TEST Ford C-MAX 2,0 TDCi PowerShift - Práci strojům

Různí lidé mají různé názory. Jedni nedají na manuální řazení dopustit, druzí si zase nedokážou představit, že by se opět ke „kvrdlání“ řadící pákou vrátili. O lidech z první skupiny se říká, že ti si ještě automatickou převodovku nevyzkoušeli...

To je samozřejmě nadsázka, pravdou ale je, že technika jde velmi rychle dopředu a automobilky nám kromě klasických automatů s hydrodynamickým měničem čím dál tím častěji nabízejí i jiná řešení, jako jsou převodovky s plynule měnitelným převodovým poměrem (CVT) či převodová ústrojí dvouspojková. A právě tu, v podobě zbrusu nové šestistupňové převodovky FordPowerShift od společnosti Getrag (mimochodem, převodovka se vyrábí ve východoslovenském Kechneci), jsme vyzkoušeli v modelu C-MAX. V tomto kompaktním MPV je nyní nabízena výhradně spolu s nejsilnějším vznětovým agregátem o výkonu 100 kW a s nejvyšší výbavou Titanium.

Na začátek si ve stručnosti povězme, jak vlastně taková dvouspojková převodovka pracuje. Powershift, jakožto klasická dvouspojková převodovka, funguje na principu dvou paralelních manuálních převodovek. Převodovka disponuje dvěma vícelamelovými spojkami v olejové lázni, které pracují nezávisle na sobě. Jedna spojka je určena pro liché převodové stupně (1, 3, 5 a zpátečku), zatímco druhá je určena pro sudé převodové stupně (2, 4 a 6). Obě spojky fungují střídavě, tj. jedna vždy připravena k sepnutí, zatímco druhá se rozpojuje. To znamená, že v okamžiku, kdy motor běží na plný výkon, je druhý rychlostní stupeň připraven k zařazení. Po zařazení druhého rychlostního stupně je připraven třetí a tak dále.

ford testy mpv | Zdroj: aczOvládání převodovky je jednoduché – buď přenecháte veškerou práci automatice zařazením polohy D nebo po dosažení této polohy páku voliče posunete vpravo do manuálního režimu. V něm pohybem páky vpřed (řazení dolů) či vzad (řazení nahoru) lze volit požadované převodové stupně přímo. Teprve v manuálním módu ukáže dvouspojková převodovka naplno svou genialitu. Zatímco v tom automatickém je její projev velmi vláčný a kultivovaný, volba manuálního režimu znamená o mnoho sportovnější zážitek. Změna jednotlivých stupňů probíhá velmi rychle, přepnutí na vyšší či nižší předzařazený stupeň je téměř neznatelné a hlavně nádherně rychlé. Přeřazeno je v podstatě už v momentu, kdy se řadicí páka vrací po vychýlení zpět do své středové polohy, což umožňuje precizní dávkování výkonu. PowerShift malinko znejistí teprve v okamžiku, kdy přikážete podřadit o dva či více stupňů. Potom mu práce přeci jen chvíli trvá, je totiž třeba rozdělit přeřazování na dvě etapy.

Podle logiky věci by tak měly být hodnoty zrychlení lepší než ty, dosažené pomocí klasické ručně řazené převodovky. Přesto má PowerShift při sprintu z klidu na 100 km/h o půl sekundy horší čas než verze s převodovkou manuální. Kde je tedy problém? Tak zaprvé, kdo byl někdy u továrního testu zrychlení přítomen, ten ví, že testovací jezdci vůz nikterak nešetří a nejnižších časů je dosahováno často za cenu velkého opotřebení spojky a převodovky. Za druhé je třeba opět připomenout komfortní povahu PowerShiftu a konečně za třetí – čas udávaný výrobcem dosáhne bez problémů i méně zkušený jezdec v podstatě kdykoliv si vzpomene. Konkurenční převodovka DSG koncernu Volkswagen to ale umí vždy minimálně stejně rychle jako testovací jezdci...

ford testy mpv | Zdroj: acz
 

V praxi je ovšem PowerShift téměř vždy rychlejší než řidičova levá noha a pravá ruka, navíc v poklidné atmosféře plynulého zrychlování bez cukání či jiných protestů od převodového ústrojí. V manuálním módu si není na co stěžovat, i zde ale platí, že plynulost je na prvním místě. Celkový dojem z převodovky, pracující v automatickém režimu je někde na pomezí velmi dobrého automatu s hydrodynamickým měničem a převodovky DSG, která je stále velkým trumfem koncernu Volkswagen. DSG působí o kus ostřeji, navíc elektronika razantněji podřazuje při prudším brzdění, což zlepšuje dojem z dynamické jízdy. PowerShift je naproti tomu vždy uhlazený, nepřipouští žádné zbytečné pocukávání a vy si tak v klidu vychutnáváte rychlost a plynulost změny toku točivého momentu, který není při změně převodu přerušen. Myslíme si, že kdyby na voliči převodovky přibyla poloha S jako Sport, nebylo by Fordovu PowerShiftu zřejmě co vytknout. I když...přeci jen jedna věc by možná stála za to odladit a tou je nechtěné popojíždění při parkování ve svahu. Člověk, zvyklý na automatickou převodovku nepředpokládá, že po uvolnění brzdy se vůz začne sunout směrem dolů z kopce (lhostejno, zda máte zařazenu jedničku a jedete do kopce, či zpátečku a do kopce couváte) a to již při nikterak velkých podélných sklonech vozovky.

