TEST Citroën Grand C4 Picasso 1.6 e-HDi vs Ford Grand C-Max 1.6 Duratorq TDCi – není Grand jako Grand

Módu kompaktních MPV jsem, vzhledem k existenci kombíků stejné třídy, nikdy úplně nepochopil. Jistě, vyšší posaz je příjemný, z auta je lepší rozhled a při parkování se někdy hodí každý uspořený centimetr. Tím ovšem výhody této koncepce končí a to včetně handicapu v podobě ne úplně velkých zavazadlových prostorů.

Jsou ovšem i výjimky v podobě prodloužených verzí „empívíček“, jako je třeba Citroën C4 Grand Picasso nebo Ford (Focus) Grand C-Max. Ta (prý) odvezou až sedm lidí a pokud cestujete v pěti, k dispozici máte kufry jako hrom. Otázkou ovšem je, zda bude lepší volbou auto, vyznávající francouzské hodnoty, nebo ambiciózní, v Německu domestikovaný Američan. Obě auta jsme vyzkoušeli v těch z hlediska poměru ceny a užitné hodnoty nejlepších verzích – s malými nafťáky o objemu 1,6 l. Vrátí nové Picasso fordu porážku ze srovnávacího testu minulých generací?

citroen ford testy mpv srovnavacitesty  

Design prodává

Auto může být sebelepší, ale když nebude oblečeno do líbivého kabátu, projdete kolem něj bez povšimnutí, o nějakém zařazení do hledáčku už vůbec nemluvě. A v tomto ohledu zasazuje šarmantní Francouz C-Maxu ránu, z níž by se vůbec nemusel vzpamatovat. Picasso vypadá větší, delší, širší a co především – je hezké. Příď je stylová a profil a záď maximálně elegantní. Ať se na mě ve Fordu nezlobí, ale C-Max je proti němu čiré stylistické zoufalství. Příď sice působí agresivně a vytažené blatníky svalnatě, ovšem při pohledu z boku musíte nutně přemýšlet, kolik minut asi věnoval designér tvarům od zadních bočních dveří dozadu.

Na straně Fordu jsou ale i výhody. Kola vyplňují blatníky téměř kompletně a auto tak nepůsobí jako off-road, což je asi jediný estetický problém Picassa. Druhým plusem jsou posuvné zadní boční dveře. Kdo se někdy pokoušel vypáčit v úzké parkovací mezeře z auta kojence ve „vajíčku“, ten na toto esteticky sice méně efektní, ale naprosto funkční řešení nedá dopustit. O 10 cm užší vstupní otvor v tomto případě nehraje vůbec roli. Ovšem i tak je exteriér auta drtivým francouzským vítězstvím.

Agorafobie vs. klaustrofobie

Pokud vám přišel zvenku Citroën trošku větší, pak po usednutí do obou aut nevyjdete z úžasu. Uvnitř totiž vypadá Picasso jako vesmírná loď, v níž plní Ford funkci záchranného modulu. Francouzské MPV působí tak vzdušně a prostorně, že by z toho mohlo být lidem trpícím strachem z otevřených prostor až úzko. Palubní deska je někde daleko vepředu, sloupek čelního skla je extrémně úzký, samo přední okno má díky protažení až nad hlavy předních pasažérů gigantické rozměry a přední boční okénka (pardon, okna) celá dojem prostornosti ještě umocňují.

Ford Grand C-Max vedle toho budí dojem hibernační kóje. Tlusté výplně dveří na jedné straně, široký středový tunel na druhé a masivní středový panel dotírají na řidiče a spolujezdce tak, že sedět ve sporťáku, propuknu v jásot. U rodinného MPV to ale nějak není ono. Takže si o téměř 40 mm větší šířku v oblasti loktů moc neužijete.

Bídně je na tom Ford i co se odkládacích prostorů týče. Když nepočítám držáky nápojů, k dispozici je pouze schránka v loketní opěrce a před spolujezdcem. Picasso má v palubní desce čtyři a ještě si mezi sedadla můžete postavit tašky nebo batohy. V jeho držácích nápojů jsou ale kelímky velmi nestabilní.

citroen ford testy mpv srovnavacitesty Ačkoli jsem příznivcem klasického rozložení ovladačů a přístrojů a bližší je mi tedy architektura „Focusu“, musím ocenit promyšlenost netradiční palubky Citroënu. Rádio ukryté pod víkem, ovládání ventilace integrované do bočního výdechu na tom, že se oko lépe adaptuje na pohled šikmo vpravo než přímo dolů pod věnec volantu asi opravdu něco je, zvlášť když to Francouzi na centrálním displeji se zobrazovanými údaji moc nepřehání.

