TEST Škoda Yeti 2.0 TDI 4x4 – Šplhoun tržní
Koncept Yeti, který automobilka představila už v roce 2005, byl natolik svébytný, že jen málokdo prorokoval jeho dohledné zařazení do výroby. Politika vyhledávání děr na trhu u všech kategorií, které stavějí na praktičnosti a obestavěném prostoru, ale přiměla automobilku k reálnému pohledu. Škoda bude mít vlastní SUV.
Čtvero očí na krabici
Pokud Yetimu v očích veřejnosti může něco ubírat body, bude to pravděpodobně částečná vnější příbuznost s Roomsterem. Jde sice o naprosto rozdílné vozy, ale i nás překvapilo, kolikrát jsme se během týdenního testu s tímto názorem setkali.
I když stojí Yeti na podvozku Octavie, musíte to pozorovateli říct. Rozmáchlý rozchod, krátké převisy a nadprůměrná výška připomínají opravdu spíše crossovery, ne-li přímo hranatější SUV. Svébytnost – to je totiž druhé jméno yetiho. Větší a hranatější než na fotografiích, navíc s jasně červeným lakem je středem pozornosti a to nejen díky své nadprůměrné výšce.
suv skoda yeti testy Kruhové mlhovky, zařezávající se do světlometů, jsou nejtypičtějším poznávacím znamením, v kombinaci s chromovanou maskou jde podle našeho názoru o vyvážený celek. Z vnějšího pohledu je zajímavá nízká linie bočních oken, jde ale jen o dojem, přikrášlený fóliemi – zevnitř se prosklení jako poddimenzované nezdá.
Podíl hran je největší v celé modelové řadě: střecha s masivními podélnými ližinami je základem, linie oken a podlahy pak dojem robustnosti (chcete-li, krabicovitosti) dotvářejí. Pomyslný souboj s nejčastěji zmiňovaným konkurentem VW Tiguan začíná právě tady. Rovné linie pokračují i na zádi, tvar výklopného víka, okna i svítilen už hranatější být ani nemůže.
A když už jsme u tiguanu: Jediným znakem, podobným u obou vozů, je tvar výkrojů pro kola. Ta v testovaném voze měla i přes průměr 17“ problém onen obrovský prostor nějak zaplnit, z hlediska jízdních vlastností jde ale určitě o lepší volbu.
Octavia na šířku, Roomster na výšku
Po otevření předních dveří (se zmírněnou ostrostí rohu u B-sloupku) uvítá posádku interiér, jehož prvky bude znát z nejnovějších provedení řady Octavia. Největší rozdíl je pochopitelně ve výšce, nad hlavou najdou dost místa i dlouháni a díky vyšší podlaze a sedadlům je znatelně pohodlnější i nastupování.
Dojem z vnitřní šířky je subjektivně také příznivý, na poměrně vzdušný interiér ale může někomu vadit relativně úzký prostor pro nohy, způsobený mimo jiné širokým středovým tunelem. Přední sedadla jsou spíše komfortní, náznak bočního vedení je při schopnostech podvozku trochu malý, při běžné jízdě ale dostačující.
Přístrojová deska je jasně čitelná, její výraznější sklon vzhůru vyžaduje citlivou práci s výškovým nastavením sedačky. Oproti Roomsteru je navíc dostatečně vysoké i čelní sklo, takže řidič konfekčního vzrůstu nebude muset na semafory hledět s hlavou vykroucenou kamsi pod vnitřním zrcátkem. Přímo famfáry zasluhuje drobnost, které jsme se od škodovky nedočkali už hezky dlouho: z místa řidiče lze vidět nejen kapotu, ale i odhadnout, kde auto začíná a končí!
Zadní sedadla jsou posazena o 20 mm výše a podobně jako v Roomsteru disponují systémem sklápění a posouvání. Prostřední sedadlo je kvůli malé šířce dost nepohodlné, tady ale zásadní výhrady končí. Všechna sedadla lze podélně posouvat, sklápět a kupodivu jednoduše i vyjmout z vozu. Pokud vyjmete pouze prostřední sedadlo, lze obě krajní posunout o 80mm směrem ke středu a ve čtyřmístné konfiguraci tak cestující získají více prostoru. Zatímco na výšku si ani zadní cestující stěžovat nebudou, podélného prostoru je relativně málo – rozvor 2578 se ošálit nedá. Zadní boční okna nelze úplně stáhnout, relativně těžké dveře také vyžadují razantnější dovírání.
Rozměrné páté dveře s hranatým oknem odkrývají přístup k pravidelnému zavazadlovému prostoru, který sice boduje podlahou na úrovni vstupní hrany (ta je ve výšce 720 mm), ztrácí ale objemem pouhých 405 litrů. Pod podlahou totiž není obvyklý meziprostor či dvojité dno, ale rovnou náhradní kolo. Sklopená zadní opěradla zavazadelník podstatně zvětší, vzniklý schod je vysoký cca 40 mm. Po vyjmutí zadních sedadel se pak Yeti se 1760 litry volného prostoru stává pomalu stěhovacím vozem.
