TEST Ford Mondeo kombi 2.0 TDCI – Designem skryté stěhování

Kombi byla u Mondea oblíbená varianta zvláště v poslední generaci a počet proslule protáhlých a typicky hranatých vozů na českých silnicích je nejlepším důkazem popularity.

Začněme tedy zezadu: Pod snadno otevíratelným víkem zavazadelníku čeká jeskyně s kapacitou 494, 542 nebo 554 litrů podle toho, zda vezete plnohodnotnou rezervu, kolo na dojetí nebo soupravu na opravy. Námi testovaná prostřední možnost znamená, že pod podlahou ukryjeme v plastových boxech kompletní povinnou výbavu a ještě pár drobností.

ford testy strednitrida mondeo
 

Zavazadelník sám je ovšem prost jakékoli revolučnosti – roletu (bez příplatku, což je zázrak) musíte stáhnout zpět k pátému sedadlu ručně a opěradla zadních sedadel také nelze sklápět dálkově. Z jednoduchosti je ale přednost: západky rolety vypadají robustně a sklápění opěradel je dokonce dvoustupňové. Pokud vám jde jen o délku zavazadelníku, stačí sklopit skutečně jen dělené opěradlo. Pokud toužíte po zcela rovné ploše, lze před tím sklopit do kolmé polohy i sedák. A co je podstatné – i s takto maximalistickou úpravou lze přední sedadla posunout až do nejzazší polohy.

Zvenčí působí vůz mnohem méně prakticky a méně užitkově než předchůdce, zdařileji také maskuje skutečné rozměry. Vrcholná výbava přidává množství chromu na přídi a zatmavená zadní okna dílo dovršují – tohle auto nedělá dojem stěhováku.

ford testy strednitrida mondeo
 

Námi testovaný vůz byl také vybaven prvky, které jsme u Fordu testovali premiérově. Na špici praktičnosti je nepochybně hillholder, který funguje bezchybně i na skutečně mírných sklonech. Bez příplatku mají všechna Mondea také skvělé bezzátkové víčko nádrže, které navíc zabraňuje načerpání „opačného“ paliva. Bezklíčové startování s tlačítkem napravo od volantu je sice spolehlivé a praktické, ale dálkový ovladač stejně musíme při příchodu k vozu nahmatat – jinak bychom totiž neotevřeli dveře. Z vozu je také poměrně omezený výhled zadním oknem, naopak i relativně malá zrcátka poskytují výhled dostatečný. Parkovací asistent je pochopitelně za příplatek.

ford testy strednitrida mondeo
 

Samostatnou kapitolu si zaslouží maximalistický a barvami hýřící centrální displej, kterému nestačil klasický prostor mezi dvěma hlavními kruhovými přístroji a ukousl ještě polovinu otáčkoměru. Zobrazované údaje jsou dobře čitelné, ovládání křížovým tlačítkem na volantu ale v některých položkách menu není zcela intuitivní. Adaptivní tempomat je využitelný i v nejhorších podmínkách, které jsme mu dokázali vymyslet a zvládl jak páteční průjezd uzávěrami na D1, tak náhlé brzdění autobusu bez brzdových světel na okresce.

ford testy strednitrida mondeo
 

Dvoulitrový turbodiesel s maximálním výkonem 103 kW opět potěšil svým utlumením, spotřeba se podobně jako u dříve testovaného liftbacku pohybuje mezi 7 až 9 litry na 100 km, což ve spojení se sedmdesátilitrovou nádrží umožňuje až tisícikilometrový dojezd.

Až na naše vyloženě hnidopišské poznámky o rozevlátém designu ovladačů nelze mít k vozu podstatnější výhrady – s výjimkou ceníku. Ford si zjevně hodně věří, když proti nikoli slabé konkurenci nasazuje takovou kombinaci základních výbav ve spojení s rozsáhlým a dosti drahým seznamem příplatků. Zájem ukáže trh, my můžeme v rubrice kombi zatím jen konstatovat, že s tímto vozem si automobilka věří oprávněně.

Plusy:

• Objemný a variabilní zavazadelník
• Design exteriéru
• Podvozek a jízdní vlastnosti
• Silný a úsporný motor

Minusy

• Omezený výhled zadním oknem
• Cena a příplatky
• Nesourodý design ovladačů