TEST BMW 320d A – Manažerský nadstandard

Dvoulitrový turbodiesel bývá standardní motorizací sedanů střední třídy. Jenže nejčastěji bývá uložen vpředu napříč a pohání přední kola. Co získáte, když zvolíte motor otočený o 90°, pohánějící zadní kola?

Prvním rysem, který na klasickém trojkovém BMW při srovnávání s Passatem nebo Mondeem objevíte, je relativně skromně dimenzovaný interiér. Motor je ve skutečnosti uložen více za přední nápravou než nad ní, a tak společně s převodovkou výrazně zasahuje do prostoru pro posádku. Místo pro nohy řidiče a spolujezdce je dostatečně dlouhé, ale má jen omezenou šířku, takže kdo si rád skládá nohy „pod sebe“, najde zde o něco méně možností. Samotná poloha za volantem je špičková, sedadlo lze snížit až téměř na podlahu, volant má slušné nastavovací rozsahy, volič automatické převodovky je dobře po ruce.

Při nastupování stojí za pozornost poměrně krátké přední dveře, které připomínají spíše vozy o kategorii menší. Objemnějším postavám se bude lépe nasedat do modelů střední třídy od Fordu, VW nebo Opelu.

bmw testy strednitrida
 

Vzadu to s místem taky není žádná sláva. Dva dospělí zde najdou přiměřený cestovní komfort, ale jen 910 mm volného prostoru nad zadním sedákem může znamenat problém pro vyšší postavy. Krátký sedák (460 mm) je 370 mm nad podlahou, opěradla jsou položena o něco více, než je obvyklé, a tak do nich hezky zapadnete a snadno v nich přečkáte i dlouhé cestovní trasy. To vše za předpokladu, že cestujete ve čtyřech. Pátý pasažér je zde osoba nežádoucí, kvůli vysokému středovému tunelu a relativně malé vnitřní šířce (1470 mm) vzadu.

Testovaný model patří k průměrně vybaveným BMW, která jsou kupována na západ od našich hranic do firemních flotil. Připravte se proto na velmi jednoduše vypadající sedadla s minimálním bočním vedením, volant s tenkým věncem a velkým průměrem (380 mm) a věcně zařízený interiér s jednoduchým designem bez zbytečných příkras. Když pomineme design, z něhož je už cítit věk modelové řady, působí finální zpracování interiéru precizně a robustně. Volba materiálů je poplatná době vzniku, konkurence ze Stuttgartu a zejména z Ingolstadtu je dnes už o kus dál. Snaha přimět zákazníka k dalším investicím do interiérové výbavy je evidentní.

bmw testy strednitrida
 

Statickou obhlídku jsme zřejmě měli začít stále ještě impozantním vzhledem, kterým nejmenší sedan BMW disponuje. Poslední facelift přinesl mírně pozměněnou masku s většími ledvinami, nové tvarování nárazníků, kapoty, ale i koncová světla s trubicovými diodami kopírujícími několikrát písmeno L. Agresivita přídě pět let starého modelu BMW stále vyklízí levé dálniční pruhy velmi snadno…

Smíšené pocity, které z tohoto textu zatím asi máte, se začnou nyní vylepšovat. Na řadu totiž přichází kapitoly motor, převodovka, jízda, dynamika a spotřeba, v nichž BMW exceluje.

Obyčejný dvoulitr, řeknete si asi, když uvidíte v názvu tohoto auta označení 320d. Jenže to, co je u BMW obyčejné, by mohlo snadno plnit roli vrcholné motorizace u neprémiové konkurence. Aktuální verze naftového turbodieselu ve třistadvacítce dává 135 kW ve 4000 min^-1, resp. 380 Nm mezi 1900 a 2750 min^-1. Celohliníková konstrukce motoru drží hmotnost nad přední nápravou na přijatelné hodnotě a zejména srovnání pohotovostní hmotnosti (1430 kg) s prvním šestiválcem 325d (1540 kg) vypadá velmi zajímavě. Čerpadlo systému common-rail dodává do railu maximální tlak 1800 bar (u dvoulitru v 318d nadále 1600 bar), který do válců proniká skrze magneticky ovládané vstřikovače.

