TEST Alfa Romeo Giulietta S2 1.6 JTDM TCT – Když musíš, tak musíš
Design, interiér
Tak schválně, kolik let byste čistě podle tvarů karoserie tipovali Alfě Romeo Giulietta? Vsadím se, že maximálně pět, je to ale více. Na letošním autosalonu v Ženevě tomu bude už sedm let od představení kompaktního hatchbacku, který za tu dobu prodělal jenom minimum změn. Nic drastického nebylo potřeba, vždyť je k světu i v dnešní době hran a diod, ono mu ale ani nic jiného nezbývá. Nástupce je totiž v nedohlednu a zatím se ani pořádně neví, jestli zůstane předokolkou, nebo skočí na stejnou vlnu jako sedan Giulia a přinese zadní pohon a podélně uložené motory. Přimlouvám se ke druhé možnosti!
Shledání po letech
„Jůlinku“, jak se Alfě Romeo Giulietta často přezdívá, jsme měli v testu naposledy před pěti lety a vypadala skoro stejně jako ta dnešní. „Dírovaná“ osmnáctipalcová kola ve stylu fantastických modelů GTA jí tenkrát neskutečně pasovala, stejně jako sytě rudý lak karoserie Competizzione, z hlediska běžného denního používání ale bylo lepší sáhnout po sedmnáctkách, s nimiž k nám dorazila dnes. Podvozek na nerovnostech drncal a zadní kola uskakovala…
S loňským faceliftem se lehce změnilo provedení charakteristické masky chladiče a spodní část předního nárazníku, vzadu se objevil nový font názvu modelu, který už není umístěn uprostřed víka kufru. Toť v podstatě vše. Designéři tedy moc práce neměli, na jejich režim však patrně najeli i pracovníci výstupní kontroly, jinak by totiž nebylo možné tak odfláknout slícování kapoty s dalšími díly karoserie. Inu, každá kráska má nějakou tu vadu, dojem o kvalitě výroby jinak tuhého a bytelného auta to ale zbytečně kazí.
Dokonalým kontrastem vnějších tvarů karoserie je kokpit, po usednutí za volant jsem měl totiž pocit, jako bych cestoval o deset let zpět. Na přístrojovém štítu toho Alfa Romeo moc měnit nemohla, kaplička se dvěma tubusy je pro tyto vozy charakteristická, výplně a madla dveří mi však daly vzpomenout na Fiat Grande Punto (to auto jsem kdysi strašně chtěl!) a plasty na vrchu přístrojové desky už také vyšly z módy. Uvnitř nové giulie, potažmo historicky prvního SUV Stelvio, to vypadá mnohem lépe.
Beru v potaz, že zatím hodnotím subjektivně, avšak tlačítka elektrického stahování oken fungující snad na heslo, ostudně krátká loketní opěrka, která pří řízení spíše zavazí, a téměř žádné odkládací prostory rozvášní asi většinu majitelů giulietty. Je to škoda, protože jinak se na palubě žije příjemně. Přední sedadla jsou dostatečně široká a pohodlná, z vozu je slušný výhled ven, volant sice má zastaralý design, ale příjemnou tloušťku a průměr věnce, a dozadu se při troše dobré vůle vejdou dva 180 centimetrů vysocí dospěláci. V jádru je to pohodový kompakt, jeho nedostatky mu však dokáže odpustit jenom „alfista“.
Motor, jízdní vlastnosti
Poprvé spolu
Hlavním důvodem, pro který jsme giuliettu po dlouhých letech přizvali do testu, je nová kombinace vznětové šestnáctistovky JTDM a převodovky TCT. Váže se k prostřední výbavě Super, příplatek za skříň se dvěma suchými spojkami činí 54.500 Kč, a není bez zajímavosti, že si ji italská automobilka vyvíjela úplně sama. Určená je pouze pro modely s předním pohonem, což u giulietty není zase takový problém, třeba u Fiatu 500X, potažmo Jeepu Renegade, však ke čtyřkolkám za příplatek dostanete automat devítistupňový.
