Škoda Felicia – Felda

Felicia znamenala v roce 1994 první výrazný krok Škodovky k moderním automobilům schopným konkurence nejen ve střední Evropě, ale i na těch nejnáročnějších trzích. V roce 1991, po vstupu Volkswagenu do státem vlastněné automobilky se postupně začalo pracovat na mnoho let trvající přestavbě prakticky všeho, co se v Mladé Boleslavi dělalo. Novinky v produkci na sebe zpočátku nechávaly čekat, ale německý spoluvlastník ujišťoval všechny škarohlídy, že se ze Škodovky nestane jen montážní závod zastaralých automobilů určených jen pro východ Evropy. Modelový rok 1993 byl v Boleslavi ve znamení 548 změn provedených na Favoritu a v roce 1994 to přišlo. Zcela "nový" automobil nesl staronové jméno Felicia, které Škodovka použila u kabrioletu ze 60. let. Ve skutečnosti nešlo o automobil úplně nový, ale spíše o důkladně přepracovaný Favorit, kterému v té době táhlo na sedmý rok života. K takovému postupu přivedlo manažery zřejmě více argumentů. V prvé řadě byl o Favority stále poměrně velký zájem a to i přes velkou inflaci na počátku 90. let (v řádu desítek procent), která znamenala zdražování prakticky všeho včetně Škodovek. Na druhou stranu základní koncepce a proporce Favorita byly dobrým základem pro časově i finančně méně náročné změny. Vývoj automobilů samozřejmě musel respektovat ekonomickou situaci obyvatel České republiky, protože ti tvoří až dodnes nejpodstatnější skupinu zákazníků. Škoda Auto poměrně stabilně drží přibližně 50% trhu s novými automobily.

Dlouho očekávaná Felicia, kterou bychom mohli nazvat obrem mezi malými, reprezentovala ve střední Evropě kategorii rodinných automobilů. Mnozí majitelé Favoritů nebo ještě starších Škodovek přirozeně měnili opět za novou Škodovku, která měla ve své třídě bezkonkurenčně velký interiér a dostatečný zavazadlový prostor (272 l). Karosérie o rozvoru 2450 mm byla důkladně vyztužena, což posunulo Felicii kupředu na poli pasivní bezpečnosti a současně bylo předpokladem pro zlepšení jízdních vlastností oproti předchůdci. Přední náprava dostala novou nápravnici se změněnou geometrií (původní pozitivní hodnota odklonu kola se změnila na negativní). Zadní náprava byla doplněna o zkrutný stabilizátor. Rekonstruována byla i brzdová soustava, zlepšena účinnost brzd. Uvnitř Felicie se změnilo vše k nepoznání. Nová přístrojová deska s elegantními a ergonomickými tvary zůstala ve výrobě až do nahrazení modelu, což také svědčí o jisté kvalitě. Důkladným vývojem prošla sedadla, která nabízela dostatečný komfort i boční vedení. Vše uvedené nutno posuzovat měřítkem třídy Felicie. Automobil s poměrně krátkým rozvorem přirozeně není vozem, ze kterého po tisícikilometrové cestě vystoupíte "čerství". Ne každému sedne sklon volantu, který navíc není nastavitelný ani v jednom směru. Částečně tento handicap zmírňuje výškově nastavitelné sedadlo řidiče. Rekonstrukcí prošla středová konzole, kde se konečně objevily kruhové ovladače topení a ventilace, místo táhel. Ve vyšších výbavách, resp. jako doplněk, byl k dispozici díl (vyjímatelná schránka) který vyplnil "díru" mezi podlahou a přístrojovou deskou, což nejen lépe vypadalo, ale bylo taky praktické. Nalevo od volantu je na přístrojové desce připraven prolis, do kterého bylo možno dokoupit jednoduchý ukazatel palubního počítače. Dvouramenný volant, měl také čtyřramennou alternativu (s airbagem), což byl jeden z unifikovaných koncernových dílů VW. Tím jsme nakousli důležitou kapitolu nové techniky pod kapotou Škodovek. Zavedení airbagů, ABS a dalších dílů by zřejmě bez know-how Volkswagenu neprobíhalo tak hladce a rychle jako ve Škodovce (podívejme se kde je nyní technicky třeba ruská Lada). Jedním z mínusů, které zůstaly prakticky nezměněny je řízení bez posilovače. Při jízdě lze na tento handicap zapomenout, ale v městském provozu se nejednou za volantem zapotí kus chlapa, natož drobná řidička.

