Systémy ABS: Umění brzdit i řídit

Princip protiblokovacího zařízení, jež zaručuje otáčení kol, a tedy řízení, i po prudkém sešlápnutí pedálu brzdy, je známý už od 20. let minulého století. Uvedení do praxe však stejně jako u řady jiných systémů (airbag, přímé vstřikování benzinu, různé varianty přeplňování motoru aj.) bránila tehdejší technologická úroveň výroby. Hlavní zájem měl letecký průmysl, první funkční ABS, pojmenované Maxaret, se tak objevilo v 50. letech. Sestrojila jej britská společnost Dunlop.

Psala se polovina 60. let a „premiérovým” autem se stalo luxusní kupé FF (Ferguson Formula) dnes již zaniklé britské značky Jensen. Vzhledem ke složitosti, značné ceně a nijak zářné účinnosti bylo od samého začátku jasné, že přes ryzí mechaniku cesta do budoucna nevede.

Na rozdíl od letadel auta na silnici často mění směr, takže je jasné, že nároky na ABS jsou v jejich případě vyšší, jakkoliv to bývá u jiných systémů

zpravidla naopak. Dokonce ještě dnes jsou údajně v provozu letadla, jejichž ABS je jen lehce modifikovanou verzí původního maxaretu.

Od počátku 70. let se tak snaha výrobců automobilových ABS upřela na prudce se rozvíjející elektroniku. Možná překvapivě byli v této oblasti průkopníky američtí výrobci, lídrem vývoje se stal Chrysler. Ve spolupráci s americkou firmou Bendix vyvinul první elektronický protiblokovací brzdový systém Sure break. Byl integrovaný a pracoval s třemi kanály a čtyřmi indukčními snímači. Od roku 1971 byl doplňkovým vybavením luxusního modelu Imperial.

Evropa se přihlásila v polovině 70. let, kdy německý Bosch založil filiálku Teldix, jež v roce 1978 představila systém 2S. A protože Teldix na vývoji ABS úzce spolupracoval s Mercedes-Benzem, bylo jasné, která automobilka revoluční prvek dostane jako první. Vyvolenou se stala třída S (W 116). Uplynulo sotva pár měsíců a ABS 2S začalo používat také BMW 7 (E23), a to dokonce v mírně vylepšené verzi. V první polovině 80. let se pak ABS stalo nejprve doplňkovým, později i standardním vybavením špičkových vozů. Sedan Ford Scorpio v roce 1985 se stal prvním velkosériově vyráběným autem na světě, které mělo ABS v základní výbavě u všech verzí bez ohledu na cílový trh. Systém však nepocházel od Bosche, nýbrž od společnosti Teves.

Integrované ABS

Integrovaným ABS se od samého začátku zabývaly společnosti Chrysler/Bendix a Teves (typ Mk2). Jeho zvláštností je, že kromě samotného ABS obsahuje také další systémy, zejména brzdový posilovač, nikoliv ale klasický podtlakový, nýbrž elektrohydraulický. Elektrická pumpa dodává tlak do zásobníku ve tvaru koule, podobné té v citroënech s plynokapalinovým odpružením. Pokud tlak v kouli poklesne pod určitou hodnotu, spustí zdvojené relé elektrické čerpadlo. Díky tomu se brzdy v době vzniku vyznačovaly neobvykle rychlým nástupem.

technika autotip

Neintegrované ABS

Neintegrovaným ABS se zabývala od začátku firma Bosch (Teldix). Má výhodu, že jej lze použít se standardními brzdovými komponenty. Na rozdíl od integrovaného je tak vlastně pouhým doplňkem, tudíž pracuje s běžným podtlakovým posilovačem. Kladem je vyšší spolehlivost a nižší cena. Proto bylo možné v 90. letech rozšířit ABS i na vozidla nižších tříd včetně segmentu B. Dnes se používá prakticky výhradně.

Autor: Tomáš Dusil, Auto Tip