Motor 1.6 JTDM z mého pohledu patří k tomu nejlepšímu, co můžete v kompaktních modelech koncernu FCA pořídit, loni jsme se o tom ostatně přesvědčili v testu Fiatu Tipo, kde byl spárován se šestistupňovým manuálem. Kultivovanost nikdy nebyla předností agregátu, jeho charakteristický zvuk poznáte na sto honů, síla mu ale rozhodně nechybí. Výkon 88 kilowattů v 3750 otáčkách je typicky „šestnáctistovkový“, točivý moment 320 N.m v 1750 otáčkách však téměř dosahuje hodnot vznětových dvoulitrů. Na vrcholný turbodiesel 2.0 JTDM (128,5 kW) kombinovaný s převodovkou TCT jedna-šestce chybí jenom 30 N.m.
Pokud je motor kombinován s manuální převodovkou, což u giulietty samozřejmě možné je, trochu mu schází jiskra ve spodním pásmu otáček, po překročení 1800 min-1 však nechá auto vystřelit jako namydlený blesk. Převodovka TCT, jejíž suché spojky byly pro přenos vysokého točivého momentu uzpůsobeny, motor může, ale také nemusí držet v nízkých otáčkách. Stačí na přepínači jízdních režimů DNA přepnout do režimu Dynamic a ručička otáčkoměru vyskočí zhruba do poloviny použitelných otáček, kde už se s prodlevou přeplňování nesetkáte.
Špatně nevypadá ani spotřeba paliva, byť se na udávaných 3,9 l/100 km se v reálu budete dostávat jenom těžko. Už Fiat Tipo 1.6 JTDM s manuální převodovkou jezdil zhruba za 5,5 l/100 km a v případě giulietty je dobré počítat zhruba spíše se šesti litry, tato hodnota je ale platná v širším spektru použití. Výrazněji jsem se totiž nad ni nedostal ani ve městě nebo na dálnici (při 130 km/h motor točí 2300 otáček), mimo město se pak můžete podívat pod pět litrů „na sto“. Dejte si to dohromady se šedesátilitrovou nádrží, která se dnes u kompaktů už moc nevyskytuje, a na jedno natankování klidně ujedete přes tisíc kilometrů.
Sportovní geny se nezapřou
Dosud jsme se bavili o běžném hatchbacku, který by už měl mít svá nejlepší léta za sebou, krátké svezení vás však přesvědčí o tom, že tohle auto má stále co nabídnout. Vzpomínám si na svou poslední jízdu se zmíněnou čtrnáctistovku s převodovkou TCT a osmnáctipalcovými koly - byla sportovně tuhá, ale na nerovnostech až moc zakopávala. Stačil ale sundat jediný palec z průměru kol a situace je výrazně lepší. Podvozek výrazně netluče ani po přejezdu větších nerovností, dokonce ani odskakování zadních kol není tak výrazné jako dříve, neškodilo by však poctivější odizolování valivého hluku od pneumatik.
Na denní bázi vás giulietta ničím výrazně nepřekvapí – zkrátka normální Italka s příliš lehkým odporem posilovače řízení a „úžasnou“ schopností rozblikat výstražná světla po každém silnějším sešlápnutí brzdy, jakmile se ale dostanete za město na klikaté okresky, vyplavou na povrch její největší přednosti. Možná vám připadá hloupé trápit vznětovou šestnáctistovku ve vysokých otáčkách, nezapomeňte však na to, že se pořád jedná o alfu, která je trochu jiná než běžné konzumní hatchbacky.
V čem? Hlavně ve způsobu projíždění zatáček. Vzhledem k „povolnějšímu“ podvozku, lehkému řízení a turbodieselu na přední nápravě jsem čekal spíše nedotáčivost, tohle auto však projíždí oblouky skoro jako ostrý hatchback a stejně ochotně i mění směr. Vděčit za to můžeme standardně dodávanému diferenciálu Q2, který už sice není založen na samosvoru Torsen jako v minulosti (například u 147 Q2) a technicky jde pouze o přibrzďování vnitřního předního kola v zatáčkách, i tak ale všechno funguje přesně podle mých představ.
