SUV s technikou Ferrari tu bylo už v 70. letech. Zvláštní kříženec je na prodej v Německu

Touhu vlastnit terénní Ferrari měl například už v 60. letech minulého století americký podnikatel a vášnivý sběratel aut William Fisk Harrah, který hledal luxusní a rychlé vozidlo s pohonem všech kol, které by ho spolehlivě mohlo vozit z kanceláře v Renu do domova u jezera Tahoe, kde silnice často pokrývala námraza.

Harrah proto oslovil Ferrari, jestli by mu takový stroj firma nepostavila. Šéf automobilky Enzo Ferrari ho ovšem odmítl.

Američan se ale nevzdal, jen musel vymyslet něco jiného. A vymyslel, i díky štěstí v neštěstí. Využil totiž toho, že jeden z jeho mechaniků těžce havaroval jeho Ferrari 365 GT z roku 1969 a rozhodl se, že části vraku využije ke stavbě křížence Ferrari a Jeepu Wagoneer, tehdy asi nejluxusnějšího auta s pohonem všech kol, jaké se dalo v USA sehnat.

Ferrari prý u jednoho SUV neskončí, ve vývoji mají být další dva kusy

Výsledkem pozoruhodného plánu se stal vůz, který dostal jméno Jerrari. Z maranellského kupé byl užit nejen 4,4litrový vidlicový dvanáctiválec o výkonu 235 kW kombinovaný s pětistupňovým manuálem, ale také kompletní přední část. Z luxusního SUV naopak byl zachován pohon všech kol a tuhé nápravy využívající odpružení podélnými listovými pery. Zůstaly rovněž bubnové brzdy.

Auto dokonce dostalo loga vzpínajících se hřebců, na přídi se však objevilo speciálně navržené logo s nápisem Jerrari.

V polovině 70. let ale Harraha Jerrari přestalo bavit, lépe řečeno mu začala vadit pozornost, kterou netradiční stroj vyvolával. Dvanáctiválec proto přemístil do jiného Wagonneru, u něhož zanechal sériovou karoserii - tak vzniklo méně zajímavé a více nenápadné Jerrari 2.

Původní Jerrari dostalo "obyčejný" osmiválec Chevrolet, kombinovaný s třístupňovým automatem.

A právě s méně zajímavou americkou V8 (zato určitě lépe servisovatelnou) o výkonu 170 kW je nyní netradiční SUV na prodej u německého fyzika a IT specialisty Aleca Löckmann. Cena je na vyžádání.