TEST Alfa Romeo 159 SW 3,2 V6 – SWerénní Italka
V dnešním globalizovaném světě je normální, že v jednom městě vedle sebe stojí autosalony nabízející produkty tu z USA, tu z Německa, Francie nebo třeba z Číny. Ve většině z nich naleznete velmi dobré automobily a co je báječné – každá z konstruktérských škol je trochu odlišná od těch ostatních. Český zákazník tak má možnost vybírat z pestré nabídky vozů a vybrat si ten pravý.
V dnešním testu to bude hodně o pocitech, vášni a eleganci. Ostatně jako téměř vždy, když se v našich rukách objeví automobil ze slunné Itálie. Nemohu si pomoci, ale vzhled Alfy 159 je (zejména její přední část) patrně to nejlepší, co Evropa v této třídě nabízí. V jejím výrazu je vše podstatné, jiskrný pohled, sebevědomá maska s výraznými nasávacími otvory a dramatický prolis kapoty spolu tvoří dokonalý celek. Giorgetto Giugiaro a jeho designérské studio odvedli vynikající práci a ještě vygradovali podobu minulé Alfy 156. Ano, přesně takhle má vypadat italské kombi střední třídy.
Alfa 159 a hubnutí do plavek
Počátkem tohoto roku prošla Alfa 159 faceliftem. My jsme se těšili zejména na přepracovaný podvozek, kde došlo k hojnému využití hliníku. Na voze jsou nová hliníková ramena přední nápravy a odlehčeny byly také stabilizátory. Alfa 159 by tak měla být o přibližně půl metráku lehčí a hlavně lépe ovladatelná.
Z nového spojení benzinového vidlicového šestiválce a pohonu pouze přední nápravy jsme z počátku měli obavy. Přeci jen 260 koní je dnes v podstatě maximum, které si výrobci dovolí přenášet pouze přední nápravou. Naštěstí vše funguje tak, jak má. Elektronicky generovaná svorná funkce diferenciálu Electronic Q2 hlídá přední nápravu a drží tak otěže pevně ve svých rukách.
Úbytek hmoty je každopádně znát, nedotáčivost je i s velkým šestiválcem pod kapotou hodně dlouho potlačována a zatáčky jsou pro Alfu 159 SW na její cestě krajinou vítaným zpestřením. Pokud v utáhnuté zatáčce zapojíte do hry i brzdový pedál, podaří se vám rozvášnit záď vozu a Alfa začne být poněkud neposedná. To bychom klidně přešli, nebýt všudypřítomných náklonů. Dlouhý pření převis ve spojení s měkčími pružinami dovolují autu až nepřirozeně velké ponory přídě (i při nikterak agresivních průjezdech zatáčkami). A to je škoda, protože nebýt toho, byla by na tom vášnivá Italka co se týče podvozku perfektně.
Interiér a staré dobré časy
Při faceliftu byly v interiéru provedeny pouze okrajové změny a vylepšení, jeho charakter zůstal naštěstí nezměněn. Vnitřek je i nadále zcela orientován na řidiče. Ve většině dnešních vozů tomu tak bohužel není, palubní desky jsou snad díky jakémusi hnutí pro zrovnoprávnění spolujezdců více či méně symetrické. Alfa 159 zůstává ve svém interiéru zcela zaměřena na řidiče (což je moudré, protože řidič je často i kupcem vozu), vůči kterému jsou natočeny všechny ukazatele a ovladače ve voze. Naopak všichni bez rozdílu se mohou těšit z precizně vyrobeného interiéru, v našem případě čalouněného kvalitní černou kůží.
Zavazadlový prostor sice svým vstupním otvorem české chalupáře a živnostníky moc nenadchne, celková velikost 445 litrů je ovšem dostatečná. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že pokud se hodně snažíte, vejde se do něj i rozměrná bagáž čtyř lidí, takže není proč zoufat.