Jízda a spotřeba

Volba automatické převodovky znamená větší pohodlí pro řidiče, které ale bývá vykoupeno vyšší spotřebou pohonných hmot. A platí to i zde. Ford v oficiálních materiálech uvádí pouze lehce zvýšenou spotřebu nafty, kupříkladu ve městském cyklu by měla činit ne 7,6 ale rovných osm litrů. My jsme se na oblast spotřeby důkladně zaměřili a zde jsou výsledky.

Spotřeba ve městě je vágně definovaný pojem a proto vězte, že v opravdové odpolední zácpě si naftový dvoulitr řekne o dvanáct litrů paliva na 100 kilometrů, zatímco mimo špičku lze s C-MAXem 2,0 TDCi jezdit po městě za sedm a půl litru nafty. Opusťme intravilán a vydejme se mimo něj. Při ustálené rychlosti 100 km/h si agregát doslova pouze usrkává z nádrže v průměru 4,8 litru paliva na 100 kilometrů, přičemž na šestý převodový stupeň točí 1800 otáček za minutu. Jak ale zrychlujeme, spotřeba začíná výrazně stoupat. Při rychlosti o deset kilometrů za hodinu vyšší si motor řekne ještě o příznivých 5,3 l na 100 km (na šestku točí asi 2100 otáček), při dálniční stotřicítce (přibližně 2500 ot./min.) to je ale už 7,6 litru na 100 ujetých kilometrů.

ford testy mpv | Zdroj: aczTento agregát, tedy 2,0 TDCi, sice nevyniká mezi konkurencí silou, zato je velmi kultivovaným a příjemným společníkem na dlouhých cestách, stejně jako převodovka PowerShift. To ale bohužel neplatí o kožených příplatkových sedadlech. Vypadají sice velmi pohodlně, realita je ale horší. Délka sedáku i opěradla je vyhovující, v tom problém není. Prošívaný sedák je ale nepochopitelně vycpán a jakoby nadýchán, takže výsledkem je, že člověk do sedadla nezapadne a sedí jakoby na něm, místo v něm. To samé platí i o opěradle, v kombinaci s relativně kluzkou kůží nás tedy nepotěšilo poměrně nevýrazné boční vedení.

Naopak pouze chválu můžeme pět na promyšlený systém úložných přihrádek a schránek, které jsou v rodinném vozu velmi potřebné. Jen škoda, že se nikde nenašlo pohodlně dostupné místo pro velkou, jeden a půl litrovou láhev.

Variabilní prostor pro cestující, to je dnes u vozů této kategorie bezpodmínečná nutnost. Ford v C-MAXu nabízí inteligentní systém posunování a vyjímání zadních sedadel, což je vynikající nápad, pokud by neměl malou vadu – vyjímání sedadel ze svých pozic je činnost velmi nepohodlná, navíc vyjmuté sedadlo váží okolo dvaceti kilogramů a tak je manipulace s ním určena především mužům. Odměnou za námahu je ale velký a dobře přístupný zavazadlový prostor.

ford testy mpv | Zdroj: aczNakonec se zastavme u interiéru. Ten je velmi dobře slícován, ani na nerovnostech se z přístrojové desky neozývají žádné pazvuky. Zatímco plastová imitace hliníku (či dokonce dřeva) vypadá i přes snahu konstruktérů vždy velmi lacině, v testovaném provedení jsme měli tu čest s vizuálně mnohem povedenější verzí z tmavého plastu. Oceňujeme také ovládání audia pod volantem, které nabízelo i možnost hlasového ovládání. To je velmi praktické, pomocí něj si totiž můžete nejen vybrat, ze kterého zdroje budete hudbu poslouchat (CD, rádio či externí zdroj), ale také například přímo zvolit požadovanou skladbu či si nastavit teplotu a intenzitu práce klimatizace.

Dvě spojky lepší jedné?

Jednoduchá odpověď...ano. Tedy...ano, z části. Pokud jste milovníci spíše klidné jízdy a řazení je pro vás něco, bez čeho se rádi obejdete, poslouží vám PowerShift výborně. Bude vždy řadit plynule a příjemně rychle. Škoda, že je v C-MAXu z počátku dodáván pouze v nejlepší výbavě a spolu s nejvyšší motorizací, protože výsledná cena zřejmě mnoho zájemců odradí. Ford ale udělal velký krok vpřed a netají se ambiciózními plány, které s touto převodovkou má. A není to žádné zbožné přání managerů, protože kvality PowerShiftu jsou neoddiskutovatelné.

Plusy

• atraktivní design
• prostorný interiér
• špičková převodovka
• dobré řízení
• výborné jízdní vlastnosti
• dostatek odkládacích prostor

Minusy

• slabé brzdy
• systém vyjímání zadních sedadel
• sedadla s nevýrazným bočním vedením