Subaru SRD-1 (1989-1990): Osmimístné kombi pro zhýčkané Američany
Auto, které pojme i vícečlennou rodinu, přitom je nízké skoro jako sporťák a pohání ho šestiválec? Navíc plochý? Zní to jako sen… a u něj v případě Subaru bohužel zůstalo.
Japonské automobilky vždy hýřily na domácím autosalonu v Tokiu nápady a představovaly doslova mraky studií. Některé se později dostaly i do sériové produkce, jiné nikoliv. Tak tomu bylo i na podzim 1989.
Subaru, automobilová divize koncernu Fuji Heavy Industries, ale šlo jinou cestou. U příležitosti výstavy vypustilo do světa fotografie nové studie SRD-1. Hodně naznačovalo už jen to, že automobil měl volant vlevo a nikoli po japonsku na opačné straně. Snímky se objevily i v propagační brožuře k onomu 28. ročníku prestižní přehlídky v zemi vycházejícího slunce.
Designové návrhy vznikly v britském studiu I.A.D. O finální podobu i samotnou stavbu se však postarala kalifornská odnož Subaru Research and Design, která byla založena v roce 1986. Odtud také zkratka SRD. Pro společnost ze Cypressu to byl vůbec první počin, takže označení není těžké rozluštit. Ve výstavní premiéře se SRD-1 objevilo až v roce 1990 na autosalonu v Chicagu. Šampaňskou metalízu ovšem vystřídala rudá barva.
Sportovní kombík pro celou rodinu
Překvapivě nešlo o tehdy módní minivan. Pětidveřová karoserie měla proporce klasického kombi. Byla 4511 mm dlouhá, značných 1986 mm široká a jen 1311 mm nízká. Automobilka vůz prezentovala jako „inovativní koncept kombi, stroje snů pro 90. léta a následující období“.
Charakterizovala jej krátká příď a co nejvíce natažený rozvor, konkrétně na 2906 mm, tím pádem i prostor pro cestující. Vešlo se jich dovnitř až osm. Sedadla byla otočná, přece jen se zde objevila variabilita MPV. A značná porce luxusu včetně čalounění béžovou kůží. Interiér byl digitální a plný tlačítek včetně těch na volantu. Zaujala příď s rozdělenými hlavními světlomety. Tento stylistický prvek začaly mnohé automobilky používat až později – a některé tak činí dodnes. Vizuálně propojené koncové reflektory nebyly v USA ničím novým, za Atlantikem si je oblíbili mnozí výrobci. Kliky byly pečlivě zakomponovány do dveří s ohledem na aerodynamiku. Kryté víčko palivové nádrže bylo umístěno vlevo, jak to bývá u japonských aut obvyklé.
Šestiválcový boxer
Subaru zůstalo věrné pohonu všech kol i boxeru v přídi. Plochý zážehový šestiválec typu EG33 s objemem 3318 cm3 měl čtyřventilovou techniku, vícebodové vstřikování paliva, rozvod DOHC, a naopak postrádal přeplňování. I tak dával 250 koní (184 kW) při 6400 otáčkách.
Přenos síly na obě nápravy měla na starost čtyřstupňová samočinná převodovka Jatco E-4AT, konkrétně 295 Nm při 4800 min. Stálá čtyřkolka dostala i mezinápravový diferenciál, ale už elektronicky ovládaný. Také vícelamelovou spojku řídila elektronika, systém se označoval zkratkou VTD-4WD (Variable Torque Distribution-4 Wheel Drive) a distribuoval točivý moment dle potřeby.
Srdce pro SVX
Při oficiální premiéře na chicagském autosalonu 1990 automobilka hýřila reklamními slogany. Popis „...velmi krátká příď a dlouhý prostor pro cestující navržený tak, aby poskytoval dostatek místa lidem i nákladu...“ určitě nelhal. Propagační plakát dále uváděl: „Subaru vyvinulo tento automobil, protože je již dlouho uznáváno jako společnost s nejpopulárnější řadou importovaných kombi v USA. Pro posílení této vedoucí pozice vytvořilo Subaru Research & Design SRD-1, koncepční vůz pro rodiny s charakteristickou pozorností k budoucím potřebám dospělých uživatelů kombi ve druhé polovině 90. let".
„Plejády“ si byly vědomy svých silných stránek. Američtí majitelé těchto aut s hvězdami ve znaku vynikali na přelomu 80. a 90. let minulého věku spíše skromností. SRD-1 tedy bylo navrženo tak, aby jezdilo i poté, co se děti odstěhují z rodného domu. Zakladatel Italdesignu, slavný Gorgetto Giugiaro jej popsal jako „správné pro budoucnost“.
Nakonec si do série cestu našel alespoň motor, objevil se v zajímavém a dnes velmi vyhledávaném kupé SVX. Samotné 1497 kg těžké SRD-1 si zákazníci koupit nemohli.
Hvězda stříbrného plátna
Rudý vůz si zahrál ve filmu Až na konec světa (v originále Bis ans Ende der Welt). Kombinaci sci-fi a road movie natočil v roce 1991 německý režisér Wim Wenders. Odehrává se však v budoucnosti, až o osm let později.
Zdroje: Classic Concept Cars, Wikipedia, Ronnie Schreiber - The Encyclopedia of Obscure Concept and Show Cars: Part Five – Pontiac to Volvo, The Truth About Cars, ChicagoAutoShow.com, Subaru Research & Development, NASIOC, Internet Movie Car Database, Carstyling.ru, TheMotor.Net - IAD - a potted history, Subaru-Impreza.de, Automobile-Catalog.com, story-cars.com, AllCarIndex, CarThrottle, StoryCars, Academic.com, Motors.db, CarsWP.com
Foto: Subaru
