Švýcarské automobilové postřehy: Poprask po odsouzení uživatele antiradaru

Snad ve všech státech se už desetiletí prodávají přístroje varující před policejními radary. Sortiment je čím dál tím vyzrálejší a v poslední době se rozšířil o populární zařízení GPS . Právě tato možnost využití pro varování před fixními radary policii v Evropě nesedne. Popisovaný případ určitě není poslední a dá se očekávat urputný boj o základní práva a povinnosti občanů podle ústavy, které zní doslova: „Každý občan má právo na svobodnou informaci“.

Nejvyšší švýcarský soud potvrdil pokutu 300 franků, konfiskování a znehodnocení přístroje Amigo, na základě rozhodnutí nižší instance.

Obžalovaný řidič požadoval zrušení rozsudku nižší instance a vysoké finanční pokuty. Před soudem v Lausanne oponoval řidič, že jeho přístroj zpracovává pouze digitalizovanou mapu a hlásí pevně instalované radary. V žádném případě nerozezná nové a mobilní stanice, protože nevysílá žádné elektromagnetické vlny, které by je identifikovaly.

GPS pouze registruje pozici auta, srovná ji s uloženou mapou a hlásí blízkost pevné radarové stanice. Soudci argumentovali strategií druhé strany barikády: Antiradary, GPS a mobily s tímto vybavením jsou jedna skupina přístrojů, které omezují a znemožňují práci polici. Proto jsou všechny přístroje bez rozdílu funkčního principu zakázané.

Součástí argumentací soudců a skutečnost, kterou není možno zapřít, je že antiradary a podobné přístroje umožňují nedovolenou rychlou jízdu v oblastech, kde by byl jinak řidič pokutován. Neuspěla ani skutečnost, že lze použít mapy, na které jsou známá stanoviště radarů zaznačena.

Celou situaci dělají nepřehlednou a hlavně nedořešenou další tři možnosti informací, které ještě nejsou zakázané. Vysílání lokálních radií obsahuje rubriku o průběhu provozu, stavu silnic a řidiči ji „obohacují“ o telefonická hlášení nejen nehod, ale i o mobilních radarových kontrolách. Navíc jsou v provozu formou předplacené služby nebo za jednorázovou platbu informace o aktuálních radarových kontrolách i na mobilu. A konečně je nutno zmínit monitoring radarů na laptopu ležícím na vedlejším sedadle nebo na klíně spolujezdce...

Zdá se, že Švýcary čeká pestrá zima a nejen uklidňující zasněžená krajina.

V Čechách je situace řešena šalamounsky:

Antiradar není přímo zakázaný, ale nedostanete na něj atest od Ministerstva dopravy a spojů a homologaci k pevné montáži do auta a proto je policií jeho montáž pokutovatelná za nepovolené příslušenství. Přenosné antiradary (GPS) zákon zatím vůbec neřeší. Mlží se též pojmem aktivní (vysílá pro detekci elektromagnetické vlny) a pasivní antiradar. Podmínky v českém prostředí jsou tak relativně benevolentní.

Různých názorů a zákonných úprav je mnoho...ve Finsku a Švýcarsku jsou antiradary přísně zakázané, v Anglii, Itálii a na Balkáně povoleny, v Norsku se spokojují se hlášením „zanedlouho vjedete do nebezpečné zóny“. Zbývá ale podotknout, že tamní frekvence umístění radarů je skoro tak hustá jako u nás stromů v aleji a hlášení se opakuje tak často, že je příjemnější jej vypnout a jet podle předpisů.