Kultivovanost chodu čtyřválce logicky nemůže konkurovat šestiválcové jednotce, jejíž válce jsou navíc uspořádány ideálně, tedy v řadě. Na druhou stranu za jízdy není motor rušivým elementem ani po zvukové, natož po vibrační stránce. Slyšet je nejvíce zvenku, původ hnací síly dobře rozlišíte uvnitř především při volnoběhu, za jízdy jej nevnímáte.

bmw testy strednitrida
 

Práce s velmi dobrými papírovými hodnotami je příjemná, i když tento motor spaluje neurozené palivo. Nárůst hnací síly je postupný, mezi volnoběhem a středními otáčkami roste chuť motoru plynule, což skvěle podporuje šestistupňový automat a jeho měnič. Roli vyhlazování momentové charakteristiky zvládá hydrodynamický měnič prostě ukázkově. Reakce na pohyb plynového pedálu je při rozjezdu rychlá a důrazná, řazení je komfortní. S manuální převodovkou byste byli celkově rychlejší, ale pohodlí, které nabízí naše kombinace motoru a automatické převodovky, by vyžadovalo hodně opatrnou práci řidiče s manuálem.

Automat v tomto BMW má ještě klasický mechanický volič (novější a větší modely už dostávají elektrickou řadičku), který umožňuje i manuální volbu - pohybem vpřed se řadí správně dolů. Reakce na takový povel je bohužel opožděná, což je ale standard měničových automatů v této třídě.

Zpřevodování není zbytečně dlouhé, na šestku točí motor ve 130 km/h přibližně 2500 min^-1, což zhruba odpovídá odběru 6,4 l/100 km. Šetřivá rychlost 100 km/h ale znamená snížení spotřeby na 4,2 l/100 km. V průměru asi nebude problém jezdit za 6 l/100 km. Řeč je přitom o naprosto standardním modelu se sedmnáctipalcovými pneumatikami a nadprůměrnými dynamickými parametry (mj. 0-100 km/h za 7,6 s). Pro milovníky nízkých průměrů jsou záloze podstatně šetrnější modely, včetně těch, které již dnes plní emisní standard Euro 6.

bmw testy strednitrida
 

I za volantem „obyčejného“ 320d lze zažít poměrně dost radosti z jízdy. Uspořádání pohonu skvěle eliminuje vlivy velkých točivých momentů, se kterými se neprémioví konkurenti ze střední třídy potýkají jen horko těžko. Řízení (nadále hydraulické) patří stále na vrchol třídy, je velmi tuhé nejen na dálnici, ale i v pomalejších zatáčkách a má příjemný průběh sil, které musíte na věnci volantu vynakládat. V superlativech můžeme pokračovat i u brzd, které se snadno ovládají ve městě při přibrzďovaní v kolonách, stejně tak jako při jízdě vlásenkami při sérii razantních zpomalení. Přes to všechno je toto manažerské BMW přiměřeně pohodlným autem na dlouhé cesty, které dobře tlumí nerovnosti a nevytřese z vás duši ani na proslulé dálnici číslo 1.

Práce na nové generaci trojkové řady už v Mnichově finišují. Jízdně ale vlastně není co zlepšovat. Kdo si chce užívat za volantem každý kilometr a má na to, kupuje nejsportovnější sedan ve třídě, tedy BMW. Smířit se však musí s relativně malým interiérem, morálně zastaralým interiérovým designem, standardním volantem, který neodpovídá kvalitám řízení, nebo nevýrazně tvarovanými sedadly. Většina z nedostatků v poslední větě je v případě BMW řady 3 řešitelných, stojí to ale obvykle další nemalé peníze navíc.

bmw testy strednitrida  

Plusy

• Optimální sladění motoru a automatické převodovky
• Tuhé a přesné řízení
• Výkonný motor s nízkou spotřebou, velký dojezd na jednu nádrž
• Špičkové jízdní vlastnosti
• Jízdní pohodlí
• Velmi dobrá podélná dynamika i s automatem

Minusy

• Nevýrazné tvarování standardních sedadel
• Krátké přední dveře
• Velký průměr standardního volantu, tenký věnec
• Málo místa nad sedákem vzadu, úzký interiér v oblasti nohou vpředu
• Vysoké ceny za příplatkové položky