Srážka se zvěří patří k nejčastějším nehodám mimo obce. Kde je riziko největší?
Benešovsko, Českobudějovicko a Mladoboleslavsko jsou okresy, v nichž se za uplynulý půlrok stalo nejvíce nehod se zvěří. Nejrizikovější místo konkrétní silnice je však zcela jinde.
Podzimní měsíce chystají řidičům kromě mlh a mokrého spadaného listí ještě jednu nástrahu – zvěř se chystá na zimu a je aktivnější než jindy. Více než v ostatních měsících tak hrozí riziko, že nějaký kus na silnici srazíte.
„Podzimní a zimní měsíce jsou typické vyšší aktivitou divoké zvěře a brzkým stmíváním. To jsou nejzásadnější faktory, které zvyšují riziko střetu vozidla se zvěří,“ uvádí policie na svém webu. Čerstvě zveřejněný SRNA Index, který dvakrát do roka vydává Generali Česká pojišťovna, zase hovoří o růstu počet srážek se zvěří.
Za období od dubna do září 2024 na českých silnicích došlo k 10.110 srážek se zvěří, tedy na každých 5,5 kilometru silniční sítě připadla jedna. Je to pětiprocentní nárůst oproti předchozímu sledovanému období, kterým byl říjen 2023–březen 2024.
Riziko srážky se zvěří je mnohem větší za šera a ve tmě než ve dne. „Z policejní databáze jasně vyplývá, že 57 % nehod se zvěří se stane v noci. Za svítání a soumraku jde o dalších 13,4 %,“ potvrzuje Michal Bíl z Centra dopravního výzkumu, které se na SRNA Indexu podílí. Co do míst, kde ke srážkám dochází, je zajímavé, že u nehod mimo obec mohou v jednotlivých okresech činit srážky se zvěří až 60 % všech zaznamenaných nehod.
Nejvíc srážek za sledované období zaznamenal úsek silnice II/262 mezi Českou Lípou a Zákupy. Na 248 metrech došlo k 15 nehodám s celkovou škodou 331 tisíc korun.
Co do okresů však je na tom nejhůř jiný – okres Benešov. Tam se stalo 361 nehod, což představuje jednu na 3,3 km silniční sítě v okrese. Druhé místo získal okres České Budějovice s 291 nehodami a třetí okres Mladá Boleslav s 270 nehodami.
Počet nehod v krajích se dramaticky liší od nízkých stovek po téměř dva tisíce. K nejvíce srážkám se zvěří došlo ve Středočeském (1.910 nehod), Jihočeském (1.257 nehod), kraji a na Vysočině (1.040 nehod). Naopak nejméně nehod – odmyslíme-li si Prahu, která má jen velmi málo úseků mezi lesy a poli, se 43 nehodami – se stalo v Karlovarském (197 srážek), Jihomoravském (427 srážek) a Pardubickém kraji (495 srážek).
Denně řeší likvidátoři zhruba dvě desítky těchto typů nehod. „Za prvních devět měsíců letošního roku nám motoristé nahlásili zatím 5.617 pojistných událostí v předpokládané výši 273 milionů korun. Zatímco meziročně jde u počtu škod o číslo nepatrně nižší, vyplacená částka o tři miliony narostla,“ komentuje data Patrik Nauš, manažer likvidace pojistných událostí motorových vozidel z Generali České pojišťovny.
Průměrná škoda se pohybuje kolem 50 tisíc korun. Motoristé ji většinou řeší z havarijního pojištění nebo z připojištění střetu se zvěří, které lze pořídit k povinnému ručení. Nejvíce nehod se za sledované období stalo v květnu a červnu.
Co dělat po srážce se zvěří?
Při srážce se zvěří se postupuje stejně jako při každé jiné nehodě. Zapněte výstražné dvojblinkry a 50 metrů za vůz (100 m na dálnici) – nebo tam, kde to má smysl, např. před horizont – postavte výstražný trojúhelník. Pak následuje volání záchranné službě, došlo-li ke zranění osob, a policii. Ta vyrozumí správce příslušné honitby, který přijede a o zvěř se postará.
Je-li to možné, přesuňte se (se všemi, kdo jeli v autě) za svodidla či co nejdéle od vozovky, pochopitelně ve výstražných vestách, a zavolejte svou pojišťovnu, příp. linku pomoci řidičům 1224, je-li nutný odtah nepojízdného vozidla.
Zraněnou zvěř ze silnice sami neodklízejte, protože může způsobit zranění ona vám, není-li mrtvá. Navíc se zbytečně vystavujete vysokému riziku od ostatních účastníků provozu. V žádném případě není možné si sraženou zvěř ponechat, právo manipulace mají myslivci a ponechání si zvířete by z pohledu zákona mohlo být hodnoceno jako pytláctví.