Rozjezd pro hvězdu
Testovaný vůz poháněl vznětový dvoulitr s maximálním výkonem 103 kW, který v rámci koncernu plní úlohu univerzálního vojáka. Yeti jej nabízí pouze v kombinaci s pohonem 4x4 a nutno říci, že i přes solidní papírové hodnoty výkonu jde stále především o úspornou jednotku. V nejpoužívanějším pásmu 2000-3000 min-1 bude řidič spokojen, dramatické výkony ale od agregátu čekat nelze a to ani s vyloženě těžkou nohou na plynu. Hlučnost při studených startech i běžné jízdě je průměrná, spotřeba naopak potěšitelná – za celou dobu testu jsme dosáhli 6,5 l/100 km, přičemž platí, že jízda ve městě znamená o litr více, mimo město pak o litr méně. Na šestý rychlostní stupeň točí motor při rychlosti 130 km/h přesně 2500 min-1.
Pokud je Yeti pro něco vyloženě vhodný, jsou to bezesporu rozjezdy a zatáčky. Spojka Haldex 4. generace totiž nečeká s připojením zadní nápravy až na samotný prokluz, takže pohon všech kol si posádka užije, byť nevědomky, docela často. Laicky řečeno – na jakémkoli povrchu se lze rozjet bez prokluzů a to BEZ zásahu protiprokluzové elektroniky. Odpich z křižovatky pod plným plynem a se všemi koly v záběru je efekt, na který si mnoho aut za 600.000,- Kč nesáhne.
Tužší charakter odpružení v kombinaci se zmíněnými 17“ koly sice dá posádce pocítit i nějaký ten výmol, naladění podvozku v kombinaci s vyspělým systémem pohonu ale dovoluje s kompaktním SUV takovou míru agility, kterou bychom čekali od sportovně střižených hatchbacků. Na výjezdu ze zatáček je přenos výkonu k zadní nápravě téměř hmatatelný, auto se naklání jen tak, aby to posádku nevyděsilo a ve všech jízdních režimech vůz drží stopu velmi statečně.
suv skoda yeti testy I bez možnosti přímého porovnání navíc máme za to, že Yeti zatáčí ochotněji než Octavia, překvapivě dobře je vyřešená i aerodynamika: V rychlostech okolo dálničního limitu i výrazně nad ním v kabině není slyšet nic rušivého a citlivost na boční vítr není také nijak výjimečná. Dobrý dojem dovršují účinné a především dobře dávkovatelné brzdy.
Mimo silnici kupodivu bez obav
Výčet všeho, co Yeti provází na cesty mimo zpevněný povrch, lze rozdělit na dvě kategorie. Ke kladům patří nepochybně krátké převisy, vyspělá mezinápravová spojka Haldex a elektronický asistent pro kontrolované sjíždění svahů. Kladem je také hladké “břicho“ vozu, ze kterého nic nevyčnívá a které má šanci bez úhony přežít i nějaké to uvíznutí.
Nejvýraznějším handicapem je naopak malá světlá výška – 180 mm je stejných jako u Octavie Scout a dorovnání na 200 mm jako u Tiguanu by vozu určitě prospělo. Limitujícím faktorem jsou určitě pneumatiky a také životnost spojky, která by výraznější namáhání s pomalými rozjezdy určitě nesla nelibě.
V praxi je ale podstatně veseleji – i když každá chvála zní jako reklamní žvást, musíme dnes už podruhé vyseknout poklonu především Haldexu. Ten totiž protočení kol předchází skutečně aktivně a sílu mezi přední a zadní nápravou a jednotlivými zadními koly podle potřeby přelévá s rychlostí, kterou v bahně či sněhu jen oceňujeme. Na to, že jsme se po terénním polygonu pohybovali v kompaktním SUV se silničními pneumatikami a zanedbatelným křížením náprav, pomáhá právě tento systém dostat z vozu maximum. Řízení i mimo zpevněné cesty se tak stává podstatně snadnějším. Ambice vozu podporuje i solidní ochrana podvozku, odlétávající štěrk posádku moc netrápí. Vyzkoušeli jsme také funkce, které Škoda nabízí vůbec poprvé: off-road režim stabilizačního systému umožňuje kolům větší prokluzy a při sjíždění svahů udržuje sám nízkou rychlost bez zásahu brzd.
Oprávněně sebevědomé kompaktní SUV s velmi ambiciózní, možná až příliš prestižní cenou – tak vidíme Škoda Yeti po týdenním seznámení v českém provozu. K nadprůměru patří určitě v designu, jízdních vlastnostech na silnici i mimo ni, průměrný je pak motor a využití obestavěného prostoru. Na prodejní výsledky jsme zvědavi více než kdy předtím…
Za možnost testování Škody Yeti v náročných podmínkách děkujeme Hummer centru Praha.
Plusy:
- Originální vzhled
- Vnitřní prostornost
- Výhled z vozu
- Stabilita a ovladatelnost
- Pohon všech kol
- Schopnosti v terénu
- Úsporný motor
Mínusy:
- Vysoká podlaha zavazadelníku
- Ceny vyšších výbav
První cena vozu | 359.800,- (1.2 TSI/77kW, Yeti) |
První cena vozu s testovanou motorizací | 619.800,- (2.0 TDI CR DPF 4x4/103 kW, Ambition) |
Základní cena testovaného vozu | 649.800,- (2.0 TDI CR DPF 4x4/103 kW, Experience) |
Cena testovaného vozu vč. příplatků | 770.200,- (2.0 TDI CR DPF 4x4/103 kW, Experience) |