Problém vidíme v necitlivě zasazeném panelu rádia a klimatizace, jehož plastový vzhled nekoresponduje s technicistním stříbrným zbytkem palubní desky. I v na první pohled ergonomicky velmi dobře zvládnutém interiéru jsme ale narazili na chybičku – ovládání klimatizace je přeci jen příliš blízko ke hlavici řadicí páky, což se při zařazených lichých převodech projeví jeho zhoršenou dostupností.
Jako u podvozku, nebýt těchto dvou prohřešků, vyšla by Alfa 159 SW z tohoto odstavce jako oslavovaný vítěz. Takto sice zvedáme palec nahoru, ale levé oko máme mírně přimhouřené...
Šestiválec a jižanský apetit
A jsme u problému, na který jistě čekáte od začátku testu. Benzinový šestiválec Alfy Romeo 159 SW opravdu není ideální pro toho, kdo hodlá jezdit s co nejmenší spotřebou. Při stokilometrové rychlosti se každých 100 km z nádrže vypaří 9,1 litru Naturalu, při rychlosti 130 km/h to je o celé tři litry více. Ve městě se spotřeba pohybovala mezi 15 a 16 litry paliva a po skončení testu a 600 ujetých kilometrech na nás z palubního počítače svítil údaj 13,7 litrů paliva na 100 kilometrů. Zda je to pro vás při podávaném výkonu 191 kW a 322 Nm točivého momentu moc nebo ne rozhodněte sami. Dobrá věc je, že spotřeba se nikterak radikálně nezvětší ani při plném naložení a velmi dobré zůstávají i dynamické vlastnosti vozu.
Pro dynamickou jízdu je ideální pásmo mezi 4000 a omezovačem, kde má šestiválec nejen perfektní ostrý zvuk, ale i velkou sílu. Linearita jeho projevu je opravdu velmi příjemná a po krátké chvíli jsme jí přišli na chuť i my. Co nám ovšem vysloveně vadilo byly sportovně naladěné koncovky výfuků, které mezi 2000 a 3000 tisící otáček pouštěly do kabiny nepříjemný, hučivý podtón. Při projížďce městem to nevadí (ba naopak, leckomu může hluboký, sytý tón při rozjezdu imponovat), při delší trase po okresních silnicích ano. Zde se při cestovní rychlosti a zařazeném šestém převodovém stupni totiž otáčky motoru pohybují v tomto rozmezí a po několika hodinách jízdy byste nejradši zodpovědné lidi od Alfy nechali tenhle hučivý zvuk za trest poslouchat až do konce života.
Alfa 159 SW a český trh
Alfa Romeo 159 SW se nám jako celek velmi zamlouvá, téměř všude na ni ale nalezneme větší či menší chybičky. Nebýt jich, byla by Alfa s jejím nádherným exteriérem jedním z našich tajných tipů ve střední třídě. Takto musíme vždy jedním dechem dodat, že má nějaké ty mouchy a budoucí majitel by měl jejich přítomnost vzít na vědomí. Pokud se tak stane, nalezne v Alfě Romeo 159 SW 3,2 V6 rychlý a stylový kočár pro celou rodinu.
| První cena vozu | 639.900,- (1.8 MPI, 103 kW) |
| První cena vozu s testovanou motorizací | 1.013.000,- (3.2 V6 Elegante, 191 kW) |
| Základní cena testovaného vozu | 1.013.000,- (3.2 V6 Sport, 191 kW) |
| Cena testovaného vozu vč. příplatků | 1.196.300,- (3.2 V6 Sport, 191 kW) |
Plusy
- neodolatelný design
- příjemná sedadla
- kultivovaný a dostatečně silný benzínový motor
- jízdní vlastnosti
- pohodlí v kabině
- zvuk motoru
Minusy
- horší přístupnost ovladačů panelu klimatizace
- vyšší spotřeba
- dunivý zvuk výfuků
- dražší příplatková výbava
- na poměry ve střední třídě méně místa v interiéru
