocestovatel Marek Slobodník: Kokot drevený, plechom pobitý

Když zmiňujete rodnou zem, vybavuje se nám, že vás fanoušci mohli vidět na sociálních sítích, jak tam jezdíte na koni.

Jo, miluji koně.

Kdy vás to začalo bavit?

Odmala, u nás je to tradiční věc.

Navíc to zvládnete i bez sedla, jestli si dobře vybavujeme.

Ano, jízda na koni bez sedla je pro chlapa to nejlepší.

Vážně?

Je to totiž skvělé na prostatu. Když kůň běží pět až deset kilometrů, začíná se potit, což je vůbec nejlepší. To je takové tajemství, které lidé z Východu znají. Když jedete na rozhicovaném koni, je to opravdu zdravé.

Machmud Muradov

• Narodil se 8. února 1990 v Tádžikistánu
• Národnost: Uzbek
• Výška/váha: 190 cm/84 kg
• Tým: Monster Gym Praha
• Bilance: 24 výher, 6 porážek

Autor: Ondřej Němec