Škoda Kodiaq prý není jen zvýšený superb. Co všechno ve Škodovce upravili?

Lidé si často pořizují SUV a čekají komfortní odpružení, které vyžehlí díry českých cest. V reálu ovšem zavěšení, pera a tlumiče bývají převzaty

z osobních aut, vyšší je pouze karoserie, kvůli které pak vše musí být ještě přitvrzeno. To je případ třeba modelu Yeti, který sdílel podvozek s octavií. Jak je na tom kodiaq? Je to technicky vzato zvýšený superb, nebo je změn víc?

Platforma MQB byla ve srovnání se superbem v oblasti podlahy a přední části zvýšena. Upravená jsou přední ramena, zvýšené zdvihy odpružení a výrazně zesílená je i zadní náprava. Proti superbu má o 250 kg vyšší nosnost – to kvůli sedmimístnému uspořádání a až 2500 kg těžkému přívěsu. V neposlední řadě kodiaq má proti superbu podstatně větší kola.

Jasně, superb může mít maximálně devatenáctipalcové disky, kdežto kodiaq nabízí až populární dvacítky.

Důležitá pro komfort a světlou výšku auta je spíš celková velikost kol. Například osmnáctipalcová kola kodiaqu mají při šířce 235 mm profilové číslo 55. Tlumení nerovností tak pomáhá 129 mm vysoká bočnice. V případě superbu je u stejně velkých a širokých disků profilové číslo pneumatiky 45, což znamená výšku bočnice 106 mm – zhruba o dva a půl centimetru méně. I zásluhou velkých kol se můžeme pochlubit světlou výškou až 194 mm.

A můžu tím autem opravdu vjet do terénu? Tedy neutrhnu výfuk, kryt pod motorem či nespálím spojku?

Výfukové potrubí máme navržené tak, aby nikde nevyčnívalo pod vůz. Standardní kryt pod motorem samozřejmě není stavěn na to, aby unesl váhu

auta. Pro častější návštěvy v terénu doporučujeme paket pro špatné cesty (stojí 5300 Kč – poznámka redakce), který kromě jiného obsahuje právě velmi

odolný kryt pod motorem. Životnost spojky výrazně závisí na způsobu jízdy, ale třeba v případě automatických převodovek na trhu nenajdete moc aut,

která by je měla tak výrazně předimenzované. I u motorizace 2.0 TSI s 320 newtonmetry používáme převodovku DQ500, která snáší až 600 N.m. Občasné ani pravidelnější výlety do terénu této převodovce určitě neublíží.

Předimenzovaná mechanika nás těší, v době úporného snižování hmotnosti a emisí CO2 však překvapuje. Co nová převodovka DQ381, která snese točivé momenty až do 420 N.m – nestačila by? Například Seat už u modelu Ateca uvádí právě toto ústrojí.

Pro benzinový dvoulitr by určitě stačila, ale jde o novou převodovku, která teprve nabíhá. Její budoucí nasazení ve vozech Škoda zatím nemohu komentovat.

Kodiaq smí táhnout až 2,5 tuny těžký brzděný vlek. Otázka stejná jako u jízdy v terénu – je schopen snášet to opakovaně?

Zatímco u jízdy v terénu hodně záleží na řidiči i na tom, co si pod tím pojmem vůbec představujete, s taháním vleku jsem si naprosto jistý, že na evropských silnicích vůz nedostanete do úzkých ani předčasně neopotřebíte. Naše interní testy jsou nesmírně tvrdé. Vůz musí zvládnout osmnáct po sobě jdoucích rozjezdů ve dvanáctistupňovém stoupání s maximální celkovou hmotností soupravy – tedy plně zatížený kodiaq s plně zatíženým vlekem. V reálných testech na Grossglockneru zase nesmí dojít nejen k tomu, že by se motor začal přehřívat, ale ani k automatickému odpojení klimatizace, což je běžná ochranná funkce motoru při nedostatečném chlazení. Plně naložený kodiaq musel zvládnout plně naložený vlek ve třicetistupňovém horku a řídkém vzduchu i s naplno puštěnou klimatizací. Jistě sami uznáte, že kdo táhne tak těžký vlek, nebude většinou zastavovat v nejprudším stoupání, a už vůbec se rozjíždět osmnáctkrát za sebou. A že tažné vozidlo většinou nebývá samo naloženo na doraz, tedy sedmi metráky. Pro jízdu s vlekem si vybíráme většinou spíš podstatně sjízdnější trasy než alpský horský průsmyk. Pro praktické tahání třeba podvalníku s jiným vozem je kodiaq výrazně předimenzovaný, stejně tak pro vlek s koňmi, což je dnes častý požadavek zákazníků.

Překvapila nás dynamika motoru 1.4 TSI ACT. Máme pokušení jej soukromým majitelům doporučit místo 2.0 TDI, který musí mít drahé emisní systémy, jejichž dlouholetá spolehlivost je stále otázkou. Ovšem zároveň tušíme, že i benzinové motory brzy dostanou filtry pevných částic. Kdy to bude?

Další zpřísnění současné emisní normy Euro 6, zavedení nového, dynamičtějšího měřicího cyklu WLTP, který bude blíže zákaznickému provozu,

vstoupí v platnost od září příštího roku pro nově homologovaná auta. My jsme všechny klíčové modely uvedli, či do té doby uvést stihneme. Stávající homologace mají roční přestupné období, tedy do září 2018. Většinu motorů upravíme na příští stupeň Euro 6 v průběhu roku 2018. Benzinové jednotky k tomuto datu skutečně dostanou filtry pevných částic.

Zavádění filtrů pevných částic u benzinových motorů má úskalí a přináší další vývojovou práci ve spolupráci s jejich dodavateli v oblasti optimalizace sycení katalyzátorů a především snížení nepříznivých protitlaků ve výfuku. Teplota spalin je u zážehových agregátů vyšší a částice odhořívají kontinuálně bez choulostivých aktivních regenerací.

A co měření emisí v reálném provozu RDE, které má cyklus WLTP povinně doplnit? Nebude to pro kodiaq úskalí?

Naopak, právě kodiaq je náš první model, který můžete na silnicích vídat ve zkušebním provozu jezdit s „batůžkem“, tedy s přídavným zařízením

pro mobilní měření emisí. Zatím se výsledky těchto měření jen monitorují. Společně s WLTP, tedy pro stávající modely v roce 2018, přijde povinnost,

aby reálné emise byly nanejvýš 2,1krát vyšší než v předepsaném cyklu na válcové zkušebně. V tom dle dosavadních zkušeností nevidíme velký problém. Skutečně náročný však bude až rok 2020, kdy budou muset reálné emise odpovídat 1:1 těm z válcové zkušebny, respektive s připočtením padesáti procent na toleranci měření.