Režimy Neutral a All-Weather nemají z hlediska sportovní jízdy moc smysl, motor v nich působí dost otupeně a úplně benevolentní není ani stabilizační systém, jakmile ale přepnete do režimu Dynamic, máte napůl vyhráno. Ani tak se sice z giulietty nestane lamač rychlostních rekordů, užijete si s ní však podobnou zábavu jako s lehkonohým hatchbackem poháněným benzinovým motorem. Přibrzďování kol funguje na maximum a stabilizace vám zároveň dovolí i lehké sklouznutí. Musíte zajít opravdu hodně daleko, aby se projevila nedotáčivost, auto jednoduše jede tam, kam ho pošlete. Dokonce i volič automatu má v manuálním režimu správnou logiku řazení (vyšší kvalty k sobě, nižší od sebe), což oceníte, protože pod zátěží převodovka občas zmatkuje. Do města se však hodí skvěle – řadí hladce, při popojíždění necuká a hezky reaguje na plyn.
Závěr
Závěr
Pokud budete ke koupi hatchbacku nižší střední třídy přistupovat racionálně, giulietta s motorem 1.6 JTDM a automatickou převodovkou asi nebude jednoznačnou volbou. Stojí nejméně 680.700 Kč, což je z části dáno prostřední výbavou Super, ani v úplném základu však není tato alfa zrovna nejdostupnější (1.4 Turbo/88 kW stojí 535.300 Kč). Musíte ji prostě chtít, což vzhledem k emotivnímu vzhledu karoserie není moc těžké, ani tak ale nebude tohle „manželství“ úplně bezproblémové. Zejména interiér už má svoje nejlepší léta za sebou a tam přece trávíte nejvíce času.
| Alfa Romeo Giulietta - srovnání s vybranými konkurenty | ||||
| Model | Alfa Romeo Giulietta | Ford Focus | Kia Cee´d | VW Golf |
| Motor | 1.6 JTDM | 1.5 Duratorq TDCi | 1.6 CRDi DCT | 1.6 TDI DSG |
| Zdvihový objem [cm3] | 1598 | 1499 | 1582 | 1598 |
| Válce/ventily | 4/4 | 4/4 | 4/4 | 4/4 |
| Převodovka | 6A | 6A | 7A | 7A |
| Největší výkon [kW/min-1] | 88/3750 | 88/3600 | 100/4000 | 85/3250 |
| Největší toč. mom. [N.m/min-1] | 320/1750 | 300/1750 | 300/1750 | 250/1500 |
| Max. rychlost [km/h] | 195 | 191 | 197 | 198 |
| Zrychlení 0-100 km/h [s] | 10,2 | 10,8 | 10,6 | 10,5 |
| Komb. spotřeba [l/100 km] | 3,9 | 4,4 | 4,4 | 3,9 |
| Základní cena [Kč] | 680.700 | 532.990 | 499.980 | 573.900 |
Možná vás napadne, že Alfa Romeo přišla s kombinací vznětové šestnáctistovky a automatické převodovky s křížkem po funuse, vždyť konkurence tohle umí už řadu let, giulietta se však na trhu ještě nějaký rok zdrží. Výkon 88 kW není u takového motoru ničím překvapivým, jeho hlavní zbraní je však točivý moment 320 N.m, kterému se z nejbližší konkurence vyrovná šestnáctistovka CDTi Opelu Astra. Ten je i v nejvyšší výbavě o více než 100.000 Kč levnější (s linií Innovation stojí 557.900 Kč) a v aktuální generaci také nesrovnatelně modernější.
Vedle vnějšího vzhledu ale existuje ještě jeden faktor, pro který se nevyplatí postarší alfu přehlížet – jízdní vlastnosti. Se šestnáctistovkou pod kapotou nepředvádí dechberoucí dynamiku, zatáčky však řeže s podobnou vervou a přesností jako Volkswagen Golf GTI. Jenom škoda toho rozbředlého řízení – tomu totiž bohužel nepomůže ani nejdynamičtější z dostupných jízdních režimů.
| Nejlevnější verze modelu | 535.300 Kč (1.4 Turbo Giulietta/88 kW) |
| Základ s testovaným motorem | 585.800 Kč (1.6 JTDM Giulietta/88 kW) |
| Testovaný vůz bez příplatků | 680.700 Kč (1.6 JTDM TCT Super/88 kW) |
| Testovaný vůz s výbavou | 838.700 Kč (1.6 JTDM TCT Super/88 kW) |
Plusy
- Nestárnoucí design karoserie
- Spolupráce turbodieselu a automatu
- Nízká spotřeba
- Sportovní jízdní vlastnosti
Minusy
- Zastaralý interiér
- Vysoká základní cena
- Horší slícování dílů karoserie
- Přeposilované řízení
Foto: Petr Homolka