Nemám problém ani s volantem, o jehož dvě ramena se dají velmi příjemně opřít malíkové hrany rukou, je ale třeba uznat, že silnější věnec C-Maxu mi padnul do ruky lépe a to i přesto, že tvarem věnce diktuje způsob úchopu. Povedená má Ford i sedadla s příjemným bočním vedením a sportovní tuhostí čalounění. Do těch v Picassu řidič zapadne jako do kanape, i zde ale bočnice tělo obejmou, byť velmi…něžně. O to víc překvapí, že z nich ani po dlouhé jízdě nebolí záda. To jsem vážně nečekal.

Kde ovšem jasně boduje C-Max, je struktura, barva a povrch plastů v interiéru, které působí dojmem, že sedíte v mnohem dražším a luxusnějším autě. Jeho další výhody se projeví na zadních sedadlech. Ta jsou umístěna 380 mm nad podlahou, tedy o 30 mm výš, než u Citroënu, takže sedáky podpírají delší část stehen. Ba co víc, opěradla mají dokonce i zde lehké boční vedení. Také je zde malinko více místa pro kolena, ovšem ani v Picassu nebudou dospělí strádat.

Francouzský grand ale ani v tomto ohledu nedává kůži lacino. Čalounění je výrazně komfortnější než prkenné polstrování fordu a zatímco v C-Maxu bude sezení uprostřed vysloveně za trest, Picasso za cenu lehkého šířkového kompromisu na vnějších sedadlech převeze skutečně téměř plnohodnotně tři pasažéry. Ford ale kontruje unikátním systémem, jenž umožňuje vyjmout parodii na prostřední sedadlo a dvě krajní posunout blíže středu, což jim vytvoří skutečně luxusní nabídku prostoru. Autora tohoto mechanizmu ale budete chtít během té čtvrthodiny, co se s tím budete mořit, zabít nejméně šedesátkrát.

Kufr - to je, oč tu běží

Jak už jsem napsal v úvodu, pro rodinné MPV je klíčová velikost kufru a zde vizuální kontrola potvrzuje papírové údaje – rozdíl 100 litrů ve prospěch Picassa je značný, vyhrává také ve všech dalších měřitelných rozměrech, jak ukazuje tabulka níže. Dokonce i šance, že vám zámek pátých dveří rozbije hlavu, je mnohem menší u Citroënu.

Ford dostává na frak, i co se dna kufru týče – je nerovné a mezery v podlaze zakrývá jen textilie, zatímco u C4 je tvořeno pevnými panely. Zde také po sklopení prostřední řady sedadel nepřekáží vztyčený sedák.

Třetí řada sedadel je zoufale nouzová u obou aut. Ford tam má o kousek více místa pro kolena, ovšem i v tomto případě silně nedostačující a také delší sedák, současně však nižší opěradlo a o poznání méně místa v příčném směru.

V sedmimístné konfiguraci už je trošku nadsázka hovořit o zavazadlovém prostoru, ovšem není bez zajímavosti, že zatímco C-Max tam nabídne 92 litrů, Citroën má 208 litrů a to částečně i díky prostoru, jenž vznikne pod sedadly třetí řady.

Mince se obrací

Zatím tedy Citroën žene Forda svinským krokem. Jenže teď přichází na řadu silná stránka americké značky – podvozek. A v tomto ohledu pro změnu nedává céčtyřce sebemenší šanci. Teď ovšem nemám na mysli jízdní vlastnosti, které sice mohou mít jistou váhu, ale u tohoto typu aut se nejedná o klíčovou vlastnost. Tím, kvůli čemu si zamilujete C-Max, je jízdní komfort a kvalita jízdy.