Samostatnou kapitolou jsou motory. Nejčastěji samozřejmě potkáte starou známou hliníkovou třináctistovku ve dvou výkonových variantách 40 nebo 50 kW. Jejich starší konstrukce (3 x uložený klikový hřídel, rozvod OHV) může za vyšší hlučnost, která znepříjemňuje cestování na delší vzdálenosti vyššími rychlostmi. Konstrukce procházela všemožnými dílčími změnami, kdy od karburátorové verze přešel Favorit k "jednobodovému" vstřikování Bosch Monomotronic (měly jej i Felicie) a v roce 1997 pak přišla i verze s "vícebodovým" vstřikováním paliva označovaná MPI. Žádaným kompromisem mezi cenou a užitnou hodnotou (poměr, který jak se zdá české zákazníky velmi zajímá) byla 50 kW verze jednatrojky. V novějším provedení 1.3 MPI měla shodný výkon 50 kW při 5000 ot./min. Ovšem maximum točivého momentu bylo nepatrně vyšší: 106 Nm bylo položeno do oblasti 2600 ot/min a dovolovalo poměrně lehkému automobilu zrychlovat na 100 km/h za 13,5 s a nejvýše jet rychlostí 162 km/h. V době uvedení se měřila spotřeba ještě ve starší normě při ustálené rychlosti 90 km/h, 120 km/h a městský provoz, ale její hodnoty (5,0/7,2/8,1 l/100 km) byly nejen u Felicií spíše teoretické. Ve městě se spotřeba snadno vyšplhala k 9-10 l /100 km a pokud jste jeli na dovolenou s celou rodinou, nebylo to o mnoho lepší, protože motor je třeba více vytáčet. Dlouhou dobu se čekala silnější pohonná jednotka z motorové palety VW a v roce 1995 byl ve Felicii uveden zážehový motor 1.6 (55 kW). Nebyl to žádný výkřik techniky, ale spíše osvědčená konstrukce s rozvodem OHC. Vyšší výkon a točivý moment 135 Nm při 3500 ot./min umožnily zrychlení na 100 km/h za 12 s a maximální rychlost 170 km/h. Do uvedení Octavie to byly hodnoty škodovácké vlajkové lodi a s těmito automobily jezdili dokonce i někteří němečtí manažeři v Mladé Boleslavi. V roce 1996 se pod kapotou objevil atmosférický diesel 1,9 D (47 kW), který byl spolehlivý a úsporný současně (průměrně vyžadoval 6 l/100 km), sportovní výkony modernějších TDI, ale od něj nečekejte. Naopak těžší agregát dělal problémy méně robustnímu podvozku, takže u dieselů dříve odcházejí čepy na přední nápravě.

Pětidveřový hatchback byl dostatečně prostorný pro rodinu s malými dětmi, podnikající běžné jízdy po republice a třeba jednu delší cestu ročně na dovolenou. Pro podnikatele, nebo rodiny s vyššími prostorovými nároky byl jistou dobu v nabídce ještě starší model Forman a teprve v roce 1995 jej vystřídala verze Felicia Combi. Základní koncepce opět stejná jako u předchůdce. Zadní výklopné dveře jsou shodné s hatchbackem, takže žádné extravagance se designéři nemohli dovolit, ale přesto lze najít v kombi alespoň kousek duše sportovněji laděného kombi. Do základního zavazadlového prostoru se vejde 447 l nákladu, což je na malé kombi velmi slušná hodnota.

Důležitou změnu zaznamenala Felicie v modelovém roce 1998, kdy prošla faceliftem, který ji přiblížil designu Octavií. Nová maska s chromovaným rámečkem a větší světlomety sjednotily dvě škodovácké řady. Novinky jsou i v interiéru, který má od roku 1998 opět světlejší béžovou barvu plastů a nové materiály na sedadlech a výplních dveří. Opět se rozšířila komfortní i bezpečnostní výbava, posilovače se dočkaly i slabší benzínové jednatrojky.

Felicie se vyráběla v mnoha akčních modelech, které byly zvláštní doplňkovou výbavou nebo barevným provedením. Zřejmě nejluxusnější verzí se stala Felicia Laurin & Klement s interiérem vyvedeným v kůži. Z užitkového pick-upu vznikala verze Felicia Fun v typické kanárkově žluté barvě, jež bychom mohli zařadit do kategorie automobilů pro volný čas. Přepážka za sedadly řidiče a spolujezdce byla posunovatelná vzad a jejím vyklopením vznikla současně další dvě sedadla s otevřeným nebem nad hlavami dvou pasažérů.

Zavedením Fabie se rychle blížil konec posledních levných a jednoduchých Škodovek. Zájem o ojeté Felicie drží ceny na stabilně vysoké úrovni. Popularita Felicií má své kořeny v jednoduché a nenáročné údržbě. Opravy jsou však u Felicií častější než bychom mohli předpokládat. Felicia se ve statistice poruch automobilů dle německého úřadu TÜV, umístila mezi 4 až 5 letými vozy na samém chvostu pořadí s 15,6% vadných automobilů. Mezi 6 až 7 letými exempláři je vadných 23% vozů (tedy téměř každý čtvrtý), což je taky výrazně podprůměrná hodnota. V Německu to možná problém je, ale ne v Čechách. Zlaté české ručičky si mnoho menších, či větších drobností opraví (a upraví) samy a přitom to moc nestojí.

Další informace o tomto voze najdete také na tomto odkazu:

• Crash Test Euro NCAP Citroen Xantia (1997)

Přednosti

• mimořádně prostorný interiér
• dobré jízdní vlastnosti
• pohodlné odpružení (i když poněkud tvrdší)
• snadná obsluha a jednoduché ovládání
• standardně pětidvéřová karosérie
• kvalitní dílenské zpracování
• variabilní zavazadlový prostor

Nedostatky

• velký poloměr otáčení
• nedostatečná délka a nevhodné tvarování opěradel předních sedadel
• řízení bez posilovače vyžaduje velkou ovládací sílu
• obtížné ovládání výklopného střešního okna
• nerovnoměrný chod motoru
• krátké opěrky hlavy

Nejčastější závady

• vadné těsnění hlavy válců u motorů 1,3
• poruchové kabely zapalování
• vadné osvětlení
• skřípání brzdových kotoučů
• vysoké hodnoty emisí
• postupné zatuhnutí řadící páky
• vůle v závěsech předních kol (dříve se projeví u vozů s dieselovým motorem)
• problémy s centrálním zamykáním
• koroze lemů blatníků a pátých dveří