Obě auta se v zatáčce naklání více, než by bylo zdrávo, ovšem podvozek Focusu přece jen o něco méně. Zatímco u Citroënu byste ale podvědomě hledali geny hydractivu a C4 by mělo žehlit nerovnosti naprosto suverénně, opak je pravdou. Na menších hrbolech je sice plavnější, ale na těch větších jde do kabiny až nezdravě velké množství rázů. C-Max pluje méně noblesně, ale rázy tlumí asi nejlépe ze všech kompaktních MPV dneška – bezmála dokonale. Navíc do kabiny vůbec neproniká hluk od kol, jenž je u C4 na hrubším povrchu občas slyšet.

citroen ford testy mpv srovnavacitesty  

Když už jsem nakousl ty jízdní vlastnosti – bylo by velkou chybou si myslet, že je Picasso mastodont, neschopný zatočit. Na silnicích je až nečekaně jistý, zatáčky mu nevadí a nedotáčivost je příjemně malá. Ovšem marná snaha – C-Max hraje jinou ligu. Nedotáčivost je menší a pocit kontroly nad autem lepší. Pomáhá mu i přesnější, tužší a lépe vyvážené řízení, zatímco u Citroënu to s účinkem posilovače trošku přehnali. Ovšem pozor – pokud vezete v autě něco víc, než sebe a spolujezdce, Grand C-Max má silně přetáčivé choutky, někdy až záludné.

Bratrovražedný boj

Pokud nejste úplně kovaní v drbech kdo s kým a proč (teď nemám na mysli Blesk, ale dění v autoprůmyslu), možná vás zaskočí shodná kubatura dieselových motorů 1560 cm3. Ano, jsou to stejné pohonné jednotky, vzniklé ve spolupráci PSA a Fordu. U Citroënu má o chlup menší výkon, to ale není podstatné. Důležitější je, že je Picasso malinko tlustší, než C-Max, ve srovnatelné motorizaci má o 60 kg více a nám se v testu navíc objevila verze se šestistupňovou robotizovanou převodovkou, která má ještě dalších 30 kilo návdavkem. To se podepsalo na o poznání horší jízdní dynamice francouzského auta, umocněné navíc neblaze proslulým škubavým a pomalým řazením, jemuž paradoxně vůbec nesvědčí jízdní režim, pro který byl vytvořen – popojíždění po městě.

Při klidné jízdě v příměstském provozu je ale snesitelné, při nutnosti ostřejšího tempa je však stejně lepší volit rychlostní stupně ručně pádly pod volantem a v okamžiku přeřazení polevit tlak na pedál plynu. S přesným manuálem fordu s krátkými drahami a sympaticky malými odpory v neutrální poloze se ovšem spolupracuje nesrovnatelně lépe.

Ve fordu šestnáctistovka při stotřicítce točí 3000 min^-1 a spaluje rovných 7,0 l nafty na 100 km, při jízdě stovkou si řekne o 5,6 l/100 km. Citroën je při povoleném dálničním maximu o 0,2 l úspornější, zatímco při rychlosti 100 km/h má nachlup stejný apetit jako C-Max.

citroen ford testy mpv srovnavacitesty  

Historie se opakuje

Po sečtení bodů v závěrečném hodnocení nám vychází (stejně jako posledně) coby vítěz Ford Grand C-Max. Byť velmi těsně. Také ale máte pocit, že to celou dobu vypadalo jinak? Čísla bohužel ne vždy dokáží přesně vystihnout podstatu věci, kterou je, že jako velké rodinné MPV je prostě vhodnější Citroën Grand C4 Picasso. Prakticky jediným pádným důvodem, proč byste ho neměli chtít je, že jsou ve vašem regionu hodně špatné silnice a neustálé mlácení a bouchání podvozku by vás dohánělo k šílenství.

A proč byste měli koupit Ford Grand C-Max, jenž je bez započítání příplatkové výbavy překvapivě dokonce levnější, než agresivní cenovou politikou proslavený Francouz? Bude ideálním přibližovadlem, pokud je vaše rodina pouze čtyřčlenná, to pak mohou mít cestující vzadu komfort skoro jako ti vpředu. Do kufru se rozhodně vejdete. Druhým argumentem pro pořízení fordu je kombinace jízdního komfortu a faktoru zábavnosti při řízení, daného především slušnými sedadly, přesným řízením a řazením a podvozkem s malou nedotáčivostí, zato však s přetáčivými manýry.